"Evropa není naivní." Komise vydala seznam špatných bojovníků proti praní peněz

ČTK ČTK
13. 2. 2019 12:43
Saúdskou Arábii, Severní Koreu, Pákistán či Americké Panenské ostrovy zařadila Evropská komise (EK) na nový seznam 23 států, u nichž vidí strategické mezery v pravidlech proti praní špinavých peněz či financování terorismu. Evropské banky a další finanční instituce tak budou pečlivěji kontrolovat finanční operace se zákazníky či finančními domy v těchto státech ve snaze o co nejlepší identifikaci podezřelých finančních toků.
Eurokomisařka Věra Jourová.
Eurokomisařka Věra Jourová. | Foto: Lukáš Bíba

"Ustavili jsme nejpřísnější standardy pravidel proti praní špinavých peněz na světě. Je ale třeba zajistit, že do našeho finančního systému nenajdou cestu špinavé peníze z jiných zemí," upozornila ve středu novináře komisařka pro spravedlnost Věra Jourová.

Evropa je podle ní otevřená pro podnikání, není ale "naivní" a je odhodlaná svůj finanční systém bránit.

Špinavé peníze jsou podle komisařky zásadní pro organizovaný zločin i terorismus. Jourová ve středu vyzvala státy ze seznamu, aby své nedostatky v této oblasti urychleně odstranily, komise je jim v tom podle Jourové připravena pomoci. Komisařka zdůraznila, že nový soupis není sankčním seznamem.

Seznam také není identický s takzvanou černou listinou zemí, které nespolupracují v daňové oblasti. Ačkoliv některé státy figurují na obou, mají oba soupisy různou metodiku i cíle. Černá listina týkající se daní zahrnuje státy, které nedodržují mezinárodní daňová pravidla, a u její podoby mají hlavní slovo členské země EU.

Seznam související s praním špinavých peněz vznikl na základě podrobné analýzy celkem 54 zemí, které komise posuzovala od listopadu loňského roku. Posuzovány byly například jejich trestní sankce za praní špinavých peněz či financování terorismu, kvalita pravidel a požadavků na kontroly finančních toků v bankách, pravidla pro oznamování zjištěných podezřelých případů a míra mezinárodní spolupráce v této oblasti.

Na celkem 12 z těch zemí, které se ocitly na unijním seznamu, upozorňuje také organizace Finanční akční výbor, založená z iniciativy zemí skupiny G7 právě s cílem boje proti praní špinavých peněz.

Aktuální seznam komise předkládá členským zemím EU a Evropskému parlamentu (EP), které mají měsíc na to, aby jej potvrdily. Komise bude dál monitorovat situaci v zemích ze seznamu, který hodlá následně odpovídajícím způsobem upravovat.

V tiskové zprávě Evropská komise připomněla, že boj s praním špinavých peněz a financováním terorismu je její priorita. Evropský právní rámec v tomto ohledu posílilo přijetí čtvrté a páté směrnice proti praní špinavých peněz v letech 2015 a 2018.

Seznam zemí, které Evropská komise zařadila na soupis států s mezerami v pravidlech proti praní špinavých peněz a financování terorismu:

Afghánistán, Americká Samoa, Americké Panenské ostrovy, Bahamské ostrovy, Botswana, Etiopie, Ghana, Guam, Írán, Irák, Jemen, KLDR, Libye, Nigérie, Pákistán, Panama, Portoriko, Samoa, Saúdská Arábie, Srí Lanka, Sýrie, Trinidad a Tobago, Tunisko

 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

V centru Bagdádu došlo ke dvěma útokům. Během výbuchů zemřelo nejméně 28 lidí

Při dvou sebevražedných útocích na rušném bagdádském tržišti přišlo ve čtvrtek o život nejméně 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. V minulosti za podobnými atentáty ale stáli radikálové z teroristické organizace Islámský stát (IS). S odkazem na irácké úřady o tom informovala agentura AP.

Útoky zasáhly obchodní čtvrť Báb aš-Šarkí v době, kdy se země potýká se zvýšeným politickým napětím kvůli ekonomické krizi a předčasným volbám plánovaným na říjen. Irácká armáda uvedla, že zahynulo 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno, někteří vážně. Nemocnice v Bagdádu po útoku aktivovaly tzv. traumaplán. Podle mluvčího armády příslušníci bezpečnostních složek před útokem pronásledovali dva sebevražedné atentátníky. Ti se poté odpálili na náměstí Tajaran.

Jde o první útoky v rušné bagdádské obchodní čtvrti za poslední tři roky. Naposledy se na místě odpálil sebevražedný atentátník v roce 2018 krátce poté, co tehdejší premiér Hajdar Abádí oznámil, že teroristická organizace Islámský stát byla v Iráku poražena.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Británie odmítá udělit zastoupení Evropské unie v Londýně diplomatický status

Británie odmítla v rozporu s obvyklou praxí udělit zastoupení Evropské unie v zemi diplomatický status, unijní vyslanci budou namísto toho považováni za pracovníky běžné mezinárodní organizace. S odvoláním na vyjádření britského ministerstva zahraničí o tom dnes informovala agentura DPA. Podle ní rozhodnutí vzbudilo v Bruselu otevřenou nevoli.

Británie opustila EU loni na konci ledna a na konci loňského roku skončilo i přechodné období, během kterého ještě dodržovala většinu unijních pravidel.

Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že odmítá udělit diplomatický status a s tím spojené výsady velvyslanci EU ve Spojeném království Joau Valemu de Almeidovi a dalším pracovníkům zastoupení. Zdůvodnilo to tím, že EU není svrchovaným národním státem, a tudíž jí takovýto status nepřísluší.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle serveru stanice BBC napsal dopis britskému ministrovi zahraničí Dominiku Raabovi, v němž v souvislosti s postupem Londýna vyjádřil "hluboké znepokojení".

Evropská komise podle agentury Reuters uvedla, že všech 143 unijních delegací ve světě užívá stejného diplomatického postavení jako mají zástupci států. Londýn si je toho podle ní vědom.

"Poskytnutí recipročního zacházení na základě Vídeňské konvence o diplomatických vztazích je standardní praxí mezi rovnými partnery a jsme si jisti, že si tuto záležitost s našimi přáteli v Londýně můžeme uspokojivým způsobem vyjasnit," řekl mluvčí komise Peter Stano.

Dokud byla Británie součástí bloku, podporovala diplomatický status delegací EU v jiných zemí, dodal Stano. Nynější změnu britského postoje podle něj nic neospravedlňuje.

Londýn podle BBC ve svém kroku argumentoval, že udělení diplomatického statusu pro unijní zástupce by vytvořilo precedent v očích představitelů dalších mezinárodních organizací. EU oproti tomu tvrdí, že není typickou mezinárodní organizací.

Podobný krok jako nyní Londýn učinila před více než dvěma roky administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, která ponížila diplomatický status mise EU ve Washingtonu. Komentátoři opatření hodnotili jako důkaz zhoršujících se vztahů mezi Bruselem a Washingtonem. Po silných protestech unijních představitelů bylo původní diplomatické postavení mise EU v USA po několika měsících obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy