V Annapolisu se vrací věčná otázka: Čí je Jeruzalém?

Martin Novák Martin Novák
28. 11. 2007 16:50
Spor o svaté město, kde je neblíže do ráje i pekla

Annapolis - Rok mají palestinští a izraelští politici na to, aby uzavřeli mír a ukončili desítky let trvající konflikt na Blízkém východě.

Alespoň tak si to stanovili na summitu v Annapolisu, kde se úlohy režiséra velkolepého diplomatického představení ujal prezident USA George Bush.

Ve společné deklaraci se uvádí, že všichni chtějí dosáhnout míru do konce roku 2008.

Skromný cíl

Konference si však stanovila střízlivý cíl: mírový proces pouze oživit, nikoliv rovnou uzavřít mír.

Překážek zůstává mnoho, názory Izraelců a Palestinců (případně ostatních Arabů) na ideální řešení se nadále v mnoha bodech zásadně rozcházejí.

Letecký  pohled na Chrámovou horu.
Letecký pohled na Chrámovou horu. | Foto: Aktuálně.cz

Základní neshoda panuje v otázce Jeruzaléma, o němž se v Annapolisu jednalo.

Izrael kontroluje celé město od války v roce 1967, předtím devatenáct let patřila východní část Jeruzaléma včetně posvátných míst ve starém městě Jordánsku.

Premiér židovského státu Ehud Olmert před odjezdem do Annapolisu naznačil, že v zájmu míru budou Izraelci muset učinit nějaké ústupky.

"Izrael by měl být v budoucnosti připraven jednat s Palestinci o rozdělení města a vzdát se částí Jeruzaléma, včetně některých posvátných míst," řekl novinářům vicepremiér Olmertovy vlády Chaim Ramon.

Místo dvou chrámů

Právě s posvátnými místy je potíž. Velká část Izraelců se nechce vzdát zdí obehnaného starého města, kde je proslulá Zeď nářků a Chrámová hora, kde kdysi stávaly dva židovské chrámy.

Demonstrace izraelských odpůrců kompromisů v otázce Jeruzaléma.
Demonstrace izraelských odpůrců kompromisů v otázce Jeruzaléma. | Foto: Reuters

Izraelský parlament (Kneset) přijal v roce 1980 zákon, který prohlásil Jeruzalém za věčné a nedělitelné hlavní město Izraele. Svět to ale neuznal, velvyslanectví drtivé většiny států zůstávají v Tel Avivu.

Téměř všichni Palestinci zase zastávají názor, že mír je nemyslitelný, pokud se východní Jeruzalém včetně starého města nestane metropolí nezávislého palestinského státu.

Muslimové mají na Chrámové hoře mešitu al-Aksá a takzvaný Skalní dóm, jehož pozlacená kopule je neoficiálním symbolem města.

Proti nárokům druhé strany

Radikální Izraelci jsou proti jakýmkoliv náznakům dělení města a předávání pravomocí Palestincům. A i ti méně radikální Izraelci se bojí, že předání části města pod kontrolu Palestinců bude zároveň pozvánkou pro teroristy a sebevražedné atentátníky.

Radikální Palestinci zase vůbec neuznávají židovské nároky na Chrámovou horu a Jeruzalém. Zpochybňují i samotnou existenci židovských chrámů.

 

Kompromis se dosud hledal, hledá a bude hledat velmi těžce.

"Chrámová hora je místo, kde se toho mnoho odehrálo a také místo, kde může začít velká katastrofa. Je spojena s vášněmi, vizemi, mesianismem, apokalyptickými představami," tvrdí izraelský historik náboženství Geršom Gorenberg.

To se ukázalo například v srpnu 1969, kdy australský křesťanský fanatik Michael Rohan zapálil mešitu al-Aksá. Mnoho izraelsko-palestinských konfliktů odstartovalo právě tady.

Kde začal a skončí svět 

Jeruzalém a konkrétně Chrámová hora je místem, kde podle legend a tradic různých náboženství a učení svět začal a kde také jednou skončí.

Kde má být nejblíže do ráje i do pekla, kde Kain zabil Ábela, kde byl Abrahám připraven obětovat svého syna Izáka.

Foto: Aktuálně.cz

  

Kde Bůh měl sebrat prach, z něhož stvořil Adama, kde je podle některých tvrzení v útrobách hory schována Mojžíšova archa úmluvy. A konečně místo, odkud podle muslimů jejich prorok Mohamed vystoupil do nebes.

Modlitby u Zdi nářků.
Modlitby u Zdi nářků. | Foto: Reuters

 

Pro muslimy je jeruzalémská hora třetím nejposvátnějším místem islámu po Mekce a Medíně.

Pro věřící Židy je Jeruzalém spojen především s dvěma chrámy. Ten první postavil Šalamoun už kolem roku 950 před Kristem, o čtyři staletí později ho zničil babylónský vládce Nebukadnesar II. Druhý chrám zničili v roce 70 po Kristu Římané.

Až po téměř devatenácti staletích se hora a Zeď nářků, která je posledním zbytkem rozbořeného chrámu, dostaly zpět do židovských rukou.

Vrátili se, aby zůstali

"Vrátili jsme se na naše posvátná místa, abychom je už nikdy neopustili," prohlásil izraelský ministr obrany Moše Dajan 7.června 1967, když jeho armáda z Jeruzaléma vytlačila Jordánce a dobyla staré město.

Zatímco premiér Olmert naznačuje ochotu ke kompromisům, pravice to vidí jinak. V Knesetu prosazuje zákon, který má zabránit předání části města do rukou Palestinců.

Kterýkoli izraelský politik bude chtít učinit ústupek ohledně Jeruzaléma, bude muset svést tvrdou bitvu ve vlastních řadách.

Izraelský voják hlídkuje v jeruzalémských ulicích.
Izraelský voják hlídkuje v jeruzalémských ulicích. | Foto: Reuters

A stejně tak nemá naději na úspěch žádný palestinský politik který by chtěl uzavřít mír bez toho, aby byly uspokojeny palestinské nároky na město.

Camp David skončil neúspěchem. Co Annapolis?

Na posledním velkém izraelsko-palestinském summitu v roce 2000 v Camp Davidu navrhoval tehdejší izraelský premiér Ehud Barak řešení.

Palestinci by mohli spravovat velké části východního Jeruzaléma a mohli by si volit vlastního starostu, ale odpovědnost za bezpečnost by si ponechaly izraelská policie a armáda.

Chrámovou horu chtěl Barak rozdělit na vertikální a horizontální část. Palestinci by spravovali vše nad zemí, tedy i své mešity, zatímco Izraeli by patřila zem a vše pod ní. Tedy půda, na které stávaly židovské chrámy.

Palestinský prezident Jásir Arafat odmítl a za několik týdnů začala druhá palestinská intifáda. Naděje na usmíření se na mnoho let vzdálila.

Bude tomu po summitu v Annapolisu jinak?

 

Právě se děje

před 9 hodinami

FBI považuje střelbu na floridské armádní základně za teroristický čin, útočník jednal sám

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) pracuje s předpokladem, že páteční střelba na armádní základně na Floridě byla teroristickým činem. Vyšetřovatelka FBI to oznámila na tiskové konferenci. Její úřad se rovněž domnívá, že saúdskoarabský vojenský student jednal sám, když v areálu v Pensacole zabil tři lidi.

Pachatel, který se na základně účastnil výcviku, začal střílet v jedné z místních učeben. Podle agentky FBI Rachel Rojasové 21letý příslušník saúdskoarabského letectva Muhammad Šamrání použil legálně zakoupenou pistoli. Zasahovali proti němu policisté i vojáci a nakonec se jim podařilo ho zlikvidovat. Kromě tří mrtvých si útok vyžádal také osm zraněných. Motivy činu jsou zatím neznámé.

Zdroj: ČTK
Další zprávy