Peníze, nebo život. Farmáři v EU protestují proti levné konkurenci, politici to slyší

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
1. 2. 2024 22:26
Zapálené pneumatiky, na chodnících vykydaný hnůj, ulice zablokované obřími traktory. Unijní summit tento týden probíhal na pozadí neobvyklých kulis. Důvod? Stejně jako do dalších evropských měst, i do Bruselu se sjeli farmáři, aby protestovali proti podle nich zhoršujícím se podmínkám v jejich oboru.

V místě konání summitu se politici snažili zlomit Viktora Orbána, aby souhlasil s pomocí Ukrajině. Bruselské Schumanovo náměstí tudíž obstavila těžká vozidla belgické armády, a byl tu klid. 

O pár set metrů dál ale už létala nad hlavou vajíčka i zápalné lahve a přítomní spílali unii, že je přivádí na hůl. "Tohle není Evropa, kterou chceme," mávali transparenty stovky většinou mužů před sídlem Evropského parlamentu v Bruselu. Náměstí před ním na ten den obsadili a zakrátko se začalo podobat válečné zóně. "Žádní farmáři, žádné jídlo!" skandovali.

Demonstrace zemědělců probíhají už třetím týdnem. Začaly ve Francii poté, co tamní vláda oznámila svůj záměr zvýšit daň z nafty. Tu zemědělci lijí do svých strojů, a přestože na nátlak agrárních odborů vláda od záměru nakonec ustoupila, protesty se rozšířily do Německa, Itálie, Řecka nebo do Belgie.

V Bruselu tisícovka belgických traktorů zablokovala hlavní příjezdové trasy do města, další stovky farmářů sem přijely ze sousedních zemí nebo až z Itálie. Požadovali, any k nim přišel jak zástupce belgické vlády, tak evropských institucí, a vyslyšel je. 

Konkurence se normami EU neřídí

Zemědělci si nejvíc stěžovali na přílišnou byrokracii a podle nich tvrdé ekologické normy v unii. "Musíme konkurovat zemědělcům z celého světa, kteří se přitom nemusí řídit žádnými regulacemi. To fakt nejde," postěžoval si jeden z demonstrantů v Bruselu, belgický farmář Florian Poncelet, který v Ardenách na jihu Belgie chová tři sta krav. 

"Všechno šlo nahoru - cena paliva, strojů, platy lidí. Jen výkupní ceny masa ne kvůli konkurenci. Můj příjem je teď o 30 až 40 procent nižší než před pár lety. A to jsem pro jistotu nikam neinvestoval," říká Poncelet. "Některým farmářům už začíná jít o kejhák."

Francie a země Beneluxu čelí nárůstu sebevražd zejména majitelů malých rodinných farem v důsledku zhoršení vyhlídek v jejich oboru. Ve Francii si vezmou život v průměru dva farmáři týdně, v Nizozemí dokonce tři.

Zemědělství je v Evropské unii velmi regulovaným, ale také hojně dotovaným odvětvím. Náklady na přímé platby zemědělcům za každý hektar obdělávané půdy nebo na hlavu zvířete dosahují celkově stovky miliard eur a tvoří největší položku evropského rozpočtu.

Kvůli podílu intenzivního zemědělství na změnách klimatu a devastaci krajiny se v posledních letech začalo ustupovat od dotování produkce. Naopak se zvýhodňují ekologičtější, udržitelné podniky. 

"Povinností týkajících se zemědělců je ale hodně a oni nevidí způsob, jak toho dosáhnout, aniž by to ohrozilo jejich živnost," tvrdí Roel Jongeneel, zemědělský výzkumník z univerzity v nizozemském Wageningenu.

Ohrožené jsou malé rodinné farmy

"Zkoumali jsme stav nizozemských farem a došli k tomu, že mnozí farmáři by skutečně museli opustit byznys, pokud by byla zemědělská politika důsledně implementována tak, jak to vláda avizuje, a farmáři neměli dodatečnou podporu od státu," pokračoval pro Aktuálně Jongeneel.

"Konkurence levného potravinářského zboží z Ukrajiny, které začalo předloni proudit do EU, opatření v rámci Green Dealu, tlak na snížení dusičnanů v půdě, to všechno ohrožuje malé rodinné farmy. Ty nizozemské by to mohlo připravit až o 60-65 % příjmů podle naší studie," pokračoval Jongeneel.

Evropská komise chystá příští týden zveřejnit nové klimatické cíle, které směřují k tomu, aby se v roce 2050 dosáhlo na kontinentu klimatické neutrality. Tedy stavu, kdy budou země EU schopné neutralizovat tolik emisí skleníkových plynů, kolik vypustí do ovzduší. 

Brusel tvrdí, že se budou muset do roku 2040 emise redukovat o 90 procent oproti stavu v roce 1990, aby se v půlce tohoto století dosáhlo čisté nuly. Farmáři a byznysmeni se proti tomu už postavili. Politici na jejich stížnosti slyší. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron dosáhl u šéfky Evropské komise tento týden úlevu, když prosadil, že farmáři mohou nově osít celou plochu půdy a není třeba nic povinně nechat ladem jako dosud. Tuto a další "záchranné brzdy" Macron vymohl společně s Poláky, poté, co komise prodloužila export levného zemědělského zboží z Ukrajiny do EU o další rok.

Francouzská vláda zároveň dodala, že zkoumá další možnosti podpory zemědělců. Dva ze tří klíčových zemědělských svazů v zemi už kvůli tomu vyzvaly k ukončení traktorových blokád.

Sluchu najdou farmáři také u českého premiéra. "Nemůžeme neustále nakládat další a další regulace na farmáře a nechat je vystavené světové konkurenci. Musí se najít nová rovnováha," řekl Petr Fiala (ODS) na okraj summitu EU, kde se protesty farmářů v roce evropských voleb také probíraly. "Budeme se jejich argumenty vážně zabývat," dodal český premiér.

 

Právě se děje

Další zprávy