Navrhované úpravy vycházejí z ambiciózního cíle Evropanů radikálně omezovat emise oxidu uhličitého a v půlce století dosáhnout klimatické neutrality. Tehdy by země sedmadvacítky měly vypouštět do ovzduší jen tolik zplodin, kolik zachytí příroda nebo neutralizují příslušné technologie.
Aby toho EU dosáhla, její členské státy včetně Česka se shodly, že do roku 2030 sníží množství vypouštěných skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Nově navrhovaná legislativa je součástí balíčku známého jako FitFor55.
Dvě normy míří na evropský trh s plynem, další na zateplení budov.
Prvním návrhem komise předkládá "cestovní mapu" pro překopání stávajícího trhu s plynem tak, aby v roce 2050 teklo potrubím na kontinentu maximálně 20 procent "špinavého" zemního plynu. Osmdesát procent dodávek mají v té době tvořit vodík a jiné bioplyny. Snahou je přivést do tepláren, elektráren a velkých průmyslových firem čistší zdroj energie, než je zemní plyn, a zároveň tím snížit energetickou závislost Evropy na Rusku.
Z tohoto důvodu podle informací Aktuálně.cz a Hospodářských novin proti rýsování návrhu zatím neprotestují Poláci ani pobaltské státy. Ozvali se ale majitelé plynovodů v Evropě. Trh s touto surovinou se na kontinentu v poslední dekádě hodně proměnil. Dodavatelé plynu se museli majetkově oddělit od provozovatelů rozvodných sítí a ti museli často investovat do stávající infrastruktury.
Právě je chce Brusel donutit, aby do svých trubek povinně pustili čistší vodík. Takový krok si přitom vyžádá technické úpravy plynovodů a další náklady. Podniky proto chtějí po Bruselu, aby mohly vodík nejen přepravovat, ale i dodávat. Komise ale i tady trvá na majetkovém oddělení a tvrdí, že nutné investice se společnostem vrátí.
O návrhu se kvůli tomu zřejmě povede tvrdá debata. Iniciativa navíc přichází ve chvíli, kdy řada zemí včetně nejlidnatějšího Německa chce vsadit na zemní plyn jakožto národní cestu k nižším emisím. Po Bruselu proto žádají zařazení plynu a také jaderné energie na seznam technologií, do kterých se vyplatí investovat. Německo navíc chystá zprovoznění velkokapacitního plynovodu Nord Stream 2.
Povinné přípojky pro elektromobily
Další návrh, týkající se energetické náročnosti budov, pocítí více jednotlivé domácnosti. Stavby v Evropě produkují podle údajů komise až 36 procent emisí oxidu uhličitého. Brusel proto navrhuje investovat do zateplení - nebo naopak provzdušnění - staveb, aby se alespoň 60 procent zplodin srazilo dolů.
Celkově by se v EU mělo do roku 2030 renovovat 35 milionů budov, veřejných i soukromých. Vyňaty z nové legislativy budou jen historické stavby, památkově chráněné budovy nebo třeba kostely.
Návrh jde i do takových detailů, jako jsou povinné přípojky pro elektroauta u nových domů se třemi a více parkovacími místy, a také nabíječky na elektrokola.
V Česku by se měl záměr dotknout několika set tisíc vesměs starších domů a bytů, které bude nutné zateplit. V nich přitom často žijí chudší lidé, kteří si nebudou moci sami pořídit novou izolaci střechy nebo lepší okna. Hrozí tak, že cílená renovace starších budov nejvíc dopadne na sociálně slabé obyvatele.
Bude ale na každé zemi, jak přesně chce snížení emisí u budov dosáhnout - jestli výstavbou nového sociálního bydlení, nebo renovací nejstarších budov. Úředníci však upozorňují, že národní vlády budou mít k dispozici dost financí.
Vedle peněz z evropského rozpočtu Brusel počítá s tím, že renovaci obydlí pro nejchudší obyvatele by státy mohly dotovat z nového klimatického fondu po roce 2025. V něm by mělo být přes 72 miliard eur (v přepočtu 1,8 bilionu korun) z výnosů z emisních povolenek.
Součástí této legislativy je i zákaz státní podpory na fosilní paliva, počínaje rokem 2027 v celé unii. Češi by tak od ledna zmíněného roku přišli o dotaci na výměnu starých uhelných nebo plynových kotlů.
Ceny energií rostou
Návrhy komise ještě zřejmě doznají změn, protože je musí schválit členské státy a europoslanci, aby vstoupily v platnost.
Nová legislativa přichází na pozadí rostoucích cen energií na kontinentu a na počátku hlavní topné sezóny. Rekordně rostou zejména emisní povolenky. Cena za tunu zplodin vypouštěných do ovzduší se nyní pohybuje okolo 84 eur a podle odhadů pokoří hranici 100 eur.
Právě na cenu povolenek se chce zaměřit odcházející premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním summitu EU v Bruselu. V pondělí napsal vedení evropských institucí, aby na trh vrátily 400 milionů kusů povolenek, a srazily tím jejich cenu.
