Brusel (od našeho zpravodaje) - Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) chce, aby státy Evropské unie tvrdě čelily Evropskému parlamentu. Babiš na summitu lídrů zemí EU v Bruselu odsoudil europoslance za to, že si podle něj chtějí uzurpovat pravomoci na úkor členských států EU.
Babiš podle dokumentů, které má Aktuálně.cz k dispozici, v Bruselu tvrdil, že europoslanci zkoušejí, co vše si mohou vůči zemím unie dovolit. Členské státy si to nemohou nechat líbit, vyzval Babiš ostatní premiéry a prezidenty.
Ve sporu jde o to, jakým způsobem bude vybrán nový předseda Evropské komise, který příští rok nahradí Jeana-Claudea Junckera. Babiš jeho způsob řízení jednoho z klíčových orgánů EU tvrdě kritizuje. "Komise je zpolitizovaná, pro mě je to nepřijatelné," řekl Babiš před novináři. Zmínil například to, že komise proti vůli některých zemí, například Česka, navrhla zavedení povinných kvót na přijímání uprchlíků. Kvóty následně většina států EU schválila. Babiš tvrdí, že údajná politizace komise je důsledkem toho, jakým postupem byl v roce 2014 Juncker za šéfa této instituce vybrán.
Evropský parlament tehdy prosadil, aby se předsedou bruselské exekutivy stal kandidát té evropské frakce, která v evropských volbách získala v součtu všech zemí EU nejvíc hlasů. Šéfem komise se tak stal bývalý lucemburský premiér Juncker, kandidát Evropské lidové strany. Do ní v Česku patří TOP 09 a lidovci. Ostatní evropské frakce, včetně liberálů ALDE, kam patří Babišovo hnutí ANO, s tím souhlasily.
Tento způsob výběru předsedy komise se nazývá princip špičkových kandidátů, z německého Spitzenkandidaten. Jeho zastánci argumentují tím, že jde o demokratický postup - o tom, kdo se stane šéfem komise, de facto rozhodují evropští občané ve volbách. To zdůraznil i Juncker, který by podle svých slov "nerad viděl, jak z hlediska demokracie uděláme krok zpět".
Podle pravidel by měla šéfa komise vybrat Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti, přičemž musí výsledek eurovoleb zohlednit. Na základě tohoto návrhu pak předsedu komise volí Evropský parlament.
Europoslanci ale trvají na tom, že princip špičkových kandidátů musí být zachován. "Evropský parlament bude připraven odmítnout jakéhokoliv kandidáta na předsedu Evropské komise, který před evropskými volbami nebyl označen jakožto špičkový kandidát," odhlasovali si nedávno europoslanci.
Nejostřejší kritika přichází z Česka
Proti tomuto principu vystupuje řada zemí EU. "Evropská rada se nemůže vzdát výsady sama vybrat osobu, kterou navrhne na post předsedy komise, aniž by došlo ke změně evropských smluv," shrnul Donald Tusk, který Evropské radě, tedy summitům členských zemí, předsedá. Vlažný postoj ke špičkovým kandidátům tradičně měla i německá kancléřka Angela Merkelová, byť ji v pátek Babiš - mylně - obvinil, že to byla právě ona, která tento koncept prosadila.
Žádný lídr členské země není na veřejnosti vůči Evropskému parlamentu a jeho trvání na způsobu výběru předsedy Evropské komise tak ostrý jako Babiš. Je to nápadné i proto, že evropská frakce ALDE, jejímž je Babišovo ANO členem, patří k největším zastáncům konceptu špičkových kandidátů.
Podle českého státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře se na stranu europoslanců staví jen menšina zemí unie. Ty jsou si ale na druhou stranu vědomy, že Evropský parlament má ohledně výběru šéfa komise právo veta. Výsledkem by proto mohl být kompromis, kdy by se například členské země a europoslanci už před volbami shodli, kteří zástupci z jednotlivých evropských frakcí by pro funkci přicházeli v úvahu. Předsedou komise by se následně stal ten kandidát, jehož frakce by v europarlamentu dokázala dát dohromady většinu hlasů.
To na summitu naznačil i Babiš, když ostatním premiérům a prezidentům podle informací Aktuálně.cz zdůrazňoval, že kandidáta na předsedu komise musí nejdřív vybrat samy členské země. Na své kolegy apeloval, aby byli jednotní a nenechali si vnutit to, co požadují europoslanci.
Jednání o evropském rozpočtu
Lídři zemí EU na summitu v Bruselu začali jednat i o tom, jak by měl vypadat další víceletý evropský rozpočet, který začne platit od roku 2021. Česko se nebrání snahám Evropské komise, aby se velikost rozpočtu mírně zvýšila ze současného jednoho procenta ekonomického výkonu EU zhruba na 1,1 až 1,2 procenta. Česká vláda bude pro, pokud peníze navíc půjdou na priority, jako je migrace a bezpečnost. Praha je svolná i k tomu, že navýší svůj vlastní příspěvek do společné evropské kasy.
Přesně takové zacílení rozpočtu se v květnu chystá Evropská komise navrhnout. Česko zároveň trvá na tom, že nesmí dojít k příliš velkému "osekání" dotací chudším zemím. Podle premiéra Babiše by Česko mohlo v rámci následujícího evropského rozpočtu dostat o 150 miliard korun víc, než do něj samo odvede.
S mírným navýšením rozpočtu souhlasí kromě Čechů například i Němci. Proti je například Nizozemsko, Dánsko nebo Rakousko. Poté co komise v květnu podobu rozpočtu navrhne, se na něm musí jednomyslně shodnout země EU a následně je potřeba i souhlas Evropského parlamentu.
