Praha/Brusel - Student Vysoké školy ekonomické Vojtěch Pavlíček chce pomáhat těm, kteří to potřebují. Je jedním z tisíců mladých lidí z celé Evropy, kteří se přihlásili do Evropského sboru solidarity.
Pavlíček by rád odjel třeba do nějakého chudého regionu doučovat děti angličtinu nebo pomáhat se stavbou školy.
Mladí lidé se zájmem o dobrovolnictví si mohou v přihlášce do Evropského sboru solidarity zaškrtnout oblasti, které by je zajímaly. Pak čekají, jestli se jim ozvou humanitární nebo další podobně zaměřené organizace, které si mezi zaregistrovanými lidmi můžou vybírat vhodné kandidáty pro své projekty.
Pavlíček zatím obdržel jednu nabídku, ale odmítl ji. "Chtěli, abych se podílel na jejich programech zaměřených na ekologii. Ale to není úplně moje parketa," vysvětluje.
Záměr Evropské komise vytvořit Evropský sbor solidarity oznámil její předseda Jean-Claude Juncker loni v září. Spuštěn by měl být v nejbližších měsících.
"Evropský sbor solidarity vytvoří příležitosti pro mladé lidi, kteří mají zájem významně přispět společnosti a ukázat solidaritu, což je právě to, co svět i naše Evropská unie potřebuje víc než kdy jindy," řekl Juncker.
Lidé už se hlásí, sbor přitom ještě ani nefunguje
Juncker chce, aby se do sboru do roku 2020 zapojilo 100 tisíc Evropanů. A tohle přání se mu může splnit.
Od prosince se do databáze podle údajů Evropské komise zaregistrovalo 27 600 lidí. Sbor se přitom zatím teprve připravuje.
Určen je mladým lidem mezi 17 a 30 lety. Ti v jeho rámci můžou odjet pomáhat se zvládáním uprchlické krize na evropských hranicích nebo s odstraňováním následků po loňské sérii zemětřesení v Itálii. Zapojit se můžou i do výuky sociálně slabých dětí ve vyloučených lokalitách.
Pracovní příležitosti pro mladé
Mladí lidé však mohou v rámci organizací zaregistrovaných v databázi sboru získat i pracovní stáž nebo rovnou plnohodnotné pracovní místo.
Tím se sbor liší od už dlouhé roky fungující Evropské dobrovolné služby, která je zaměřená čistě na dobrovolnictví a pracovní praxi lidem neposkytuje. Jakákoliv činnost v rámci sboru je časově omezená na dobu dvou až 12 měsíců.
Organizace INEX, která oslovila s nabídkou stáže právě studenta VŠE Vojtěcha Pavlíčka, vznik Evropského sboru solidarity vítá. Jak říká vedoucí její Dobrovolnické sekce Jana Koňasová, díky sboru se můžou desítky tisíc mladých lidí zapojit do veřejného dění.
INEX ale má výhrady k tomu, že sbor spojuje do jednoho projektu dobrovolnictví a pracovní stáže. "Jednotný přístup odporuje samé podstatě obou kategorií," tvrdí Koňasová. Doufá, že Evropská komise projekt ještě upraví.
Podobně to vidí europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Samotnou myšlenku sice chválí, komise by ale podle ní měla její uskutečnění víc konzultovat s organizacemi, které mají s dobrovolnictvím zkušenosti.
Šojdrová navíc upozorňuje, že komise zatím jasně neoznámila, z jakých peněz bude vznik Evropského sboru solidarity financovat. Bojí se, aby peníze nešly na úkor programu výměnných studentských stáží Erasmus+.
Mladí hledají těžko práci
Evropská komise na druhou stranu poukazuje na to, že mladí lidé mají v řadě zemí Evropské unie velké potíže sehnat práci. V průměru nemá v EU práci skoro pětina lidí mladších 25 let.
Pracovní zkušenosti, získané v Evropském sboru solidarity, by tak podle komise mohly mladým lidem při hledání zaměstnání pomoci.
To považuje za lákavou možnost i Vojtěch Pavlíček. Doplňuje ale, že nehledá automaticky praxi místo dobrovolnictví. Rozhodne se až podle konkrétní nabídky, kterou v rámci Evropského sboru solidarity dostane.
"Myslím si ale, že hodně mladých lidí by dalo přednost stáži, která s sebou přináší i pracovní vyhlídku do budoucna, před dobrovolnictvím. Aspoň v mém okolí to tak vnímám," říká Pavlíček.
