Obavy členů Evropského parlamentu jsou trojí. Týkají se zaprvé novely trestního zákona, reformy ochrany oznamovatelů a zrušení Úřadu speciální prokuratury. Zadruhé pak plánované reformy veřejnoprávního vysílání a organizací občanské společnosti. A nakonec členy europarlamentu znepokojují konfrontační výroky premiéra Fica a dalších vládních představitelů.
Pro usnesení s výzvou jak slovenské vládě, tak Evropské komisi zvedlo ruku 496 poslanců, 70 bylo proti a 64 se hlasování zdrželo. Z českých řad jej podpořili všichni kromě poslankyně Kateřiny Konečné (KSČM), Hynka Blaška (nezařazený), Ivana Davida (SPD) a tří poslanců za ANO - Ondřeje Knotka, Ondřeje Kovaříka a Martina Hlaváčka.
Europoslanci požadují, aby slovenská vláda "změny přehodnotila s ohledem na jejich možné důsledky pro právní stát, finanční zájmy Unie a její protikorupční rámec". Slovenské orgány podle nich mají také zajistit, aby bylo v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové "spravedlnosti učiněno zadost".
Po Evropské komisi pak chtějí, aby vývoj na Slovensku sledovala a přijala "nezbytná opatření jak k zajištění právního státu a nezávislosti soudnictví, zejména pokud jde o případy korupce na vysoké úrovni, tak k ochraně finančních zájmů Unie".
Evropská komise nepotvrdila ani nevyvrátila, zda se chystá proti Slovensku podniknout kroky, které by vedly k zahájení některého z oficiálních řízení.
"Komise neváhá přijmout veškerá opatření, která mohou být nezbytná k zajištění dodržování práva EU, včetně řádného finančního řízení rozpočtu EU a ochrany finančních zájmů Unie," řekla redakci mluvčí unijní exekutivy s tím, že legislativní proces na Slovensku je navíc stále v procesu.
Rukopis opozičních europoslanců
Fico středeční rezoluci Evropského parlamentu svaluje na slovenské opoziční europoslance, kteří podle něj štvou orgány EU proti Slovensku. "Namlouvají těmto institucím, aby vůči Slovensku přijaly různé tresty, například pozastavení využívání evropských fondů," řekl Fico.
Odpověď podle Fica musí být tvrdá a demokratická. Podle něj by na zasahování EP do suverénních vnitřních záležitostí Slovenska měla vládní koalice reagovat prosazením rázného usnesení ve slovenském parlamentu, napsala ČTK.
Předseda slovenské sněmovny a vládní strany Hlas-sociální demokracie Peter Pellegrini označil rezoluci Evropského parlamentu za čistě účelovou, protože byla přijata ještě před schválením příslušných novel zákonů na Slovensku, doplnila agentura.
Znepokojení jsou i evropští žalobci
Rezoluce poslanců Evropského parlamentu poputuje na stůl dalších unijních institucí, včetně Rady EU, Evropské komise, Agentury Evropské unie pro základní práva a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Ten, stejně jako komisi, dění na Slovensku rovněž znepokojuje.
Podle evropských žalobců z EPPO novely z pera Ficovy vlády týkající se trestního řádu, trestního zákoníku, zákona o státním zastupitelství a zákona o ochraně oznamovatelů "představují vážné riziko porušení zásad právního státu".
Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johannsonová a eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders zaslali společný dopis na Slovensko. Po slovenské vládě chtějí, aby v plánovaných legislativních úpravách nepokračovala, a naopak pokračovala v dialogu s unijní exekutivou o tom, jak dbát na zásady vlády práva.
Signál ze Štrasburku
Rezoluce z pera europoslanců je nicméně právně nezávazným dokumentem, který vyjadřuje politické stanovisko členů parlamentu. Ostatní evropské instituce v něm sice mohou vyzvat k aktivitě, ta se však nemusí promítnout do reality. Jedná se o politický signál, že europoslanci stav právního státu v zemích Evropské unie "hlídají".
"Rezoluce je důležitým signálem pro všechny, kteří se s tím, co se děje na Slovensku, nechtějí smířit. Na (europoslance) se v prosinci s velkým zklamáním obrátili i rodiče Jána Kuciaka," řekla česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP).
"Evropský parlament teď dal v usnesení jasně najevo, že vznik dalšího Maďarska přímo před zrakem celé Evropy nedopustí. Rezoluce prošla drtivou většinou, takže můžeme říct, že to stejně vnímá zbytek Evropy. Samozřejmě se proti obrátili europoslanci slovenského Smeru spolu s krajní pravicí. Proti také hlasovala většina europoslanců maďarského Fideszu a polská PiS se zdržela. Myslím, že to krásně ilustruje, kdo jsou Ficovi spojenci," dodal další český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).
Styďte se, vzkázala europoslankyně kolegům
Poslanci ve středu o usnesení "pouze" hlasovali. Vyhrocenou debatu k němu vedli už v prosinci. Zapojili se do ní také čeští kolegové Slováků.
"Plán premiéra Fica zrušit elitní složku státního zastupitelství ve zrychleném jednání je pomstou za trestní stíhání jeho samotného a jeho stranických kolegů ze strany Směr a blízkých přátel z řad oligarchů (…) Jakožto českého občana mě děsí, že se Slovensko vzdaluje demokracii a právnímu státu," řekl svůj názor na plénu Peksa.
O kauzách premiéra a jeho okolí mluvila i řada opozičních slovenských europoslanců. "Situace na Slovensku je vážná. Zásadní změny, které plánuje současná vláda, nejsou ku prospěchu veřejnosti. Naopak, jsou šité na míru vybraným jedincům, kteří mají díky promafiánskému balíčku rušení specializovaných úřadů a snižování trestů uniknout spravedlnosti. Dokonce hrozí, že nejzávažnější trestné činy budou promlčeny," varoval Michal Wiezik z Progresivního Slovenska.
Před maďarskou cestou pak varoval jeho kolega, křesťanský demokrat Ivan Štefanec. "Nikdo z nás nechce, aby se Slovensko vydalo maďarskou cestou. Říkáme jasné ne zrušení klíčové protikorupční instituce, ne systému 'jejich lidí' a ne svévoli premiéra Fica," řekl.
Vystoupení slovenských opozičních europoslanců pobouřila zástupkyni vládní strany Směr-SD, europoslankyni Moniku Beňovou. "Vy všichni slovenští poslanci, kteří tady vystupujete proti Slovensku, se styďte," řekla směrem ke kolegům v prosincové debatě. Podle Beňové jsou evropské instituce zpolitizované a zaměřené proti Ficovi, neboť situaci na Slovensku za vládnutí předchozího kabinetu ignorovaly.
