"Státy EU posilují spolupráci v oblasti obrany i zahraniční politiky, ale tyto oblasti jsou stále národní kompetencí," řekl v rozhovoru Havránek, podle kterého krize ukázala, že Evropa umí být jednotná a jednotu je podle něj potřeba i udržet.
"Pokud jde o reakci EU na Putinovu agresi na Ukrajině, EU ukázala, že není tak politicky slabá, jak někteří kritici prohlašovali. Od začátku konfliktu reagujeme důrazně a silně. Kreml rozhodně nepočítal s tak jednoznačným odporem ze strany EU," tvrdí Havránek.
Náměstek zmiňuje jak opakované přijímání stále tvrdších sankcí, tak i humanitární a vojenskou pomoc, kterou Ukrajině členské státy EU posílají. "Členské státy EU individuálně poskytují zbraně a vojenský materiál ukrajinským ozbrojeným silám a vůbec poprvé se EU rozhodla financovat vojenskou pomoc ze společného rozpočtu. Většina států EU je rovněž členy NATO," doplnil s tím, že "platí dohoda spojenců, že NATO se do přímých bojů nezapojí".
Hlavním poučením pro státy EU podle Havránka je, že musí více investovat do obrany. "Dlouhodobě prosazujeme užší spolupráci NATO a EU, která by zamezila zdvojování úsilí a efektivně se doplňovala. Dalším ponaučením totiž je, že NATO má opravdu obrovský smysl a není možné ho nahradit," řekl Havránek.
Potřebu posílit společnou bezpečnostní a obrannou spolupráci podle něj reflektuje i nedávno schválený klíčový dokument, tzv. Strategický kompas.