Komentáře Zahradilova konce v europarlamentu (EP) se většinou omezily na shrnutí, že odchází "vyděděnec" ODS, který se sám odsunul na partajní okraj. Zahradil byl proti volební koalici Spolu, kterou sestavil stranický předseda a nynější premiér Petr Fiala, a veřejně se vymezil vůči prezidentské kandidatuře Petra Pavla - rovněž podporované řadou klíčových tváří ODS.
Bilance jeho europoslancování nepřišly. Jen částečně přitom za to může fakt, že Češi považují evropský mandát za méně důležitý. Zahradil skutečně svoji unijní kariéru příliš neprožíval.
Jako první a dosud jediný český zástupce v EP stanul v čele politické skupiny, do kterých se europoslanci ve Štrasburku sdružují. Od roku 2011 několik let předsedal frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kterou založil spolu s britskými toryi v roce 2009. V roce 2019 za ni kandidoval na post předsedy Evropské komise, rovněž jako jediný Čech zatím.
Ještě než odešli Britové z unie a tím i z ECR, byla to třetí nejsilnější skupina v parlamentu. Teď je druhá nejslabší a dominují jí Poláci (drží 27 z 66 křesel). Hlavní frakce ve sněmu, eurolidovci a socialisté, mají většinou liberály jako třetího do party k utvoření většiny. Euroskeptické poslance z PiS, ODS a dalších stran nepotřebují, jejich frakce stojí v izolaci.
Zahradil přesto považuje ECR za úspěšný projekt. "Frakce přežila a bude sílit," tvrdí. "Bratři Itálie teď mají doma třicetiprocentní podporu a dodají hodně europoslanců. Když se bude dařit, ECR se vrátí možná na třetí pozici v EP. Nejhůř čtvrtou," zmiňuje Zahradil v rozhovoru pro Aktuálně.cz svoje spojence z Apeninského poloostrova.
Aféra s Vietnamem
Zahradil tvrdí, že se kromě ECR našel v parlamentním výboru pro mezinárodní obchod. Začínal tam jako řadový člen a teď je jeho prvním místopředsedou. Kvůli téhle svojí roli byl také zařazen do stovky nejvlivnějších europoslanců. "Jižní Korea, Kolumbie, Vietnam, Nový Zéland," vyjmenovává Zahradil dohody o volném obchodu s EU, které mu prošly pod rukama. "To, že je parlament schválil, považuju za jakýsi zářez na pažbě," dodává.
Dohodě o volném obchodu mezi EU a Vietnamem byl Zahradil zpravodajem a vyjednával podporu pro smlouvu s ostatními frakcemi. "On a jeho tým odvedli na dohodě velký kus práce," říká Antoine Ripoll, šéf styčné kanceláře parlamentu pro země ASEAN, kam patří i Vietnam.
"Brexitem oslabil v europarlamentu hlas propagující liberalizaci obchodu. Jan Zahradil byl toho jedním z mála přetrvávajících zastánců. Bude chybět," dodává Ripoll pro Aktuálně.cz.
V Asii si Zahradil zároveň utrhl několik afér. Po pěti letech práce a jen pár týdnů před hlasováním byl nucen v roce 2019 rezignovat právě na post zpravodaje obchodní dohody s Vietnamem, když se dostal pod palbu kritiky od opozičních europoslanců kvůli nepřiznanému konfliktu zájmů. Zahradil byl ve stejné době členem poradců pro zájmovou organizaci Vietnamců v Evropě.
"Vůbec mě nenapadlo, že bych tuhle neplacenou virtuální funkci měl někde přiznávat," tvrdí. "Rezignoval jsem, abych se nestal záminkou pro shození dohody při hlasování. Prošla," připomíná.
Nařčení kvůli čínské propagandě
V lednu 2021 pak po mediální kritice ukončil činnost Skupiny přátelství EU-Čína na půdě europarlamentu, neformální platformy pro dvacítku europoslanců, kterou vedl. Experti na Čínu upozorňovali na uskupení jako nástroj šíření pekingské propagandy, protože europoslanci přicházeli do styku se zástupci čínských vlivových organizací v Evropě.
Zosobňovat to měl Zahradilův asistent v EP, Číňan Kai Lin, který ustavení skupiny před lety inicioval. Sinologové z projektu Sinopsis upozornili, že Kai Lin je "zahraniční manažer" Sdružení čínského lidu pro přátelství s cizími zeměmi, což je orgán sloužící ke kontaktování zahraničních samospráv a podléhající čínské komunistické straně.
Zahradil nařčení o šíření pročínské propagandy odmítl, skupinu ale i tak zavřel. "Když o mně někdo napíše, že jsem idiot a klausovec, je mi to jedno," tvrdí. "Pokud mě ale někdo nařkne, že vynáším informace Číňanům nebo si nechávám za něco platit, je to obvinění z věcí, na které si dávám celý život pozor," řekl tehdy týdeníku Respekt.
Kai Lin pro Zahradila pracuje pořád, byť už ne jako asistent, ale na smlouvu. "Dohodli jsme se, že mi napíše několik analýz o bilaterálních vztazích Číny se státy regionu, než mi skončí mandát. Pak pro mě pracovat nebude," doplňuje Zahradil, který uvažuje o tom, že si vedle možné kariéry ve sněmovně zřídí "nějaký asijský think-tank".
Přehnaná očekávání
Na Zahradilových sociální sítích se to hemží komentováním domácí politiky nebo třeba výsledků tureckých prezidentských voleb. Méně už zprávami z europarlamentu. Tam, kde mají jeho kolegové tři a více "zářezů" coby zpravodajové nějakého legislativního návrhu, má Zahradil jen jednu zprávu na volební období.
"Mně to stačí," říká europoslanec. Na otázku, proč nekomunikuje s voliči víc o svojí práci v EP, odpovídá, že mu "nepřijde pro lidi atraktivní". "Člověk dá na sítě něco z výboru a dostane za to tři lajky. To mě nebaví," pokračuje.
Není ale právě za tuto práci a komunikaci už dvacet let placený (plat europoslance nyní činí v přepočtu necelých 250 tisíc korun, pozn. red.)? "Dostal jsem dost preferenčních hlasů, tak si určité penzum voličů myslí, že jsem dobrá investice. Navíc sem pořád někoho zvu na seznámení se s parlamentem," krčí rameny Zahradil.
Naposledy na sebe europoslanec upozornil fotkou po boku čínského velvyslance v Praze dva dny před výročím masakru na náměstí Nebeského klidu. Znovu se tak začalo řešit Zahradilovo pročínské zanícení.
"Nejsem naivní a nepouštěl bych Čínu do strategických sektorů nebo do přístavů v EU. Ale Evropa nemá zapotřebí jít cestou stejné konfrontace s Čínou jako USA, ohrožovat svoje firmy a ještě přitápět pod kotel možné války mezi dvěma jadernými mocnostmi. To by měla být priorita," namítá.
Když přijde řeč na to, jestli je podle něj něco, co se mu za téměř 20 let v europarlamentu nepovedlo, Zahradil poprvé na moment zaváhá. "Myslel jsem si, že budeme mít s britskými konzervativci a dalšími větší výtlak s naším eurorealismem. Federalistický mainstream v EU je ale mnohem silnější. Nejde ho rychle vychýlit. Přehnal jsem svá očekávání," přiznává.
