Změnit Green Deal chtějí už i zelení. Nalijme miliardy do evropských firem, vyzývají

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
8. 4. 2024 14:13
Prioritou posledních let byla planeta, teď to musí být evropské podniky, říkají politici, kteří sami prosadili Green Deal. Lídr evropských zelených do eurovoleb chce nalít stovky miliard eur na pomoc firmám, vlastní návrhy mají i čeští Piráti, kteří v EU patří do "zelené" frakce.
Nizozemský europoslanec za zelené Bas Eickhout.
Nizozemský europoslanec za zelené Bas Eickhout. | Foto: Jakub Plíhal

Potřebujeme podpořit evropský průmysl a masivně do něj investovat. Tato slova nepronesl ministr průmyslu nějaké členské země EU, jak by se dalo odhadovat, ale hlavní tvář evropských zelených do eurovoleb Bas Eickhout. 

"Hlavní pozornost musí být na evropské podniky. Potřebujeme průmyslovou strategii pro EU a masivně do ní investovat. Jinak nebudeme schopní ustát konkurenční tlak zbytku světa," prohlásil nizozemský europoslanec Bas Eickhout v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

Foto: EU

Eickhout, který přijel do Prahy na pozvání lídryně českých Zelených pro eurovolby Johanny Nejedlové, je tak dalším v řadě klíčových evropských politiků, který volá po změně priorit EU. Zatímco v uplynulých letech to byla opatření v boji proti změně klimatu, po nových eurovolbách to má být - vedle posílení obranyschopnosti kontinentu - ekonomika. Se stejným apelem už dřív vystoupili nizozemský premiér Mark Rutte, šéfka dánské vlády Mette Frederiksenová, lídři baltských zemí a další.

Evropská pravice kritizuje samotný Green Deal z roku 2019, jehož cílem je dosáhnout, aby kontinent byl v roce 2050 klimaticky neutrální. Tedy aby produkoval jen tolik emisí skleníkových plynů, kolik dokáže pohltit nebo neutralizovat.

Evropští lidovci, konzervativci a další tvrdí o opatřeních v rámci Green Dealu, že jsou pro byznys příliš svazující a brání podnikům z EU uspět ve světě. Mluví proto o zrušení některých zákonů, které v uplynulých letech odhlasovaly evropské vlády a europoslanci.

Nejčastěji se zmiňuje předpis, který velkým podnikům ukládá dohlížet, jak jejich dodavatelé ze třetích států nakládají se životním prostředím a právy pracovníků. Firmy tvrdí, že to pro ně představuje přílišnou administrativní zátěž.

Politici ze střední Evropy a zejména z Česka kritizují dohodu o konci výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Všichni upínají naději k novým eurovolbám, z nichž by mohl vzejít méně "zelený" Evropský parlament - kritikům Green Dealu se odhaduje úspěch u volebních uren.

Video: Rozhovor s europoslancem Basem Eickhoutem

Video: Kateřina Šafaříková, Aktuálně.cz

Velká evropská půjčka?

Bas Eickhout chce jít jinou cestou než rušením Green Dealu. "Závěry vědy říkají, že máme snižovat emise skleníkových plynů ještě rychleji než doteď, ne pomaleji. Jít proti Green Dealu by bylo jít proti faktům," upozorňuje Eickhout, sám původním povoláním chemik, který se spolupodílel na závěrech vědeckého panelu IPCC ke globálnímu oteplování.

 "Riskovali bychom, že naše zastaralá výroba nebude atraktivní pro zbytek světa. Evropa se změní ve fosilní muzeum. Tomu chci předejít," pokračuje.

Eickhout konkrétně navrhuje, aby si Evropská unie půjčila peníze na trzích podobně, jako to udělala po pandemii koronaviru. Tehdy se EU společně zadlužila a Evropská komise si půjčila přes 800 miliard eur - 9 miliard z toho dostalo Česko -, které garantoval společný evropský rozpočet. 

Nizozemský europoslanec chce, aby EU udělala to samé a peníze investovala do evropského průmyslu. "Potřebujeme masivně investovat hlavně do energetické infrastruktury. Do našeho propojení a do vodíku coby stabilního čistého zdroje," tvrdí. 

"Dnes je EU shluk 27 energetických ostrovů. To je chyba. Naše energie jsou drahé, je to hlavní důvod, proč evropské firmy ztrácejí na americké nebo čínské konkurenty," říká lídr zelených. Konkrétní částku podpory byznysu nevyčíslil, pohybovala by se ale "jistě v řádu stovek miliard eur".

Úlevy podnikatelům

Zatímco podpořit evropský byznys chce v zásadě každý, s myšlenkou dalšího společného zadlužení - mluví se i o půjčce kvůli vyzbrojení Evropy - řada zemí EU nesouhlasí. Proti je hlavně největší evropská ekonomika, Německo. Berlín tvrdí, že půjčka kvůli covidu byla "jednou a dost". Nové eurobondy se nelíbí ani většině české vlády. 

Je však možné, že státy změní názor. Také v případě pandemie byly mnohé země zpočátku proti, realita je ale přiměla upravit stanovisko. Očekává se, že s plánem masivních investic do evropského průmyslu přijde také bývalý premiér Itálie, exšéf Evropské centrální banky a respektovaná autorita mezi evropskými politiky Mario Draghi.

Ten dostal od šéfky Evropské komise zadání předložit analýzu, jak zvýšit konkurenceschopnost evropských firem. Draghi předběžnou podporu vyčíslil na 500 miliard eur, přičemž třetina by měla pocházet z veřejných zdrojů.

S vlastním návrhem na oživení ekonomiky přišli před nadcházejícími eurovolbami i čeští Piráti, kteří jsou součástí frakce zelených na půdě Evropského parlamentu. Stejně jako Bas Eickhout nechtějí rušit Green Deal, ale pomoci byznysu na kontinentu.

Piráti v dokumentu "Opravíme Green Deal" konkrétně navrhují, aby si EU pořídila "evropskou IRA", tedy obdobu amerického protiinflačního zákona ze srpna 2022. Ten obsahuje daňové odpisy a další úlevy pro americké výrobce čistých technologií. Výše úlev dosahuje přibližně 300 miliard dolarů a jsou mezi podniky svojí jednoduchostí velmi populární. Experti právě IRA označují za důvod, proč USA drží krok v globální soutěži "zelených" ekonomik.

Čeští Piráti chtějí jít cestou stejných daňových úlev na úrovni celé EU. Přímé daně, ať už firem, nebo fyzických osob, jsou ale výhradní kompetencí jednotlivých národních vlád. Strana vicepremiéra Ivana Bartoše proto chce "iniciovat změnu smluv, která umožní projednávání korporátní daně v EU standardním legislativním procesem," tvrdí se v pirátském dokumentu. 

Změna smluv ale běžně trvá roky a dosavadní pokusy přenést otázku daní ze zisku na unijní úroveň vždy ztroskotaly. Postavily se proti ní jednotlivé vlády. Proti jakémukoli zasahování Bruselu do přímých daní se také vždy tvrdě stavěla ODS.

"Nevymýšlíme od počátku kolo. Například korporátní daň patnáct procent je v rámci EU již schválená," reagoval šéf Pirátů Ivan Bartoš pro Aktuálně.cz. Narážel tím na shodu o minimální výši daně ze zisku firem platné v EU. Faktickou výši ale může mít každá země jinak a jakékoli rozhodnutí o tom náleží jen daným státům.

"Usilujeme o nástroj, který umožní operativně schvalovat výjimky z už platného pravidla, kdy by bylo možné firmu daňově zvýhodnit, když investuje do čistých technologií," dodal Bartoš.

Video: Jsou místa, kde se už blížíme k bodu zlomu. Poslední rok je extrém, varuje meteorolog (4.3. 2024) 

Spotlight Aktuálně.cz - Michal Žák | Video: Tým Spotlight
 

Právě se děje

Další zprávy