Akt o svobodě médií neboli Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA), jak se dokument oficiálně nazývá, představuje velmi široký soubor pravidel, který pro členské státy přináší nelehký úkol - zajišťovat pluralitu a nezávislost médií.
Pokud nebudou země o udržitelné prostředí pro svobodná média pečovat, bude na ně Evropská komise poprvé mít páku, uvedla německá europoslankyně a zpravodajka návrhu Sabine Verheyenová (EPP). Evropský parlament o nařízení hlasoval během říjnového plenárního zasedání. Svoji pozici bude nyní prosazovat při jednaní o výsledné podobě legislativy se členskými zeměmi EU.
Na nařízení by se mohli lidé odvolávat i u vnitrostátních soudů a Evropská komise by mohla se členskými státy zahajovat řízení o nesplnění povinnosti. To by sloužilo jako pojistka v případě, že by se média v některém ze členských států ocitla pod tlakem. Nařízení jsou právní akty a mají obecnou působnost, takže jsou závazná a přímo použitelná v členských státech EU.
Dohlížet na dodržování pravidel by měl nový orgán, Evropský sbor pro mediální služby. Ten mají tvořit hlavně členové už existující Evropské skupiny regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby, mezi které patří i česká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).
Gordický uzel EMFA
Cílem návrhu je postavit mimo zákon všechny formy politického a podnikatelského zasahování do redakčních rozhodnutí sdělovacích prostředků a bránit vnějšímu nátlaku na novináře.
První část pomyslného balíku pravidel platí pro samotná média. Nově budou muset zveřejňovat informace o vlastnické struktuře. Europoslanci zároveň požadují, aby vydavatelství publikovala zprávy o financování, které obdrží z reklam zadávaných státem a státní finanční podpory. A to včetně finančních prostředků ze zemí mimo EU.
Například Maďarsko od nástupu Fideszu k moci rozděluje peníze především mezi média nakloněná vládě, zatímco ta ostatní zůstala "na suchu". Až 85 procent státních dotací proudí do médií patřících nadaci Kesma.
Europarlament navrhuje částku, kterou stát za reklamu médiu platí, zastropovat na maximálně 15 procentech z celkového rozpočtu na reklamu zadávanou státem v dané zemi EU.
Evropský "lex Babiš"
Další skupina pravidel, která nese český rukopis, se věnuje omezení vlastnictví médií pro politiky. Tento požadavek do schváleného návrhu prosadil pirátský europoslanec Marcel Kolaja (Greens/EFA).
"Jen tehdy, když se novináři nemusí bát psát pravdu, mohou skutečně svobodně informovat o všem důležitém. A to se nestane, dokud politici média vlastní. Proto jsem do parlamentní pozice Aktu pro svobodná média prosadil pravidlo, podle kterého by již nemohli vysoce postavení evropští politici vlastnit rozhodující podíl v novinách, televizích či třeba v rádiu," popsal.
Zákaz se má týkat zejména premiérů, prezidentů, ministrů či eurokomisařů. Ti tak nebudou smět vlastnit více než 25 procent média. "Celá Evropa tak bude mít jistotu, že se už nikde nezopakuje to, co jsme zažívali my v době, kdy část médií vlastnil expremiér Andrej Babiš," dodal Kolaja.
"V tomhle jsme konzistentní. Považovali jsme to za nesmysl dříve a považujeme to za nesmysl i nyní. Diskvalifikuje to z politiky určitou skupinu lidí a z našeho pohledu to je v rozporu se základním pasivním volebním právem," uvedl Knotek na dotaz, jak se konkrétně k této části návrhu staví europoslanci ANO. Ti podle něj mnohem větší nebezpečí, než je transparentní vlastnictví, spatřují v ovlivňování médií lobbistickými a zájmovými skupinami.
Rostoucí obavy z nezávislosti médií
Důvodem, proč nařízení přichází právě v této době, jsou rostoucí obavy o nezávislost médií v Evropě a nynější nastavení trhu v některých státech.
Jak vyplynulo z průzkumu Rady pro redakční nezávislost z minulého roku - který kromě Reportérů bez hranic podpořila i nadace Bakala Foundation (Aktuálně.cz je součástí vydavatelského domu Economia, který vlastní podnikatel Zdeněk Bakala, pozn. red.) -, obavy o svobodu médií výrazně vzrostly na Slovensku a v Polsku. Vyjádřilo je dokonce 71 procent dotazovaných Poláků.
Zatímco v Polsku a Maďarsku je za největší hrozbu pro svobodu médií považována vláda, v Česku a na Slovensku představují podle respondentů riziko hlavně vlastníci médií a podnikatelské zájmy.
"EMFA je reakcí na rostoucí tlak na nezávislá média a novináře v celé Evropě. Mimo jiné i na tragickou vraždu slovenského investigativního reportéra Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v roce 2018. Oba byli zavražděni kvůli své práci, která odhalovala korupci, podvody a daňové úniky ve vrcholné politice," uvedla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP), která návrh podpořila.
Nejde jen o východní Evropu
Mezi státy, které se při vyjednávání snažily současný návrh co nejvíce vykostit, patřila ale Francie. V zemi na konci září zadrželi reportérku Ariane Lavrilleuxovou za informování o působení francouzských tajných služeb v Egyptě. Oficiální odůvodnění Paříže přitom bylo porušení "tajemství národní obrany", kterého se novinářka dopustila.
"Případ Francie ukazuje, že ochrana (novinářů - pozn. red.) je velmi slabá," uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro server Politico. Argumentaci Francouzů, že mediální zákon "ničí" jejich "fantastické systémy", Jourová označila za "velmi, velmi arogantní".
V Řecku zase představuje nejpálivější problém špehování novinářů zpravodajskými agenturami a pomocí spywaru Predator. I kvůli tomu Řecku připadla nejspodnější příčka ze všech zemí EU v tzv. Indexu svobody médií, který každoročně vydává mezinárodní nezisková organizace Reportéři bez hranic.
1785 připomínek
Rozsáhlost nařízení lze dobře ilustrovat například na počtu připomínek. Těch se před přepracováním zodpovědným Výborem pro kulturu a vzdělávání (CULT) sešlo celkem 1785.
Pro schválení návrhu na plénu hlasovala pohodlná většina 448 poslanců. Proti němu se jich naopak postavilo 102, mezi nimi například Jan Zahradil (ODS, EPP), který Akt o svobodě médií označil za jdoucí "nad rámec primárního práva EU".
Hlasování se naopak, s výjimkou Dity Charanzové, zdrželi europoslanci z ANO. "Vadí nám, že by měl být zřízen nový orgán EU s právní subjektivitou financovaný z prostředků daňových poplatníků, který má mít pravomoc zasahovat do suverenity členských států," uvedli ve společném vyjádření pro redakci europoslanci frakce Renew Ondřej Knotek, Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík.
