Brusel - Ubude dopravních nehod, lidem se bude lépe spát a budou méně pít alkohol. I takové argumenty se objevují na straně těch, kteří podporují zrušení střídání letního a zimního času.
Nakonec ale ve čtvrtek na půdě Evropského parlamentu neuspěli. Poslanci odhlasovali výzvu Evropské komisi, aby důkladně přezkoumala výhody a nevýhody časové úpravy a navrhla nějaké řešení. Letní čas se tak zatím rušit nebude.
"Jasné a prokazatelné závěry vědeckých studií o dopadu na lidské zdraví chybí, úprava střídání času by vnesla chaos do celé řady zavedených systémů," říká česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která hlasovala proti návrhu.
Odpůrci střídání času požadují, aby se zrušil letní čas. Tedy ten, díky kterému v létě vychází slunce o hodinu později a stejně tak i o hodinu později zapadá. Argumentují při tom hlavně negativními vlivy na lidské zdraví.
Poruchy spánku a infarkty
Podle studie německé zdravotní pojišťovny DAK má například každý pátý člověk kvůli posunu času tělesné nebo duševní problémy.
Výzkumníci se ptali celkem tří a půl tisíce respondentů. Většina z nich navíc připustila, že změna času u nich vede k poruchám spánku, které vyvolává narušení jejich biorytmu. Spolu s tím jde prý často ruku v ruce i větší konzumace alkoholu a cigaret.
Dopravní inspektoři pak poukazují na zvýšený počet nehod zaznamenaných v období po změně času, a to kvůli horšímu soustředění a únavě. V nejkritičtějším "týdnu po" dokonce až o třicet procent.
Lékaři argumentují i nárůstem infarktů a zdravotních rizik.
Časový posun má pak vliv i na lesní zvěř, která se této změně přizpůsobuje jen pomalu, což zase ovlivňuje nehodovost na silnicích.
V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stál český lidovec Pavel Svoboda, který je předsedou právního výboru Evropského parlamentu.
Podle něj každým rokem dorazí do europarlamentu stovky petic za zrušení letního času. "To dokládá, o jak naléhavé téma se jedná," tvrdí Svoboda.
Úspory i volný čas večer
Na druhou stranu zaznívá řada argumentů i proti rušení letního času. "Já si myslím, že má smysl si na jaře a na podzim prodloužit den o jednu hodinu na úkor noci," míní například Charanzová.
"Jak mi napsal jeden občan: Kdo dojíždí za prací a přijíždí domů okolo šesté, je vděčný, že může s dětmi vyrazit ven nebo udělat něco na zahrádce. Nechci, aby v polovině září zapadalo sluníčko už v šest hodin," dodala.
Další výhodou letního času jsou pak úspory energie, protože večer rozsvěcují lidé v domácnostech i firmy světlo později.
Tyto argumenty stály u myšlenky uměle posunout čas již v 18. století. Princip podobný letnímu času se asi poprvé objevil roku 1784 v dopise amerického diplomata a přírodovědce Benjamina Franklina vydavatelům časopisu Journal of Paris.
Ten ale svůj návrh myslel ironicky a požadoval pouze, aby lidé ráno dříve vstávali a večer zase chodili spát dříve - aby lépe využili sluneční světlo.
Na českém území od 70. let
Poprvé letní čas vyzkoušeli v Německu, a to od 30. dubna 1916 do 1. října téhož roku. V minulém století byl poté střídavě zaváděn a znovu rušen v řadě zemí. Spolková vláda se k němu například odhodlala v důsledku ropné krize v 70. letech.
V Československu byl zaveden v roce 1979, v rámci EU jej definitivně harmonizovala direktiva Evropské komise z roku 2001.
