Brojit proti Uberu? Asi jako být v hnutí rozbíječů strojů v 19. století, hájí firmu europoslanci

Lukáš Hendrych
24. 5. 2017 21:20
Zákazník si sedne do auta, nechá se převézt na jiné místo a za cestu zaplatí. Podle taxikářů není mezi jejich způsobem dopravy a Uberem téměř žádný rozdíl. Přesto na Uber neplatí stejná pravidla, například co se týče licencí. Taxikářů se naposledy zastal generální advokát evropského soudního dvora. Pokud ho soud vyslechne, což bývá časté, mohl by Uber z Evropy zmizet. Před tím ale varují europoslanci, včetně těch českých. Podle nich by se tak jen omezovaly nové služby, které nabízí moderní technologie.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brusel/Lucemburk - Firma Uber, která poskytuje alternativní způsob přepravy místo taxi, balancuje na hraně.

Reálně jí hrozí, že bude v Evropské unii zakázaná, přestože se jí nyní zastává řada europoslanců - včetně těch českých.

Naposledy se ale na stranu odpůrců Uberu přidal generální advokát Soudního dvora EU v Lucemburku. Podle něj je Uber klasickou přepravní společností, pro kterou mají platit stejná pravidla jako pro taxislužby.

Poradní názor ještě neznamená konečné rozhodnutí. Soudní dvůr EU však často názorům generálních advokátů naslouchá.

Řidiči bez potřebných povolení, jako jsou licence či znalost místopisu, by tak měli problém. A to kdekoli v EU, protože rozhodnutí by bylo závazné pro všechny evropské národní soudy.

Europoslanci jsou ale jiného názoru. Podle nich jsou digitální platformy typu Uber, které působí v rámci sdílené ekonomiky, nedílnou součástí moderních technologií a nemá smysl je zakazovat.

Sdílená ekonomika rychle roste

Sdílená ekonomika, která je místo vlastnictví založená na pronájmu nebo půjčování, byla před několika dny velkým tématem i dvou výborů Evropského parlamentu.

Jejich názor je jednoznačný: ať se sdílená ekonomika rozvíjí dál a Uber se neomezuje.

"Sdílené ekonomice se daří. Roste dokonce sedmkrát rychleji, než předpokládaly první odhady. V roce 2015 rostla rychleji než Google, Yahoo a Facebook dohromady," uvádí česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

"Jsem příznivcem toho, abychom pro tyto nové formy podnikání hledali cesty, jak u nás mohou v symbióze s tradičními firmami fungovat i nadále. Pokud je z Evropy vyženeme, budou se usazovat jinde, a to by byla velká škoda," dodává.

Podobného názoru je i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Ten navíc nesouhlasí s nedávným rozhodnutím brněnského krajského soudu, který Uber na území druhého největšího českého města zakázal.

"Myslím, že represe po vzoru Brna je velmi špatný přístup. Pokrok spočívající v užívání nových technologií nelze zastavit pomocí zákazů. Sdílená ekonomika je jedním z výdobytků dnešní doby a restrikce vůči Uberu mají stejný smysl jako hnutí rozbíječů strojů v 19. století," domnívá se Zdechovský.

Taxikářům se Uber nelíbí

V posledních měsících v Evropě roste napětí mezi klasickými taxikáři a Uberem.

Tato americká firma funguje na základě sítě řidičů, kteří se do ní zapojili. Při převážení klientů využívají speciální aplikaci a vlastní auto. Nemusí ale splňovat stejné podmínky jako taxikáři.

A ti si stěžují, že řidiči Uberu ve skutečnosti nejsou nic jiného než nekalá konkurence, pro kterou neplatí žádná pravidla. Uber ale argumentuje tím, že je jen digitální internetovou platformou, na kterou se klasická pravidla pro přepravu cestujících nevztahují.

Z evropských zemí se taxikářů naposledy zastalo Dánsko. Tady Uber před měsícem přestal poskytovat své služby v reakci na nově přijatý zákon, podle kterého není mezi ním a taxislužbou žádný rozdíl.

Zákony jsou zastaralé

Podle některých hlasů by v celém sporu pomohla nová legislativa členských států EU, která by odrážela nástup moderních technologií.

"K Uberu, ale i dalším novým subjektům na trhu, je nutné přistupovat nově a nesnažit se je zaškatulkovat do existujících definic," míní například europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ANO).

Podle něj se tradiční poskytovatele nakonec "budou muset přizpůsobit novým požadavkům zákazníků a snažit se přijít s novou a lepší nabídkou svých služeb".

Uber není taxislužba, služby podobné naší nejsou v daném legislativním rámci ukotvené, říká generální ředitel Uberu pro ČR a Slovensko Peťovský. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 32 minutami

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 37 minutami

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

Další zprávy