Elektromobilita je klíčová pro snižování emisí skleníkových plynů a celkově pro ekologický přechod Evropské unie. Od roku 2035 se již nebudou moci v EU prodávat nová auta se spalovacími motory. Pro spotřebitele je však nákup elektromobilu stále finančně náročný, a proto v mnoha zemích včetně Slovenska nadále převažují klasická benzinová nebo naftová auta, uvádí analytička pro SME.
Pro mnoho motoristů jsou cenově výhodnější čínské elektromobily, které jsou obvykle o pětinu levnější. Proto jejich prodej na evropském trhu neustále roste. Nyní se na tamním automobilovém trhu podílejí osmi procenty a do roku 2025 by podíl mohl vzrůst na patnáct procent. Vyplývá to z dat Evropské komise.
Čínská konkurence však zvyšuje závislost Evropy na čínském dovozu, což s sebou nese politická a bezpečnostní rizika. Kromě toho vzniká tlak na evropské výrobce a riziko ztráty pracovních míst v klíčovém automobilovém odvětví. Evropská komise proto hledá řešení, jak ochránit domácí průmysl, omezit stále intenzivnější čínský dovoz a zároveň elektromobilitu udržet cenově dostupnou.
Čínská nadprodukce
Zhroucení globálních dodavatelských řetězců během pandemie koronaviru plně odhalilo zranitelnost velkých ekonomik, jako je i EU. Čína si je toho dobře vědoma a chce udržet Evropu závislou na dovozu klíčových komponentů pro větrnou a solární energetiku či elektromobily. V roce 2020 čínský prezident Si Ťin-pching označil tuto politiku kontroly vývozních toků za "silné protiopatření" proti Západu.
Peking tuto politiku realizuje v praxi masivní státní podporou vybraných odvětví, což vede k velké nadprodukci. Jak loni uvedl týdeník The Economist, Čína otevírá mnohem více továren, než její trh reálně potřebuje. V minulosti se tato politika uplatňovala v oblastech, jako je výroba oceli, a následně začala dominovat i ve výrobě větrných turbín a fotovoltaiky.
V současné době se masivní vládní podpora zaměřuje na výrobu elektromobilů. V Číně působí více než sto automobilek a téměř všechny jsou levnější než jejich západní konkurenti. Velká nadprodukce se uplatňuje i na zahraničních trzích. Podle Evropské komise jde o neférovou hospodářskou soutěž.
"Světové trhy jsou zaplaveny levnými čínskými elektromobily. Jejich cenu uměle stlačují vysoké státní dotace," uvedla loni šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová během svého pravidelného projevu o stavu unie před poslanci Evropského parlamentu. Čínská obchodní komora i vládní představitelé v Pekingu to popírají.
Objem čínských dotací na výrobu elektromobilů však v letech 2016 až 2022 dosáhl až 57 miliard dolarů (asi 1,3 miliardy korun). Uvádí to konzultační společnost AlixPartners pro agenturu Reuters. Díky masivní podpoře výroby i nákupu moderních automobilů na baterie se Čína stala největším světovým výrobcem elektromobilů.
"V Číně je zjevná nadprodukce, kterou země potřebuje vyvážet. Tato potřeba je naléhavá, protože nadprodukci elektromobilů táhnou přímé i nepřímé dotace. Se zpomalením čínské ekonomiky bude tlak na vývoz ještě větší," uvedla von der Leyenová.
První kroky k obchodní válce
Brusel zahájil oficiální vyšetřování, zda čínská politika vůči domácím výrobcům automobilů neporušuje pravidla mezinárodního obchodu. V případě kladného závěru by mohla být tato politika označena za nekalou praktiku a mohla by být přijata odvetná opatření, tedy zavedení dovozního cla, což by se mohlo označit za začátek obchodní války.
Vyšetřování může trvat až třináct měsíců a na jeho konci může být uvalení vyššího než standardního desetiprocentního dovozního cla. Takové negativní opatření by se dotklo i známých amerických a evropských značek, které vyrábějí některé své elektrické modely v čínských továrnách jako Tesla, Renault nebo BMW.
Europoslanec za slovenskou stranu Svoboda a Solidarita Eugen Jurzyca s takovou protekcionistickou politikou Bruselu nesouhlasí. "Řešení obchodních sporů bychom měli hledat na půdě Světové obchodní organizace, která by měla být dostatečně silná, aby dokázala odrazit protekcionistické tlaky," řekl.
Světová obchodní organizace (WTO) se však ne vždy ukázala jako účinná platforma pro řešení obchodních sporů, což se projevilo zejména za éry amerického prezidenta Donalda Trumpa, který rozpoutal obchodní válku s Čínou, EU a dalšími zeměmi. Deník Financial Times to v roce 2022 komentoval slovy, že "WTO byla založena 123 členskými státy v roce 1995 a od té doby je téměř neustále v krizi".
Europoslanec Jurzyca však zdůrazňuje, že protekcionismus a zavádění cel je slepou uličkou, která v konečném důsledku nejvíce poškodí spotřebitele. Odhlédneme-li od politických a bezpečnostních rizik, má levnější čínská konkurence pozitivní vliv na spotřebitele.
Kromě možnosti koupit si levnější čínský elektromobil mohou profitovat ze stále levnější nabídky tradičních evropských automobilek, které musí snižovat ceny, aby si udržely konkurenceschopnost. Například Renault loni v červenci oznámil snížení výrobních nákladů na elektromobily o 40 procent.
Možná obchodní válka s Čínou má své odpůrce i v řadách evropských automobilek. Na jedné straně musí snášet čínskou konkurenci, na druhé straně je pro ně ale velmi důležitý export na čínský trh. Zavedení cel by vývoz ztížilo. Čína by téměř jistě zavedla reciproční cla na dovoz z EU, jak varovalo i německé sdružení automobilového průmyslu VDA.
Tento článek vyšel v deníku SME v rámci projektu realizovaného s finanční podporou Evropské unie v rámci grantového programu Evropského parlamentu v oblasti komunikace. Obsah odráží názory autora a je za něj výlučně zodpovědná Slovenská společnost pro zahraniční politiku. Evropský parlament nenese žádnou zodpovědnost za použití obsažených informací.
