Zákon prosazený nacionálně-konzervativní vládou premiéra Viktora Orbána mimo jiné zakazuje zahraniční financování stran ucházejících se o hlasy ve volbách a zavádí v této souvislosti až tříleté tresty vězení. Norma také počítá se vznikem úřadu pro obranu svrchovanosti, který má odhalovat a řešit možná rizika zahraničního vlivu na politiku. Podle Orbánových oponentů je to další součást dlouhodobého plánu, který má nedemokraticky potlačit opozici.
Letos v únoru poslala Evropská komise Maďarsku formální výzvu a uvedla, že následně může zahájit řízení pro porušení práva. V květnu se takzvaný infringement posunul do další fáze, kdy byla Budapešti zaslána další výzva s tím, že má "rozptýlit obavy" spojené s výše zmiňovaných předpisem. Protože se tak nestalo, přistoupila komise k podání žaloby. U unijního soudu může následně celý proces skončit vyměřením pokuty pro Maďarsko.
"Po pečlivém posouzení odpovědí maďarských úřadů komise trvá na tom, že většina zjištěných stížností stále nebyla vyřešena," uvedla unijní exekutiva ve svém prohlášení. Stížnosti se týkají dodržování několika základních práv zakotvených v Listině základních práv EU, ať už jde o právo na respektování soukromého a rodinného života, svobodu projevu a informací, svobodu sdružování, právo na profesní mlčenlivost, jakož i presumpci neviny.
Komise se rovněž domnívá, že zákon porušuje několik základních svobod vnitřního trhu, směrnici o elektronickém obchodu, směrnici o službách i právní předpisy Evropské unie o ochraně údajů, stojí v prohlášení Bruselu.
Orbánova vláda vede s Evropskou komisí řadu sporů o reformy, jimiž se podle komise i některých členských států EU pokouší omezovat demokracii v zemi. Orbán tvrdí, že chrání Maďarsko před nežádoucím vlivem liberálních hodnot prosazovaných Bruselem.
Kritizovaná norma hovoří například o tom, že levicová opozice, tedy Orbánovi rivalové, před loňskými parlamentními volbami získala dary v hodnotě milionů dolarů. Zákon také uvádí, že pokud by politická uskupení závislá na penězích ze zahraničí nastoupila k moci, "poškodilo by to maďarskou suverenitu a představovalo by to nebezpečí pro národní bezpečnost".
Video: "Neskutečná povýšenecká drzost." Havlíček se kvůli Orbánovi opřel do Evropské unie (18. 7. 2024)
