Brusel - Poslanci Evropského parlamentu dnes přijali společné usnesení, v němž žádají, aby byl 23. srpen vyhlášen Evropským dnem obětí všech totalitních a autoritářských režimů.
Evropa podle nich „nebude sjednocena, dokud nebude schopna nahlížet na svou historii jednotně, neuzná nacismus, stalinismus a fašistické a komunistické režimy za společné dědictví a nepovede otevřenou a důkladnou diskusi o jejich zločinech v minulém století".
Tomu by podle europoslanců mělo pomoci zřízení platformy evropské paměti a svědomí, která by podpořila budování sítí a spolupráci mezi vnitrostátními výzkumnými institucemi, jež se specializují na historii totalitních režimů, a vytvoření celoevropského dokumentačního střediska, které by zároveň sloužilo jako památník obětem všech totalitních režimů.
Remek: Neházejte mě do jednoho pytle s nacisty
Debata, která přijetí usnesení předcházela, byla místy krajně vypjatá. Z českých europoslanců v ní vystoupili Jana Hybášková a Vladimír Remek.
Zatímco členka frakce Evropské lidové strany plně podpořila myšlenku zřízení společné platformy vědeckých institutů z východu i západu, jež studují zločiny komunismu, nacismu a fašismu a vyzvala Evropskou komisi, aby projekt finančně zaštítila, komunistický europoslanec Vladimír Remek oponoval, že „vytváření nových tzv. ústavů či platforem pro zkoumání zavání politickou účelovostí".
„Jestli někdo nechce vidět rozdíl mezi komunisty a nacisty, mezi komunisty před lety a dnes nebo mezi lidmi, kteří jako já po demokratické volbě zastupují i nemálo komunistických voličů tady v Parlamentu, pak se tak snaží třeba i mě hodit do jednoho pytle s nacisty," ohradil se v debatě Remek.
Hybášková: Je to průlom
Usnesení bylo nakonec přijato drtivou většinou 553 hlasů proti 44. Podle Jany Hybáškové je to historický průlom.
„Je to vůbec poprvé, co se instituce Unie formálně zabývala diskusí o komunismu," připomněla česká europoslankyně v tiskovém prohlášení. „Považuji to za veliký úspěch… Věřím, že toto usnesení může nastolit konečně seriózní debatu o komunismu i v České republice. Nechť je Evropský parlament příkladem pro český parlament," dodala.
Zvolené datum 23. srpna, kdy by měly být oběti totalitárních režimů v Evropě připomínány, odkazuje ke dni, kdy byl v roce 1939 podepsán tzv. pakt Molotov-Ribbentrop.
Jeho prostřednictvím tehdejší Sovětský svaz v čele s Josifem Stalinem a nacistické Německo Adolfa Hitlera uzavřely dohodu o neútočení a v tajném dodatku si rozdělily sféry vlivu, což mělo mít v následujících letech ničivé důsledky pro země střední a východní Evropy, jež tím byly - jak se konstatuje i v usnesení EP - odsouzeny zažít hned dvojí totalitu.
