Převoz schválila v pátek Rada bezpečnosti OSN poté, co Británie přislíbila Taylora uvěznit na svém území, pokud ho mezinárodní justice odsoudí.
Taylor si odpyká trest v Británii
"Byla jsem potěšena, že mohu kladně odpovědět na žádost generálního tajemníka OSN, aby si Charles Taylor, pokud bude odsouzen, odpykal svůj trest v Británii," uvedla britská ministryně zahraničí Margaret Beckettová.
Infobox
- Kongo vydalo válečného zločince Haagu
Nizozemsko podmiňovalo zahájení procesu tím, že si případný trest musí odpykat v jiné zemi. Přijmout bývalého diktátora Taylora do svých věznic přitom již dříve odmítly Dánsko, Rakousko a Švédsko.
Osmapadesátiletý Taylor čelil před Zvláštním tribunálem pro Sierra Leone jedenácti žalobám, které zahrnují válečné zločiny, vraždu a znásilnění. Liberijský prezident se těchto zločinů měl dopustit během desetiletí se táhnoucí občanské války v jeho zemi.
V březnu soud požádal, aby byl proces s liberijským exprezidentem z bezpečnostních důvodů veden v Haagu. Stejně tak se stalo v případě soudních procesů s válečnými zločinci ze Rwandy a bývalé Jugoslávie. Soudní proces v místě konfliktu by podle všeho mohl přinést vlnu odporu a zhoršit situaci v zemi.
Případ Taylor, precedent mezinárodního soudnictví
Případ bývalého liberijského prezidenta Charlese Taylora podle některých právníků přináší větší prestiž mezinárodnímu soudnictví a ukazuje, že také politici musí skládat své účty.
"Nemám pochyb o tom, že tento případ je precedentem a vzkazem pro další hlavy států, že jejich případné zločiny budou potrestány," prohlásil soudce Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Richard Goldstone.
Experti na mezinárodní právo předpokládají, že další případy budou následovat. Podle slov právničky Judith Armattaové z Koalice pro mezinárodní spravedlnost je Taylorovo zatčení jasný signál ostatním africkým zločincům.
V posledních letech se s procesy proti bývalým vůdcům "roztrhl pytel".
V Bagdádu stanul před soudem diktátor Saddám Husajn, ve Rwandě premiér Jean Kambanda, který byl tribunálem obviněn z genocidy a momentálně vykonává svůj doživotní trest. Belgie obviňuje z mučení a vražd čadského prezidenta Hissene Habrého a v Chile se již roky táhne soudní proces se stárnoucím Augusto Pinochetem.
Případy Taylora, Miloševiče a Husajna jasně ukazují, že doba nekontrolovaných a nepotrestaných válečných zločinů a genocid je u konce.
Mezinárodnímu trestnímu soudu stoupá prestiž
Vše kulminovalo zřízením Mezinárodního trestního tribunálu v červenci v roce 2002. Přestože je tento soud teprve v plenkách, jeho první obžalovaný je již v cele haagského vězení.
Vůdce ugandských milicí Thomas Lubanga byl do Nizozemí převezen 18. března a bude prvním z celkem šesti ugandských občanů, které zde čeká soud.
Před Mezinárodní trestní soud prý brzy zamíří také vůdci ozbrojenců z afrického Konga a Súdánu.
"Skutečnost, že Rada bezpečnosti OSN předala případ dárfúrské genocidy Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, je jasným signálem pro súdánské vůdce. Jsou to oni, na které se vyšetřovatelé soudu nyní zaměří," prohlásil Goldstone.
