Štrasburk - Evropský parlament se řadí mezi nejdůležitější a největší instituce Evropské unie.
Přes půl miliardy Evropanů z 28 zemí vybere poslední květnový víkend 751 lidí, kteří budou v následujících pěti letech připravovat a měnit pravidla nejen každodenního žití, ale i dlouhodobého směřování starého kontinentu.
Redakce Aktuálně.cz se pokusila v bodech shrnout, jak funguje.
Co je to Evropský parlament?
Evropský parlament se - společně s Evropskou komisí a Radou EU - podílí na legislativním procesu osmadvacítky.
Evropští poslanci jsou voleni přímo - voliči v jednotlivých členských zemích do něj volí své zástupce, kteří pak na unijní úrovni hájí zájmy země a strany, za níž byli zvoleni. Volební systém je poměrný, což v praxi znamená, že se počet zástupců jednotlivých států odvíjí od počtu obyvatel.
Jaká je jeho úloha?
Hlavním úkolem Evropského parlamentu je předkládat, schvalovat a pozměňovat unijní předpisy. Plní ale i další funkce.
Schvaluje například složení Evropské komise, tedy výkonného orgánu, jenž bdí nad zájmy Unie jako celku. V praxi především kontroluje dodržování unijní legislativy v jednotlivých členských zemích.
Kromě toho europarlament spoluschvaluje unijní rozpočet, kontroluje rozpočtové výdaje, dohlíží na ostatní unijní instituce, schvaluje rozšiřování EU a ratifikuje obchodní i další mezinárodní smlouvy.
Jak pracují europoslanci?
Europoslanci jsou sice do parlamentu voleni jako zástupci členských zemí, sdružují se ale v nadnárodních skupinách (frakcích), jež nejvíce korespondují s jejich politickým smýšlením.
To usnadňuje vyjednávání a pomáhá v tak velké instituci prosazovat společné zájmy.
V současné době je v europarlamentu sedm politických frakcí sdružujících poslance ze 160 národních politických stran (více k frakcím ZDE). Pokud zvolení europoslanci nesouhlasí s postoji žádné ze skupin, mohou založit vlastní, nebo zůstat nezařazení. Nová skupina však musí zahrnovat nejméně 25 poslanců z alespoň jedné čtvrtiny (7) členských států.
Dvěma nejsilnějšími frakcemi jsou Evropská lidová strana (EPP) a Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D). Pomyslnou úlohu jazýčku na vahách pak plní Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu.
Nejsilnějším "opozičním uskupením", které se snaží brzdit současné směřování Unie k větší integraci, jsou Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Po volbách ale může být vše jinak.
Kolik je europoslanců?
Voliči letos vybírají 751 zákonodárců. Česká republika obsadí (stejně jako Maďarsko a Portugalsko) 21 křesel. Dvanáct členských států ztratí po jednom křesle, žádný ale nezíská nový mandát. Změna souvisí s přijetím Lisabonské smlouvy a přistoupením Chorvatska.
Jaká je organizační struktura Evropského parlamentu?
Krom výše zmíněných frakcí fungují v Evropském parlamentu - stejně jako v české Poslanecké sněmovně - parlamentní výbory.
S tím souvisí, že na úrovni výborů probíhají nejtvrdší vyjednávání a uzavírají se klíčové dohody. Výbory mají předsedy, koordinátory za jednotlivé skupiny (frakce) a zpravodaje. Ti prosazují schválení navrhovaného předpisu v celém parlamentu (prezentují návrh).
V čele Evropského parlamentu stojí předseda, 14 místopředsedů a lídři jednotlivých frakcí.
Proč vlastně europarlament zasedá ve Štrasburku, v Bruselu a má sídlo i v Lucemburku?
Plenární zasedání europarlamentu probíhají ve francouzském Štrasburku, výbory jednají v belgickém Bruselu a sekretariát (úřednický aparát) sídlí v Lucemburku. Je to dáno historickým vývojem a kompromisy, které poválečné sjednocování Evropy provázely.
Základní stavební jednotka evropské integrace - Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) - mělo sídlo v Lucemburku.
Ve Štrasburku se začalo jednat poté, co v něm sídlící Rada Evropy nabídla své prostory pro zasedání Společného shromáždění ESUO, z něhož se pak vyvinul Evropský parlament.
Brusel se stal dalším centrem sjednocené Evropy po roce 1958, kdy vzniklo Evropské hospodářské společenství (EHS).
V čem jsou letošní volby výjimečné?
Jedná se o první volby poté, co dala v roce 2009 Lisabonská smlouva Evropskému parlamentu řadu nových pravomocí. Jednou z nich je to, že až budou členské státy EU jmenovat příštího předsedu Evropské komise, bude to muset europarlament posvětit.
