Komise Ukrajině loni slíbila například dodání milionu kusů munice. Plán ale drhne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to zmínil i ve svém projevu k dvouletému výročí ruské invaze, kdy prozradil, že Ukrajina dostala jen 30 procent slíbené munice. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell později doplnil, že do konce března by EU měla dodat asi 52 procent toho, co slíbila.
O zmíněné dodávky munice a zbraní povětšinou pečovaly evropské iniciativy jako program na společné pořizování armádního vybavení (EDIRPA) nebo mimorozpočtový fond zvaný Evropský mírový nástroj, který členským zemím proplácí armádní vybavení poslané na Ukrajinu.
Zmíněné programy představovaly rychlou reakci na urgentní potřeby spojené s válkou na Ukrajině. Pro bezpečnost Evropy je ale klíčové přeorientovat se z krátkodobých reakcí směrem k dlouhodobým vyhlídkám. A na to se soustředí právě nová strategie.
"Připravenost obranného průmyslu vyžaduje více veřejných a soukromých investic v celém spektru potřeb. Stejně jako větší schopnost obranného průmyslu reagovat na potřeby členských států, a to v čase i rozsahu," uvádějí ke strategii oficiální zdroje z Evropské komise.
První ucelený strategický dokument
Finální podoba strategie, kterou komisaři schválili v úterý, zmiňuje třeba podporu kolektivního pořizování obranných systémů, důraz na evropské technologie, podporu jednotlivých národních rozpočtů při přechodu na nové zbraňové systémy nebo rozvoj užších vazeb s Ukrajinou i NATO. Posílit by se měl objem obranného obchodu uvnitř EU i zapojení evropských firem do veřejných zakázek.
Snahu přijít s dlouhodobou strategií kvituje i česká expertka Zuzana Krulichová, výzkumnice se specializací na evropskou obrannou politiku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a v Institutu pro evropskou politiku Europeum.
"Současně se navrhuje nový evropský investiční program v obraně (EDIP), který navazuje na předchozí program EDIRPA, který má pouze krátkodobý charakter a jeho financování skončí v roce 2025. EDIP tedy představuje dlouhodobější nástroj s větším rozpočtem," doplňuje Krulichová.
Podle návrhu Evropské komise by měl mít program EDIP rozpočet 1,5 miliardy eur a fungovat by měl mezi roky 2025 a 2027.
Pozitivně se na novou strategii dívá i vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR Radka Konderlová. "Ucelenou strategii k oblasti podpory evropského obranného průmyslu vítám. Je to první strategický dokument EU v této oblasti, který navíc vznikal v rámci široké konzultace nejen se členskými státy, ale též s průmyslem a finančními institucemi, včetně komerčních bank," říká.
Mělo to být už dávno, říká europoslanec
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se obranným tématům věnuje dlouhodobě, redakci řekl, že centrální strategie na posilnění evropského obranného průmyslu měla přijít už dávno.
"Přišla pozdě, měla přijít pár měsíců po začátku války už v roce 2022, kdy jsme sice nevěděli, jak dlouho ruská invaze bude trvat, ale Komise měla mít vypracované scénáře na všechny možné situace. Jednou z nich mělo být posílení obranyschopnosti EU a koordinace členských států v otázce zbrojních průmyslů, aby to dávalo větší smysl," tvrdí Zdechovský.
Podle něj je důležité, aby se obranný průmysl v jednotlivých státech sjednotil na stejnou úroveň. K samotné strategii je ale "mírně" skeptický, protože Evropské komisi trvalo delší dobu, než se "rozhoupala" a strategii připravila. "Ten proces totiž nějakou dobu trvá a výsledky se dostaví až za několik měsíců či let. Jestli bude fungovat, ukáže až čas," dodává europoslanec.
Zároveň však upozorňuje, že strategie by se už moc měnit neměla. "Měnit výrazně strategii by také znamenalo ztrátu stovek hodin vyjednávání a dohod na dalším postupu. Je důležité celý proces urychlit a odstranit byrokratické překážky," popisuje.
Nová možnost financování obranného průmyslu
Byrokratické překážky mimo jiné omezují financování zbrojovek prostřednictvím půjček od soukromých bank, což podle Zdechovského způsobuje dlouhodobé podfinancování evropského obranného průmyslu. "Loni v červnu jsem proto Evropské komisi podával otázku týkající se taxonomie, udržitelných aktivit a jejích dopadů na obranný průmysl. Ptal jsem se mimo jiné, zda Evropská komise považuje výrobu zbraní za společensky udržitelnou," přibližuje své postupy Zdechovský.
Banky totiž musí reportovat své finanční aktivity a je přitom žádoucí, aby co nejvíce investovaly do udržitelných aktivit.
Eurokomisařka pro finanční stabilitu Mairead McGuinness mu odpověděla, že pravidla udržitelnosti neomezují financovaní žádného sektoru. "Komisařka mi řekla, že obranný průmysl je klíčový přispěvatel k odolnosti a bezpečnosti EU a tím k míru a sociální udržitelnosti," dodává europoslanec.
Banky zbrojovky moc financovat nechtějí
Některé banky ale přesto zbrojovky financovat nechtějí. Nová strategie by to však mohla změnit. Komise totiž vyzvala Evropskou investiční banku, aby přehodnotila svá dosavadní pravidla pro udělování půjček a otevřela se i investicím do obranného průmyslu.
Pokud Evropská investiční banka takový krok učiní, mohla by ke stejnému opatření motivovat i soukromé banky po celé Evropě.
Nové možnosti financování obranného průmyslu považuje za nejdůležitější iniciativu Komise i vrchní ředitelka ministerstva obrany Radka Konderlová. "Velmi pozitivně hodnotím zahrnutí finančního sektoru a přístupu obranného průmyslu k finančním nástrojům. Ten se ukazuje jako kritický pro schopnost budovat výrobní kapacity obranného průmyslu," upřesnila.
Byrokracii jako důvod velkého zdržení v rozvoji evropského průmyslu zmiňuje i výzkumnice Krulichová. "Evropský obranný průmysl je v tuhle chvíli značně fragmentovaný, zatížený byrokracií a byl delší dobu přehlížený. Dva roky od vypuknutí války na Ukrajině a v současné situaci nejistoty ohledně prezidentských voleb v USA je proto zásadní, aby se EU soustředila na odstranění těchto strukturálních problémů," popisuje.
Podle Krulichové budou mít finální vliv na úspěšnou implementaci strategie a její další směřování hlavně členské státy, bezpečnostní politika je totiž především v jejich kompetenci.