Europoslanci se na plenárním zasedání ve Štrasburku shodli, že je třeba zastavit stále rostoucí množství odpadu, předejít používání zbytečného obalového materiálu a usnadnit opakované používání obalů i jejich recyklaci. V neposlední řadě se mluvilo i o ochraně lidského zdraví.
Návrh už získal nejen podporu Evropského parlamentu, ale i členských států. Každý k němu ovšem má své připomínky. Jejich pozice jsou nyní předmětem trojstranných jednání, do kterých se zapojuje také Evropská komise.
Ta se při psaní návrhu do značné míry inspirovala v Paříži. Ve Francii od letošního ledna platí nový zákon, který přikazuje fastfoodům, aby zákazníkům, kteří si objednávají ke stolům, jídlo servírovaly v opakovaně použitelném nádobí, a nikoliv v obalech na jedno použití.
"V sázce je opravdu hodně," vysvětluje finský europoslanec Nils Torvalds, zpravodaj návrhu z liberální frakce Renew. "Obaly jsou důležité pro celou řadu produktů, aby bylo možné je přepravovat i bezpečně používat. Zároveň ale jde o čím dál tím větší zdroj odpadů."
Postupné omezování
Podle nového nařízení by měla EU do roku 2030 snížit množství používaných obalů o 5 procent, do roku 2035 celkem o 10 procent a do roku 2040 až o 15 procent. U plastových obalů by Evropa měla postupovat ještě razantněji, a to snižováním postupně o 10, 15 a 20 procent.
Expert na odpady Ivo Kropáček z Hnutí Duha nicméně upozorňuje, že podobné milníky nejsou žádnou velkou novinkou. Například Rakousko chce mít v roce 2025 čtvrtinu opakovaně použitelných nápojových obalů, Německo dokonce 70 procent. Portugalsko pak šlo ještě o krok dál a stanovilo si za cíl, že do roku 2030 budou celkem 30 procent všech obalů tvořit ty opakovaně použitelné.
Europoslanci také volají po zákazu prodeje tzv. velmi lehkých plastových tašek s tloušťkou pod 15 mikrometrů. Výjimku by však měly mít obaly, které jsou u potravin vyžadovány například z hygienických důvodů.
Balení potravin do toxinů?
Snižování množství používaných obalů má pro lidstvo i ryze pragmatický důvod. Široce rozšířené perfluorované a polyfluorované alkylové látky (PFAS), které jsou ve značném množství obalů obsažené, vědci spojují se zdravotními riziky, a dokonce i závažnými onemocněními.
"Jsou známy jako 'chemické látky navždy', neboť jsou v našem životním prostředí a tělech extrémně perzistentní. Mohou vést ke zdravotním problémům, například poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezitě, neplodnosti a rakovině," uvádí na svých stránkách Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
PFAS se běžně používají na odpuzování kapalin a mastnoty například u papírových obalů na potraviny. Velmi snadno přitom pronikají do životního prostředí a z něj se pak dostávají i do těl živočichů. Jsou k nalezení v krevním oběhu dospělých i dětí nejen v celé Evropě.
Podle nově schváleného textu už nebude možné obaly s těmito látkami v přímém kontaktu s potravinami využívat. Stále ale bude jejich používání legální u jiných výrobků.
Papír místo plastu není řešením
Problém s obaly přichází už při jejich výrobě. Jen obalový sektor vyprodukuje ročně 59 milionů tun ekvivalentu CO2, což je více, než kolik vyrobí celé Maďarsko, upozornil Kropáček z Hnutí Duha.
Přestože se v posledních letech stalo trendem nahrazovat jednorázové plastové obaly těmi papírovými, řešení je to jen polovičaté. Papírové obaly jsou často pokryté speciální voděodolnou vrstvou, která může obsahovat výše zmíněné látky PFAS.
K tomu lze papír recyklovat jen omezeně. Pro výrobu papírových obalů je tak neustále potřeba dřevo. Podle ekologických organizací jsou po celém světě každý rok vykáceny tři miliardy stromů jen proto, aby byla uspokojena poptávka po papírových obalech.
I proto návrh nařízení volá po tom, aby byly všechny obaly recyklovatelné. Požaduje zároveň, aby členské státy zajistily, že 90 procent materiálů obsažených v obalech bude do roku 2029 možné vytřídit.
Zástupci průmyslu návrh kritizují
Omezování spotřeby obalů se dotýká zejména dvou stakeholderů: výrobců obalů a fastfoodů. Zveřejnění návrhu proto provázelo silné PR a lobbování z jejich strany. Příkladem jsou nejen standardní placené komerční články firmy McDonald's ve vlivném serveru Politico, ale také propagace přímo v prostorách europarlamentu několik dní před hlasováním.
Přestože se k návrhu vyjadřovali i zástupci průmyslu a podle názoru předkládajících europoslanců byly jejich připomínky dostatečně zohledněné, výrobci opatření považují stále za příliš přísná. Argumentují například tím, že nový model by se ve svém opakovaném používání do značné míry spoléhal na plasty a vyžadoval by vysokou spotřebu energie a vody.
"Je to skutečně cesta, kterou se chceme do budoucna vydat? Oběhové hospodářství, kterému dominují plasty?" komentoval David Schisler, zástupce výrobců obalů z asociace European Paper Packaging Alliance.
Zdrželi se hlasování
Na vysoké nároky na průmysl poukazuje i české ministerstvo životního prostředí. "Česko vnímá pozitivně deklarované priority návrhu nařízení ze strany Komise, ale přesto vidí velké množství zásadně problematických aspektů, které mohou mít nepředvídatelné dopady na řadu odvětví průmyslu," uvedla na dotaz redakce tisková mluvčí.
Z podobných důvodů se při hlasování o návrhu zdrželi také poslanci ODS z frakce Evropských konzervativců a reformistů. "Zpráva, která prošla hlasováním, je zlepšením proti původnímu návrhu, který požadoval kompletní zákaz některých jednorázových balení. Díky pozměňovacím návrhům došlo k odložení termínu až na rok 2030. Nicméně i přesto zpráva není ideální a nemohli jsme ji podpořit," uvedla na dotaz redakce europoslankyně ODS Veronika Vrecionová.
Hlasování se zdrželi i poslanci hnutí ANO. "U řady opatření je nadále sporný ekologický přínos, byť je zřejmé, že zvýší konečnou cenu výrobku pro spotřebitele. Například návrhem EP by došlo k disproporčnímu zatížení točeného piva, což by vedlo k jeho zdražení," uvedl pro redakci europoslanec Ondřej Knotek z ANO.
Podle Kropáčka však měli výrobci dostatek času se na chystané změny připravit. Návrh, který cílí na snížení produkce obalů do roku 2030 pouze o pět procent, podle něj není nikterak přehnaný požadavek.
"Průmysl - ve snaze zajistit si zaběhnutý a ziskový byznys co nejdéle - vždy tvrdí, že návrhy Evropské komise jsou nerealistické a že je nejde udělat," uvedl expert. Stejná kritika se podle něj strhla kolem pevně připevněných víček u lahví, která se nakonec ukázala jako snadno vyrobitelná. "Obalový průmysl ale zná desetiletí platnou odpadovou hierarchii a není pro něj překvapením, že pro životní prostředí je výhodnější obaly opakovaně používat než prostě recyklovat," uzavřel.
Čeští europoslanci odhadují, že finální podoba směrnice by měla být schválena do konce volebního období současného parlamentu, tedy do června příštího roku.
