Zahradil v Evropském parlamentu předsedal nyní už nefungující skupině "Přátelství mezi Evropskou unií a Čínou", která ovšem neměla nic společného s oficiálními diplomatickými vazbami Pekingu a europarlamentu. Podle Bütikofera a dalších europoslanců usilovala zejména o prosazování zájmů Komunistické strany Číny. Možné nebezpečí vidí Zahradilovi kritici i v tom, že zároveň působí jako místopředseda významného výboru pro mezinárodní obchod. Obávali se tak, že by mohl sloužit jako zdroj citlivých informací.
Český konzervativní europoslanec takovou možnost striktně odmítá. Že Čína zaplatila za "jednohubky a šampaňské" na setkání skupiny přátelství, přiznal vloni v listopadu, rok po akci. "Nevidím v tom problém," řekl tehdy Zahradil. Přesto ale záhy rozhodl o ukončení činnosti celé organizace, v "očekávání nových transparentních pravidel fungování všech těchto neformálních skupin přátelství".
Právě o to podle svých slov usiluje zelený europoslanec Bütikofer, když žádá aby jeho kolegu Zahradila vyšetřovaly parlamentní orgány. Tvrdí, že český politik porušil pravidla, když čínské peníze na občerstvení oficiálně nepřiznal, a když nezveřejnil seznam členů skupiny přátelství. "Buď skupina, on sám nebo nějaký jiný člen to museli udělat. Pokud vím, žádné takové prohlášení nebylo," míní.
Zahradil tvrdí, že o sponzorství dal vědět předsedovi Evropského parlamentu Davidu Sassolimu e-mailem. "Řádně jsem ho informoval o činnosti skupiny - která kromě úvodního sezení nebyla žádná - včetně skutečnosti, že účet za občerstvení na tomto sezení objednané v parlamentní restauraci hradila čínská ambasáda," odpověděl na dotaz deníku Aktuálně.cz. Odeslat jej ale údajně měl až v říjnu 2020, tedy rok po akci. "Je to v souladu s jednacím řádem europarlamentu," hájí se Zahradil.
Server Politico nicméně upozorňuje, že podle pravidel pro "skupiny přátelství" měl Zahradil povinnost o penězích informovat "do konce následujícího měsíce" po konání akce, ne až po roce. Sám Sassoli nyní podle mluvčího parlamentu pravidla prověřuje.
Náhradník pro čínskou propagandu
Reinhardu Bütikoferovi vadí Zahradilovy aktivity dlouhodobě. Kritizoval jej už za návštěvy Číny, které podnikal se zmiňovanou - dnes už vyhaslou - skupinou a během nichž komunikoval s pekingskými médii bez posvěcení evropských institucí. "Jeho snaha vytvořit zde jakousi kauzu je nedůstojná a politicky motivovaná," míní teď český europoslanec. Jestli skupinu někdy obnoví, podle svých slov neví. "Osobně nemám vůbec chuť se v současné toxické atmosféře okolo Číny ve věci nadále angažovat. Myslím, že tato skupina už nemůže vztahům mezi EU a Čínou nijak přispět," dodává.
Podle Filipa Šeboka, analytika z Asociace pro mezinárodní otázky, fungovalo uskupení i dosud spíš jako "proxy pro čínskou propagandu". Čínští novináři o ní totiž informovali, jako by se jednalo o oficiální delegaci.
Vedení skupiny Zahradil převzal od britského zákonodárce Nirje Devy před dvěma lety, tedy pár měsíců předtím, než Velká Británie z Evropské unie definitivně odešla. Jednu ze schůzek na téma vztahů s Čínou, které Deva zorganizoval, a které se aktivně účastnil také Zahradil, popsal deník Aktuálně už na jaře toho roku.
Kromě toho server Politico zmapoval celkem 15 pracovních cest unijních zákonodárců, které se uskutečnily na pozvání čínských úřadů a ve většině případů i na jejich náklady. Patří mezi ně například návštěva zahajovací ceremonie olympijských her v Pekingu v roce 2008 nebo účast na slavnostním spuštění Fóra Pásu a stezky pro mezinárodní spolupráci v roce 2019. Jako tajemník zmiňované skupiny přitom v europarlamentu působil Gai Lin, čínský státní příslušník, který cesty do své domoviny pomáhal zorganizovat.
Evropský parlament bude mít v nejbližší době na starosti schvalování investiční dohody s Čínou, což jeho význam pro režim v Pekingu zvyšuje. Někteří europoslanci totiž už avizovali, že dohodu, kterou obě strany připravovaly posledních sedm let, nepodpoří. Kritizují například, že se vyhýbá otázce nedodržování lidských práv v Číně, a pro EU je nevýhodná.
"Současný tlak na Zahradila symbolizuje, že se otázce vlivu Číny na evropské instituce přikládá větší důraz," říká analytik Šebok. "Je otázkou, zda je Čína opravdu odkázaná právě na něj, v Evropě má mnohem vlivnější zastánce," míní. Odkazuje přitom například na významnou roli německé kancléřky Angely Merkelové, která investiční dohodu těsně před koncem loňského roku prosadila. "Teď ale potřebuje Peking spojence právě v europarlamentu," uzavírá Šebok.
