Genomické šlechtění dnes legislativně spadá do kategorie genetické modifikace (GMO), v Evropě je tedy přísně regulováno a jeho používání je v podstatě tabu.
Po nátlaku některých států a expertů, mezi nimiž bylo i Česko a tuzemská Akademie věd, ale Evropská komise navrhla NGTs z této kategorie vyjmout.
Týkat se to má pouze rostlin, které jsou sice genomicky upravené, ale jsou "k nerozeznání" od rostlin získaných konvenčním šlechtění. Komplexnější genomické modifikace se mají nadále řídit přísnými pravidly, která se uplatňují v případě GMO.
Na stranu genomických úprav se nyní postavil i Evropský parlament. Pro umožnění těchto technik hlasovalo minulý týden ve Štrasburku 307 europoslanců, zatímco 263 bylo proti, přičemž 41 hlasujících se zdrželo.
Rostliny odolné suchu
"Tyto precizní šlechtitelské metody dají našim farmářům nové odrůdy rostlin, které budou například lépe odolávat suchu, budou méně náchylné k plísním a jiným škůdcům a bude možné používat menší množství průmyslových hnojiv nebo pesticidů," uvedla česká europoslankyně a zpravodajka legislativy v zemědělském výboru Veronika Vrecionová (ODS). "Je to také jeden z nástrojů k udržitelnému a konkurenceschopnému zemědělství," dodala poslankyně.
Proti NGTs se naopak postavila například evropská zelená frakce, jejímiž členy jsou i čeští Piráti. Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy by sice dávalo smysl povolit úpravy, které jsou "přirozené" a odpovídají běžným mutacím v přírodě, legislativa ale takové úpravy definuje příliš volně.
"Velmi politickou otázkou se stala definice, co je to 'přirozená změna'. Text Evropské komise totiž za takové považuje i některé přenosy genů mezi různými druhy," vysvětlil Peksa s tím, že v přírodě se sice takový přenos může stát - například prostřednictvím virové nákazy, ale jedná se spíše o výjimky. "Asi byste pak například mohli přenést gen pro syntézu nikotinu z tabáku do baklažánu a tvářit se, že to je normální odrůda baklažánu a dalších kontrol netřeba," dodal europoslanec.
Právě přenos genů mezi plodinami se stal pro Piráty červenou linií, kterou odmítli překročit, NGTs proto při hlasování nepodpořili. Proti hlasovala také Kateřina Konečná (KSČM) a Hynek Blaško (nezařazený).
Kromě europoslanců se budou k legislativě vyjadřovat také členské státy, které zatím společný postoj k návrhu hledají. České ministerstvo zemědělství rozvolnění pravidel pro NGTs podporuje.
Ekologičtí zemědělci NGTs nechtějí
Většina zemědělských podniků legislativu rovněž vítá. Ekologičtí zemědělci však mezi nimi nejsou a využívat je nechtějí. Podle jejich zástupců je možné dosáhnout vyšší odolnosti i přírodní cestou, nikoliv genomickým inženýrstvím.
"Například odolnost proti škůdcům a chorobám je v ekologickém zemědělství řešena účinně přirozenějšími způsoby a šlechtění rostlin na toleranci vůči herbicidům je vysloveně bezpředmětné," vysvětlila Daniela Bartáková z České technologické platformy pro ekologické zemědělství.
Ekologičtí zemědělci požadují přísné oddělené klasických rostlin od rostlin upravených - ať už s pomocí genetické modifikace (GMO), nebo s využitím "mírnějších" genomických úprav (NGTs).
Postoj europarlamentu vzal požadavky ekologických zemědělců na vědomí a ve svém stanovisku využívání NGTs v ekologické produkci zakazuje. Rozhodl se také vyslechnout obavy týkající se směšování NGTs s klasickými rostlinami, upravené produkty by tedy měly být jasně označené.
Odpor ekologů trvá
Nejhlasitějším odpůrcem nových pravidel jsou ekologické organizace, jako je například evropská pobočka Friends of the Earth (v překladu Přátelé země).
"Copak většina poslanců Evropského parlamentu úplně zapomněla, že jejich povinností je chránit práva svých voličů, a ne stále dokola obdarovávat průmysl a jeho lobby?" reagovala na hlasování Mute Schimpfová z Friends of the Earth Europe.
Organizace dlouhodobě razí názor, že NGTs jsou pouze novým stylem GMO a měly by být v Evropě nadále zakázány. Jejich povolení vnímá jako hazard s přírodou a zároveň klamání lidí, kteří nebudou mít jistotu, co si kupují a jedí.
"Rozhodnutí parlamentu schválit rozsáhlou deregulaci nových GMO je další těžkou ranou pro zemědělce v celé Evropě a pro životní prostředí poté, co nedávno zlikvidovali nařízení o pesticidech a rozmělnili zákon o obnově přírody," stěžovala si Schimpfová s odkazem na rozhodnutí smést ze stolu již starší legislativní návrh omezující používání pesticidů a zmírnění nařízení, které omezuje rozsah zemědělské produkce ve snaze zachovat více přírodních lokalit.
Přátelé země také varují, že legislativa by mohla umožnit velkým zemědělským korporacím si produkty NGTs patentovat, čímž by znemožnily menším podnikům některé z těchto nově vyšlechtěných plodin využívat.
Otázka patentů, ekologického zemědělství či označování NGTs však bude předmětem dalších jednání jak na úrovni členských států, tak i mezi evropskými institucemi. Zastánci rozvolněných pravidel chtějí uzavříti vyjednávání ještě před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024.
