Dosáhnout toho, aby na Blízkém východě po desetiletích otevřeného nepřátelství zavládl klid, je snem Izraelců, Palestinců i mezinárodního společenství. Cesta k míru se ale hledá jen velmi těžko.
Bezpečnost
Izrael nehodlá uzavřít s palestinskými představiteli žádnou dohodu, dokud palestinské radikální skupiny nebudou odzbrojeny, což je požadavek víc než nereálný.
Radikální Hamás kontrolující Gazu totiž jednání s židovským státem odmítá a možnost, že by si konkurenční Fatah, který nyní ovládá pouze území na Západním břehu Jordánu mohl tlakem vynutit ústupky a odzbrojení, není pravděpodobná.
Annapolis: otázky a odpovědi - NAJDETE ZDE
Pro všechny Palestince navíc zůstává trnem v oku pokračující výstavba židovských osad ve Východním Jeruzalémě, která měla být podle cestovní mapy už dávno ukončena.
Statut Jeruzaléma
Pro Palestince je Východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu. Izrael by se měl spokojit se západní částí města.
V Annapolisu se vrací věčná otázka: Čí je Jeruzalém? - ČTĚTE ZDE
Problematická je však otázka starého města - svatého města židů, muslimů i křesťanů.
Uprchlíci
Návrat milionů palestinských uprchlíků Olmertova vláda odmítá a po Abbásovi žádá ústupek: uprchlíci výměnou za hranice a Východní Jeruzalém.
Palestinský prezident ale žádá naplnění rezoluce OSN číslo 194, která volá po návratu uprchlíků a odškodnění těch, kteří se vrátit nemohou.
Hranice
Jak budou vypadat hranice nově vzniklého palestinského státu? Záleží na tom, čeho bude Izrael ochoten se vzdát.
Zatímco pro Mahmúda Abbáse je řešením návrat ke stavu z roku 1967, Ehud Olmert je rozhodnut předat pouze 90 procent Západního břehu a Gazu.
Navíc žádá kompenzaci za 35 kilometrů dlouhý koridor spojující obě palestinské části.
