Dohoda o volném obchodu s Kanadou prošla. Nemá ale vyhráno, země EU ji mohou blokovat i roky

Lukáš Hendrych
15. 2. 2017 13:14
Evropský parlament schválil výraznou většinou obchodní dohodu s Kanadou. Ratifikaci dohody ale musí podpořit ještě národní a regionální parlamenty v jednotlivých zemích EU. A to může být velký problém.
Proti dohodám CETA a TTIP existuje v řadách zemí silný odpor
Proti dohodám CETA a TTIP existuje v řadách zemí silný odpor | Foto: Reuters

Brusel/Štrasburk - Dohoda o volném obchodu s Kanadou dostala zelenou. Tedy alespoň od poslanců Evropského parlamentu. Ti ji ve středu schválili výraznou většinou hlasů.

Pro Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (CETA) se vyslovilo 408 europoslanců, proti bylo 254.

Dohoda znamená mimo jiné postupné odbourání cel v obchodu mezi Kanadou a Evropskou unií. Té by měla přinést vyšší příjmy z obchodování ve výši 11,6 miliardy eur (313 miliard korun), pro Kanadu pak nárůst o 8,2 miliardy eur (222 miliard korun). A to během sedmi let poté, co dohoda vstoupí v platnost.

Vyjednávání provázely především ke konci loňského roku mnohé problémy. Největší překážkou byl neočekávaně valonský regionální parlament, který hrozil, že schválení dohody ze strany Belgie zabrání. Několik desítek poslanců valonského regionu ale nakonec jednání mezi EU a Kanadou neukončilo.

Zástupci unie společně s kanadským premiérem Justinem Trudeauem dohodu podepsali na konci října.

Proti smlouvě před štrasburským sídlem parlamentu i uvnitř protestovalo několik set lidí. Podle odhadů expertů by CETA mohla přinést nárůst obchodní výměny mezi EU a Kanadou až o pětinu. Kritici ale tvrdí, že může ohrozit tisíce pracovních míst, což však podle unijních expertů vyvrací několik nezávislých studií.

Skupina lidí protestujících proti dohodě před parlamentem provolávala hesla jako "Chraňte přírodu, ne korporace", či "CETA je proti demokracii". Podle jejich mluvčího povede posílení obchodu mezi vzdálenými oblastmi k růstu spotřeby paliv a tím poškodí životní prostředí. Ohrozí rovněž lokální producenty tím, že bude tlačit na pokles cen. Část protestujících pronikla až na galerii parlamentu kde hlasitými projevy na několik minut přerušila jednání.

V regionech může CETA narazit

Vyhráno však CETA stále nemá. Její ratifikaci teď musí schválit ještě jednotlivé členské státy Evropské unie a odpor je v řadě zemí značný. Zejména v některých regionech.

Důkazem je i český europoslanec Pavel Poc (ČSSD). Ten přijetí dohody považuje za velkou chybu, která se negativně projeví i v české ekonomice.

"Nejoptimističtější odhady mluví o tom, že CETA pracovní místa v EU neubere," říká. "Zároveň přiznávají, že plná aplikace dohody může zvýšit platové rozdíly, a tím pádem destabilizovat pracovní trh."

Jako největší problém ale Poc vidí snížení kvót pro dovoz kanadského masa. "Pro dovoz vepřového se kvóta navyšuje na 65 tisíc tun ročně. Na náš trh tak budou Kanaďané moci vyvézt o 50 tisíc tun vepřového více. Pokud se někdo domnívá, že to s trhem vepřového řádně neotřese, tak musí být blázen," míní europoslanec.

Pokud jde o české podnikatele, těm prý dohoda moc výhod nepřinese. "Pro malé a střední podnikatele je ten trh příliš daleko. A ti velcí, kteří na něm chtěli být, už na něm jsou," dodává Poc.

Opačný názor ohledně dopadů na české podnikatele má však Pavel Fára ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. "Výhody pro Českou republiku drtivě převažují. A mohou i narůstat s tím, jak se firmy přizpůsobí nové situaci a využijí odstranění bariér pro export do Kanady," tvrdí.

"Významné je otevření kanadského trhu s veřejnými zakázkami," dodává. A upozorňuje, že dohoda odstraní v oblasti průmyslu na 99 % celních bariér.

Pro zjištění dopadů na českou ekonomiku nechalo ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovat speciální studii. Z výsledků vyplývá, že dohoda CETA bude pro Českou republiku pozitivní, její dopad ale bude minimální.

Důvodem je poměrně nízký objem vzájemného obchodu, který v roce 2015 dosáhl jen 10,5 miliardy korun.

Největší obchodní dohoda

Evropská unie ovšem odhaduje, že CETA celkově podpoří hospodářský růst a přinese nová pracovní místa.

Jedná se zatím o největší obchodní dohodu, kterou unie v oblasti služeb a investic uzavřela.

Kanadská strana podle znění smlouvy mimo jiné uzná některé evropské standardy pro automobily, což může podpořit export automobilového průmyslu. Snazší by měl v budoucnu být i proces vysílání pracovníků na kanadský trh.

Změní se ale i vzájemné uznávání testů a certifikátů na nejrůznější typy zboží.

V praxi to znamená, že výrobek z EU bude uznávaný a považovaný za stejně bezpečný i v Kanadě. Zároveň se ale na unijní trh nezačnou dovážet produkty, u kterých to unijní právo zakazuje.

I v tomto ohledu je ale europoslanec Poc opatrný. "Ve skutečnosti dohoda nechává na odpovědných úřadech, aby návrhy takového vzájemného uznávání teprve vypracovaly," upřesňuje.

Schvalování může trvat roky

Teď dohodu dostanou na stůl národní parlamenty v jednotlivých členských státech unie. Schválit ji budou muset všechny. Taková procedura však může trvat i několik let.

"S platností dohody je to trochu složitější. Až do ratifikace všemi členskými státy, včetně některých regionálních parlamentů, lze provádět pouze části spadající do výlučné pravomoci EU. (…) Parlamenty členských zemí tedy mohou svým odmítnutím dohodu zablokovat," uvedl Fára.

Smlouvu prozatím neratifikoval ani český parlament. Měl by tak ale učinit v řádech týdnů, maximálně měsíců. Zatím se ale nepředpokládá, že by čeští poslanci a senátoři ratifikaci zablokovali.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Banky a spořitelny v Česku se vyplatí. Za tři čtvrtletí dělá čistý zisk 70 miliard

Bankám a spořitelnám v Česku za tři čtvrtletí 2019 stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 7,74 miliardy Kč na 70,35 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci září činila 8,038 bilionu korun, což je proti konci roku 2018 nárůst o 558 miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Zeman sněmovně navrhl na post ombudsmanky bývalou ministryni spravedlnosti a vládní zmocněnkyni pro lidská práva Helenu Válkovou (ANO).

před 19 minutami

Prezident Zeman podepsal státní rozpočet na příští rok, počítá se schodkem 40 miliard

Prezident Miloš Zeman v pátek podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard korun, což je stejně jako letošní schválený schodek. Informoval o tom prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman řekl již v říjnu při prvním čtení rozpočtu ve sněmovně, že pokud ho sněmovna schválí, pak jej podepíše. Vyjádřil však výhrady k rozsahu podpory obnovitelným zdrojům energie a k počtu státních úředníků.

Celkové výdaje rozpočtu představují 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. Mezi hlavní výdajové priority vlády v návrhu státního rozpočtu na příští rok patří zvýšení starobních důchodů, větší objem peněz na platy ve školství, zvýšení rodičovské nebo posílení rozpočtu ministerstva obrany. Průměrný důchod se má zvýšit v příštím roce asi o 900 korun.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je rozpočet prorůstový a proinvestiční. Opozice ho naopak kritizovala. Vládě vytýkala například, že v době růstu netvoří rezervy a málo investuje.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Alitalia zrušila kvůli stávce přes 350 letů, jeden do Prahy

Italská letecká společnost Alitalia dnes kvůli jednodenní stávce svých zaměstnanc zrušila přes 350 letů, včetně jednoho spoje do Prahy. Stávky vyhlášené čtveřicí odborů kvůli nejasné budoucnosti ztrátové firmy se vedle jejích pracovníků účastní také zaměstnanci letišť Malpensa v Miláně a Fiumicino v Římě a aerolinií Air Italy. Protest ovlivní i některé sobotní lety. Stávka zaměstnanců nízkorozpočtové aerolinky Easyjet, kteří se původně měli k protestu přidat, byla ale nakonec přesunuta až na 14. února.

Zdroj: ČTK
Další zprávy