Rostock/Schwerin (od našeho zvláštního zpravodaje) - Nad paneláky nízko létají a křičí rackové, což je znamení, že moře je velmi blízko.
Kolem supermarketu obchodního řetězce Netto postávají skupinky mužů s plechovkami od piva. Muslimské dívky v šátku jdou kolem na stanici městského vlaku S-Bahnu, aniž by odtrhly oči od mobilů ve svých rukou.
Sídliště Gross Klein na severním okraji Rostocku nemá u těch, kteří bydlí v jiných částech tohoto německého města, nejlepší pověst.
Říká se o něm, že má sice pěknou polohu přímo na pobřeží Baltského moře, ale je sběrnou nezaměstnaných a alkoholiků.
Tato severovýchodní oblast Německa - spolková země Meklenbursko-Severní Pomořansko - přijala jen malou část ze statisíců uprchlíků, kteří přišli nedávno do Německa.
Necelých třicet tisíc.
Řada z nich našla útočiště právě tady v Gross Klein. Poněkud šedivé a jednotvárné vzpomínce na bývalou Německou demokratickou republiku a její výstavbu.
Restaurace s kebabem nebo jinými orientálními jídly tady nejsou. V téhle čtvrti totiž restaurace téměř neexistují.
Není to kraj, kde by uprchlíky čekalo nadšené přijetí. Zejména ty, kteří vyznávají islám.
V Meklenbursku-Severním Pomořansku získala v loňských zemských volbách antiimigrantská a protimuslimská Alternativa pro Německo jednadvacet procent hlasů. Radikální nálady to ale nezvedlo.
"I tady se podařilo uprchlíky nějak usadit, ale spíš v tichosti," říká Marlene Neumannová, která žije ve Warnemünde.
Právě v Meklenbursku přitom v září kandiduje v parlamentních volbách do Bundestagu taky kancléřka Angela Merkelová. Symbol politiky vstřícné vůči uprchlíkům.
Region na severu Německa má k ní velký odpor.
Silná je tady i krajně levicová strana Die Linke. Ta sice neodmítá uprchlíky, ale vládu kancléřky Merkelové obviňuje ze sociální nespravedlnosti.
Mlčenlivá a vyhýbavá
"Merkelová se v debatách a na mítincích vždy vyhýbá ožehavým tématům. Nikdy vlastně pořádně neřekne, co si myslí. Odbíhá od pro ni nepříjemných témat. Někdy mi to připadá, jako bychom ani žádnou kancléřku neměli," říká obyvatelka Warnemünde Marlene Neumannová.
Už i v Rostocku se ale projevuje otevřenost hranic a volný pohyb pracovních sil uvnitř Evropské unie.
V kavárně na pěší zóně na Kropeliner Strasse roznáší kávu Slovinec a zmrzlinu připravuje Lotyška. Bývalá kasárna, kde sídlila do osmdesátých let sovětská armáda, prošla rekonstrukcí. Teď je využívá rostocká univerzita.
Politolog Martin Koschkar, který působí na fakultě sociálních věd, vidí v podpoře extremistických stran a odmítání uprchlíků frustraci části obyvatel na východě Německa.
"Tenhle region má specifickou politickou kulturu. Je tady vysoká nezaměstnanost, podniky se tady dlouho a obtížně transformovaly na tržní ekonomiku. Lidé jsou politicky pasivní. Je tady nejnižší míra členství v politických stranách v celém Německu," dodává politolog Koschkar.
Podle něj má i přesto radikální Alternativa pro Německo své největší úspěchy za sebou.
"O uprchlících už se tolik nemluví ani nepíše v médiích jako před dvěma lety. Problémy nejsou tak viditelné. Alternativa pro Německa těžila ze specifické situace v letech 2015 a 2016. Tolik hlasů už nezíská," uvedl Koschkar pro Aktuálně.cz.
Poslanec zemského sněmu Meklenburska-Severního Pomořanska za Alternativu pro Německo Holger Arppe si to paradoxně myslí taky.
V parlamentních volbách 24. září už nebude ani podle něj hrát uprchlická politika Angely Merkelové vážnější roli.
"Pro řadu lidí to není hlavní téma. CDU tvrdí, že porozuměla kritice a změnila svoji imigrační politiku. To ale ve skutečnosti není pravda," říká Arppe v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zemský parlament Meklenburska-Severního Pomořanska sídlí v nádherně rekonstruovaném zámku na ostrově na Schwerinském jezeře.
Na stole ve své pracovně má Arppe bibli, na zdi visí plakát s nápisem "Žádná arabština v Rostocku". Ve vedlejší místnosti visí obří fotografie všech osmnácti poslanců AfD v zemském sněmu, který jich má celkem jednasedmdesát.
Arppe si pochvaluje podporu bývalého českého prezidenta Václava Klause.
Podle něj měl loni skvělé vstoupení ve Schwerinu na mítinku Alternativy pro Německo a je to zajímavý státník. (Klaus v meklenburské metropoli řekl kromě jiného, že masová migrace zničí Evropu - pozn. red.)
"Lidé nás volili hlavně kvůli obavám z masového přílivu imigrantů, z islámu a z dopadů, jaký bude mít příchod tolika imigrantů na náš sociální systém," uvádí Arppe.
Poprvé od druhé světové války
Podle posledních průzkumů dostane radikální AfD v zářijových parlamentních volbách do Bundestagu kolem osmi až deseti procent hlasů.
Sice tak zůstane daleko za křesťanskými demokraty Merkelové i za sociálními demokraty, bude ale první krajně pravicovou stranou v německém parlamentu po druhé světové válce.
Ve štábu AfD ve Schwerinu visí za výlohou brožurka s výmluvným názvem "Islám nemá v Německu místo".
V Evropském parlamentu Alternativa pro Německo i s těmito názory díky voličům na severovýchodě a východě Německa místo má.
"Vybaví se mi poslankyně Beatrix von Storch. Je členkou několika výborů, včetně toho pro vyšetřování daňových úniků v souvislosti s Panama Papers. Velmi aktivní poslankyně, konzervativní politička se sklonem k extremismu," vzpomíná česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
"Při loňském fotbalovém mistrovství Evropy okomentovala porážku Německa v semifinále na Twitteru otázkou: Příště by snad mohl hrát německý národní tým? Narážela na zahraniční původ většiny hráčů," dodává smutně Šojdrová.
Západ a východ
Rozdělení na západ a východ Německa je i tady v Meklenbursku-Severním Pomořansku pořád cítit.
Strana Die Linke sice navazuje na tradici bývalých vládnoucích komunistů v NDR, v rostockém štábu strany to tak ale nevypadá.
Jsou tu samí mladí muži kolem třiceti let.
"S Alternativou pro Německo vůbec nespolupracujeme. Je to krajně pravicová, nacionalistická strana, zatímco my reprezentujeme demokratický socialismus," říká člen místního sdružení Die Linke Christian Albrecht.
Ani on si nemyslí, že zvolení Angely Merkelové počtvrté za sebou bude pro Německo dobrá zpráva.
"Ve východních spolkových zemích máte stále o dvacet procent menší penzi než v západní části. A firmy jako BMW nebo Mercedes dávají zaměstnancům na východě horší podmínky než na západě," tvrdí mladý socialista.
Marlene Neumannová zažila ještě NDR a hodnotí ji slovy: "Nebyla to nijak zvlášť šťastná doba."
Kancléřku Merkelovou nemá ráda. Nesouhlasí ale s těmi, kteří ve východních spolkových zemích zarytě odmítají uprchlíky a žadatele o azyl.
"Lidem nedochází, jak jsme i přes všechny problémy privilegovaní, že žijeme v tak bohaté zemi jako Německo. A že můžeme dát práci lidem, kteří díky ní uživí rodiny ve svých původních zemích. Pokud bude okolní svět chudý, nebude ani Německo bohaté," uzavírá Marlene Neumannová.
