Piráti ovládli studentské volby. Uspěli i recesisté, hnutí ANO naopak propadlo

Eliška Halaštová, Matěj Pur
9. 5. 2019 18:04
Stejně jako v minulých studentských volbách do Evropského parlamentu i tentokrát zvítězila Česká pirátská strana, získala 24 procent hlasů. Celkem studenti odevzdali 18 758 platných hlasů na 246 školách. Překvapením voleb je recesistická strana ANO, vytrollíme europarlament, které se podařilo získat 10 procent hlasů.
Foto: Josef Rabara

Studentské volby ukázaly, že by si mladí v Evropském parlamentu přáli vidět jinou politickou reprezentaci než dospělí. Výsledky jsou totiž od předvolebních průzkumů dost odlišné.

S 24 % zvítězila s přehledem Česká pirátská strana, druhý nejvyšší počet hlasů získala koalice STAN, TOP 09 a menších stran s 12 %. Za nimi se poněkud překvapivě s 10 % umístila recesistická strana ANO, vytrollíme europarlament, která ve svém volebním programu slibuje například zajistit České republice přístup k moři.

Studentské volby
Studentské volby | Foto: Jeden svět na školách

Podle ředitele vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karla Strachoty může být však příčinou úspěchu nechtěná záměna s hnutím ANO 2011 premiéra Andreje Babiše. "Třetí v pořadí je recesistické uskupení, jehož název začíná stejnými třemi písmeny jako vládní politické hnutí. Je možné, že to některé náctileté voliče zmátlo," vysvětluje Strachota.

Čtvrtá ODS získala 7 % a za ní skončily s 5 % Demokratická strana zelených - za práva zvířat, dále strana PRO Zdraví a Sport a až sedmé skončilo hnutí ANO 2011.

Reprezentativní průzkumy však ukazují jiné pořadí stran. Podle dubnového šetření voličských preferencí Centra pro výzkum veřejného mínění vede zatím s přehledem hnutí ANO s 28 %, za ním by skončila ODS s 12 %, třetí místo by urvali piráti se ziskem 10,5 %, dále se umístila KSČM s 10 % a na hranici volitelnosti by se pohybovaly SPD a koalice STAN a TOP 09 s 5 %. Těsně by na mandáty nedosáhla KDU-ČSL se 4 %.

Piráti si drží oblibu

Letošní výsledek studentských voleb kopíruje v pozici vítěze situaci před pěti lety. Tehdy Česká pirátská strana zvítězila se ziskem 19 % hlasů, druhý největší počet hlasů pak dostalo ANO 2011 s 16 %, 12 % získali TOP 09 a Starostové a poslední stranou, která prošla 5% volební klauzulí, byl Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury se 7 % hlasů.

Studentské volby již po jedenácté pořádal na středních školách Člověk v tísni v rámci svého vzdělávacího programu Jeden svět na školách. První se konaly již před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010.

Zájem studentů je velký

Tentokrát se zapojilo 246 škol, přičemž většinu z nich tvoří gymnázia, nejvíce jich bylo z Prahy, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Možnost volit mají žáci starší 15 let.

Zcela poprvé letos volili například studenti Gymnázia U Libeňského zámku v Praze. A zájem byl obrovský. Během pauzy na oběd přišli téměř všichni, kteří byli ten den ve škole. Role volebních komisařek se ujaly tři studentky. "Jsme rády, že tu můžeme sedět a vyzkoušet si to. Navíc mně ani není osmnáct, takže je to pro mě první šance vyzkoušet si, jak to u voleb funguje," shrnula i za ostatní sedmnáctiletá Tereza, která kdyby mohla, tak by prý určitě k volbám šla.

Deník Aktuálně.cz oslovil řadu místních studentů s dotazem, zda hodili hlas prounijní či protiunijní straně. Všichni odpovídali podobně jako šestnáctiletý Oliver. "Samozřejmě, že jsem do Evropského parlamentu volil proevropskou stranu, jinak by to nemělo smysl," vysvětluje.

Pravidelně se studentské volby pořádají i na Střední průmyslové škole polytechnické ve Zlíně. "My se je tu hlavně snažíme přivést k tomu, jakým způsobem a kde se mají informovat, aby pak věděli, ke komu se přiklonit, jak se rozhodovat. To si myslím, že je velké pozitivum, i když to, jestli nakonec půjdou volit, říct nedokážu," říká zdejší učitelka občanské výchovy Sylva Holíková, která na této škole volby organizovala.

Průzkumy ale potvrzují, že hlasování "nanečisto" má pozitivní dopad na zvýšení účasti prvovoličů ve skutečných volbách. Nezávislý výzkum po prvních studentských volbách v roce 2010 ukázal, že účast prvovoličů v řádných volbách byla o 6 % vyšší u studentů, kteří se předtím zúčastnili voleb na své škole.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy