EU by mohla mít speciální policii, která by bojovala s praním špinavých peněz

Radim Klekner Radim Klekner
29. 3. 2019 15:16
Členské státy Evropské unie málo spolupracují v boji proti daňovým podvodům a ministři financí nijak nepomáhají prosazování změn, které by současný stav napravily. Vyplývá to ze zprávy zvláštního výboru pro finanční trestné činy, kterou nyní schválil europarlament. Ten proto chce, aby vznikla evropská finanční policie, která by se daňovými úniky a praním špinavých peněz zabývala.
K praní špinavých peněz slouží často pětiseteurová bankovka, ECB je proto chce stáhnout z oběhu.
K praní špinavých peněz slouží často pětiseteurová bankovka, ECB je proto chce stáhnout z oběhu. | Foto: Reuters

Tato finanční zpravodajská jednotka by vznikla v rámci evropské policejní agentury Europol a fungovala by jako "hlídací pes" EU. Europarlament vytvoření jednotky doporučil Evropské komisi.

Autory zprávy, která na problém tento týden upozornila, byli český europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer a dánský sociální demokrat Jeppe Kofod. Zprávu europarlament přijal 505 proti 63 hlasům, 87 poslanců se zdrželo hlasování.

Zpráva má sice doporučující charakter, Evropská komise a Rada EU se jí nicméně budou muset zabývat a předložit návrh příslušných opatření.

Částka, o kterou členské země Evropské unie každoročně přicházejí kvůli nezaplacené dani z přidané hodnoty, činí podle odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) 150 miliard eur (3,8 bilionu korun). To odpovídá přibližně jednomu procentu hrubého domácího produktu EU, a tedy i celoročnímu rozpočtu unie.

Podle OECD pak 110 miliard eur (2,8 bilionu korun) činí výnosy z praní špinavých peněz, k němuž dochází v rámci EU. Pětatřicet procent zisků, kterých v zemích EU dosáhly nadnárodní korporace, je každým rokem přesouváno do daňových rájů.

"Kvůli nedostatečné spolupráci a koordinaci mezi orgány uvnitř členských států se nepodařilo těmto případům zabránit, nebyly včas řešeny nebo řádně vyšetřovány," říká Niedermayer. "Potřebujeme zajistit koordinované opatření napříč EU."

Podle něj případy praní špinavých peněz téměř vždy překračují hranice a často není jasné, kdo za ně má nést zodpovědnost.

Několik daňových skandálů

Zpráva zvláštního výboru si všímá i několika skandálů okolo praní špinavých peněz, v řadě případů původem z Ruska. Zapojeny do nich byly i některé finanční ústavy v EU, jako je dánská Danske Bank, přes jejíž estonskou pobočku mohlo protéct až dvě stě miliard eur (5,2 bilionu korun).

Europarlament reagoval také na řadu odhalení investigativních novinářů týkajících se daňových úniků v rámci kauz Panama Papers a Luxembourg Leaks.

Lucemburské úniky byl finanční skandál odhalený v listopadu 2014, při kterém více než tři stovky firem přesouvaly své zisky přes Lucembursko, aby se vyhnuly daňovým odvodům. Země totiž snížila své efektivní zdanění v některých případech až na jedno procento, i když tamní oficiální výše nominální sazby korporátní daně činí 29 procent.

Panamské dokumenty zase obsahují informace o více než dvou set tisících firem v daňových rájích a jejich vlastnické struktuře, které v roce 2015 získal německý deník Süddeutsche Zeitung. Mezi majiteli figurují příbuzní vysoce postavených politiků z Francie, Velké Británie či Španělska, ale také z Ruska nebo Číny.

Při odhalování případů praní špinavých peněz je taky mimořádně důležitá spolupráce EU s nečlenskými zeměmi, které s ní sousedí, zejména se Švýcarskem.

"Třetí země, které se nacházejí v takové blízkosti jako Švýcarsko, určitě mohou mít motivaci spolupracovat s EU v zájmu zachování a rozvíjení vzájemných obchodních a diplomatických vztahů," uvádí Niedermayer. "Tlak na spolupráci přichází i od mezinárodních fór, jako je OBSE."

Pravomoci europarlamentu v daňových otázkách

Evropský parlament má v daňových otázkách omezené pravomoci a závěrečná zpráva zvláštního výboru pro finanční trestné činy je jen doporučením. Tím, že se zabývá daňovou problematikou, europarlament ale vytváří tlak na Evropskou komisi i Radu EU (orgán na úrovni ministrů členských zemí), které pak musí reagovat.

Evropská komise má povinnost na doporučení reagovat písemnou odpovědí s vysvětlením, kdy dané doporučení realizuje, eventuálně proč tak nemůže učinit. Europarlament ji zároveň svým doporučením pobízí k tomu, aby některá opatření sama navrhla.

Vůči Radě EU europarlament nemá k dispozici více možností než politický tlak. "U politicky nejcitlivějších iniciativ typu společný konsolidovaný základ daně z příjmu firem (CCCTB) nebo digitální daň je to běh na dlouhou trať," uvádí český europoslanec Luděk Niedermayer. 

Podle českého europoslance vznikly na evropské úrovni už dvě černé listiny. Na jedné jsou země, které nespolupracují v daňových záležitostech. Než jsou tam zařazeny, úřady se s nimi snaží komunikovat a napravit jejich daňový režim. "Druhá listina má více systémový charakter a uvádí třetí země, které mají nedostatky ve svých režimech proti praní peněz," dodává Niedermayer.

Systémový problém celé EU

Jednoroční vyšetřovací mandát daňového výboru europarlamentu skončil počátkem března. Niedermayer považuje za nejvíce šokující ze všech jeho zjištění nejen objem vypraných peněz, ale i skutečnost, že do celého systému byly zapojeny také evropské finanční ústavy. Podle všeho i německá Deutsche Bank.

Neúnosný je podle něj i objem daňových úniků, tedy v případě DPH zmíněných 150 miliard eur. V Česku se rozdíl mezi očekávanou a skutečnou výší výběru DPH podařilo v roce 2016 snížit ze 17 na 14 procent. Průměr EU je přitom 12 procent. I tak představují odhadované úniky kvůli podvodům s DPH přes padesát miliard korun.

"Dalším šokujícím zjištěním je, že ministři financí EU na zasedáních Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) silně odporují potřebným změnám, ačkoliv ty mají velmi silné opodstatnění a přinesly by prospěch evropské společnosti," dodává Niedermayer. "Mám na mysli hlavně konečný režim DPH, společný základ daně z příjmu právnických osob a další iniciativy, které členské státy v Radě zablokovaly nebo zamítly."

"Smutným závěrem vyšetřování je, že Evropa má systémový problém s praním špinavých peněz, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem," shrnuje pak celou problematiku dánský europoslanec Kofod.

Agresivní daňové plánování

Zpráva vysloveně zmiňuje Belgii, Lucembursko, Nizozemsko, Kypr, Maltu, Maďarsko a Irsko jako země, které mají charakter daňových rájů. Umožňují agresivní daňové plánování, při kterém si velké nadnárodní společnosti mohou co nejvíce snížit platbu daně z příjmu. Menším firmám pak nijak nebrání v tom, aby vytvářely dceřiné firmy v cizině či přestěhovávaly část své výroby do zahraničí, kde mají lepší daňové podmínky.

Tyto země se podle dokumentu taky vyhýbají povinnosti automatické výměny informací. Výbor pro finanční trestné činy proto trvá na tom, aby firmy platily tam, kde podnikají.

Příslušná směrnice EU má přitom začít platit od 1. ledna 2020. Závazné to ovšem zatím bude jen pro korporace s ročním obratem 750 milionů eur (19 miliard korun).

Evropská centrální banka (ECB) se snaží bojovat proti praní špinavých peněz tím, že tlačí na snižování objemu hotovostních a v podstatě nekontrolovatelných plateb. Mimo jiné tím, že na konci loňského roku přestala tisknout pětiseteurové bankovky a ty stávající bude postupně stahovat z oběhu.

Takové platby mohou mimo jiné sloužit k financování terorismu. Podle ECB je v EU v oběhu přes jeden bilion eur, z toho třetina právě v pětiseteurových bankovkách. V USA jsou v oběhu například jen stodolarové bankovky.

Zlatá víza

Zpráva výboru kritizuje taky skutečnost, že celkem osmnáct členských států provozuje určitou formu tzv. zlatých víz, s jejichž pomocí se mohou státní příslušníci zemí mimo EU snadno usídlit v unii a podnikat.

Podle odhadů bylo v poslední dekádě poskytnuto více než sto tisíc takových zlatých víz a šest tisíc "zlatých pasů" především bohatým občanům Ruska a zemí pod ruským vlivem za podmínky, že budou v členských zemích EU investovat.

Systémy umožňující získání občanství nebo povolení k pobytu pak často zahrnují daňové zvýhodnění těch, kdo zlatá víza a pasy dostanou. To lze velmi snadno využít při praní špinavých peněz a vyhýbání se daňovým povinnostem.

Jen v ČR vzrostl počet Rusů s povolením k pobytu za posledních deset let o šedesát procent a loni v létě jich tak u nás pobývalo přes 37 tisíc.

Další problém představují daně v oblasti firem nabízejících digitální služby. Rychle postupující digitalizace umožňuje, že tyto společnosti nejsou fyzicky přítomné na místním trhu, a ačkoliv z něj mají obrovské zisky, platí jen minimální daně. EU proto připravila už v březnu 2018 legislativní balíček, jehož součástí je i zdanění digitálních služeb. Platit má od 1. ledna 2022.

Video: Panama Papers může být zpravodajská hra, zveřejnění má svůj účel, motiv je zásadní, říká expert

Offshorová témata už nejsou v praní špinavých peněz trendy, to se používalo někdy v 90. letech, říká bývalý policejní vyšetřovatel Kamil Kouba. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 22 minutami

Jašek pomohl premiérovým gólem Vancouveru k vítězství

Český hokejový útočník Lukáš Jašek si připsal premiérový gól v dresu Vancouveru a pomohl svému týmu k vítězství v přípravném utkání před NHL na ledě Edmontonu 6:1. Dvaadvacetiletý odchovanec Třince bodoval i ve druhém zápase za Canucks v této sezoně, protože v pondělí si při porážce ve Victorii s Calgary 3:4 připsal asistenci.

Při třetím startu za Vancouver v součtu i s loňským tréninkovým kempem se Jašek prosadil ve 36. minutě. Po nahrávce obránce Guillaumeho Briseboise využil přesilovou hru střelou z pravého kruhu a zvýšil vedení hostů na 4:1.

Vancouver draftoval Jaška v roce 2015 v šestém kole na 176. místě. Do zámoří odešel loni v březnu z Liberce a měl na kontě v extralize ze 132 duelů 25 bodů za 10 gólů a 15 asistencí. Od příchodu do Severní Ameriky nastupoval Jašek na farmě Vancouveru v týmu Utica Comets v AHL. V uplynulé sezoně si v 63 zápasech připsal 29 bodů (9+20).

před 1 hodinou

Trump se setkal se šéfem Facebooku Zuckerbergem. Rozhovor byl pěkný, uvedl prezident

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek v Bílém domě setkal se šéfem společnosti Facebook Markem Zuckerbergem. Sám Trump to oznámil na Twitteru s tím, že rozhovor byl "pěkný". Firma Facebook schůzku potvrdila, setkání prý bylo "dobré a konstruktivní".

"Mark je ve Washingtonu, setkal se s politiky, aby vyslechl jejich obavy a pohovořil o budoucí regulaci internetu," uvedla firma Facebook. "Měl také dobré, konstruktivní setkání s prezidentem Trumpem v Bílém domě," dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy