Až budou prezidenti a premiéři na červnovém povolebním summitu v Bruselu vybírat nové šéfy evropských institucí, svou roli sehraje geografická, politická i genderová rovnováha celého "týmu". Všechno do sebe zkrátka musí hezky zapadnout. Není výjimkou, že nominační summity končí velkým překvapením.
"Už se mnohokrát stalo, že zdánliví favorité na nich pohořeli a uspěli nečekaní kandidáti, což byl ostatně případ i von der Leyenové před pěti lety," připomíná příběh současné šéfky Evropské komise Viktor Daněk, zástupce ředitele think-tanku Europeum.
Jméno bývalé německé ministryně obrany se tehdy skutečně objevilo na poslední chvíli jako kompromis, protože původní kandidát vítězných lidovců Manfred Weber nebyl pro všechny lídry přijatelný.
Tentokrát se ale překvapení u nominace do čela komise nečeká, protože von der Leyenová má silné postavení a jasnou podporu od většiny států. Lídři tak po ní pravděpodobně sáhnou i podruhé.
"Různé kontroverze, které se teď kolem ní vytvořily, pokládám spíše za předvolební bouři ve sklenici vody. Von der Leyenová svou roli zjevně zvládla, Evropu úspěšně provedla bezprecedentními krizemi a lídři členských zemí to mnohokrát ocenili. Má pevnou pozici uvnitř Evropské lidové strany, která patrně vyhraje volby. Pokládám také za správné její rozhodnutí lidovce vést do voleb a aktivně se účastnit kampaně," řekl Daněk.
Také politoložka Markéta Pitrová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity má za to, že Němka dosáhne na druhou nominaci v řadě. "Členské státy čelí mnoha hrozbám a nemají kapacitu na hledání nového kompromisního lídra. Stávající předsedkyně má výhodu v čitelnosti svého postoje vůči Ukrajině a přijatelnosti pro USA," míní odbornice.
Státy budou podle Pitrové vyvažovat tuto konzervativní volbu hledáním nových tváří pro jiné funkce, například pro roli vysokého zmocněnce pro zahraniční a bezpečnostní politiku a předsedu Evropské rady. Až u těchto jmen se tak může jasněji projevit zmíněné vyvažování zájmů. Mluví se například o tom, že na jednu z těchto pozic by mohl dosáhnout zástupce střední nebo východní Evropy.
Hlasování o důvěře v Evropském parlamentu
Zisk nominace je ale jen první krok, pak přijde na řadu "hlasování o důvěře" v Evropském parlamentu, kde musí aspirant získat hlasy většiny europoslanců. Právě tady by mohla von der Leyenová narazit na překážku.
"V minulém období byla většina ve volbě velmi křehká. S nárůstem protiunijně naladěných poslanců a ostatně i v důsledku kritiky po aférách okolo komunikace s farmaceutickým průmyslem a volby představitele pro malé a střední podniky proti ní v Evropském parlamentu jistě vzroste opozice," myslí si Markéta Pitrová.
Předvolební modely skutečně očekávají posílení těch europarlamentních frakcí, které se k unii staví kriticky. Nejasné tak zatím je, kdo nakonec sestaví příští "vládní" většinu. Téměř jisté ale je, že dosud největší politické skupiny, tedy lidovci a socialisté, si opět sami nevystačí. Potřebovat tak budou někoho třetího, možná dokonce čtvrtého. Ve hře jsou hlavně liberálové a konzervativci ze skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Přeskupení politických sil podle Viktora Daňka nejspíš neznamená, že europoslanci tentokrát vystaví von der Leyenové stopku, může mít ale dopad na program a politické priority její nové komise. Německá politička své plány zkrátka musí sestavit tak, aby se zalíbila aktuální většině.
"Pokud by se jazýčkem na vahách stali konzervativci z ECR, což jako možnost už připouští i sama von der Leyenová, pak by to mohlo znamenat výraznou změnu směru, například mnohem opatrnější tlak v klimatické politice a výrazně větší důraz na téma konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, což ostatně ona sama slibuje," odhaduje bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu.
"Těžko ale zatím soudit, jak pravděpodobný takový scénář je. Záležet nakonec může na každém hlasu," doplňuje Daněk.
Klikatá cesta od programu ke změně
Pokud jde o podporu od českých europoslanců, ta bude hodně záviset právě na tom, s jakým programem von der Leyenová tentokrát přijde. V rozhovorech pro Euractiv.cz to řekli jak superlídr koalice Spolu Alexandr Vondra, tak první jméno na kandidátce hnutí ANO Klára Dostálová. Podobně mluví i Piráti.
Každopádně platí, že od programu ke skutečné změně směřování Evropské unie vede klikatá cesta. "Mezi inauguračními sliby a realitou předkládání legislativních návrhů uplyne dlouhá doba. Je to spíše v rovině politické důvěry než nějakého skutečného obchodu mezi komisí a parlamentem," vysvětlila na závěr Pitrová.
