reklama
 
 

Oslavy dvaceti let svobody východu Evropy hořknou

12. 3. 2009 19:15
Ekonomické problémy udeřily plnou vahou zrovna v roce plném výročí

* 12.března uplynulo deset let od prvního rozšíření NATO na východ * Letos uplyne také pět let od velkého rozšíření Evropské unie * Komunistické režimy ve východní Evropě padly před dvaceti lety

Praha - Letošní rok měl být pro východní Evropu dobou oslav, vzpomínání a bilancování.

Na dnešek spadá také kulaté výročí prvního rozšíření NATO o bývalé komunistické země Varšavské smlouvy. Právě před deseti lety 12. března 1999 přijala aliance za členy Českou republiku, Polsko a Maďarsko.

Blíží se také páté výročí tzv. velkého třesku v Evropské unii: rozšíření o země střední a východní Evropy v roce 2004.

A je tomu dvacet let, co vzalo za své poválečné uspořádání kontinentu a zmizelo to, co se po čtyři desítky let nazývalo sovětským či komunistickým blokem.

Rok 1989 znamenal konec totality a nástup demokracie. Nejprve rozhovory mezi zástupci režimu a opozice u kulatého stolu v Polsku, poté dobrovolným vzdáním se mocenského monopolu maďarskými reformními komunisty.

Pak následovaly v rychlém sledu pád berlínské zdi, odklizení dlouholetého bulharského diktátora Todora Živkova do důchodu i sametová revoluce v Československu.

Závěrečnou kapitolu napsalo krvavé povstání v Rumunsku a poprava tamního vůdce Nicolae Ceaušeska.

Rok 1989 byl zlomový i pro pobaltské státy Litvu, Lotyšsko a Estonsko, protože právě tehdy začaly demonstrace a kampaně za jejich vystoupení ze Sovětského svazu a obnovení nezávislosti.

Oslavy výročí ale poněkud zhořknou. Právě letos kvůli krizi většina ekonomik bývalých komunistických zemí poprvé výrazně klesá od dob, kdy zaváděly tržní ekonomiku a demokratický systém.

Může krize a rostoucí nezaměstnanost otřást v někdejším komunistickém bloku důvěrou v demokracii a trh?

V Maďarsku a Lotyšsku se už odehrály násilné demonstrace, populistické a extremistické strany se budou snažit z problémů a deziluzí vytěžit maximum.

Analytik bulharského Centra liberálních studií Ivan Krastev se domnívá, že může nastat jistá deziluze z demokracie a volání po pořádku a pevné ruce podobně, jako tomu bylo v Rusku na konci devadesátých let.

"V době prudkého pádu rublu v roce 1998 velká část ruské střední třídy přišla o peníze a obrátila se zády k liberální demokracii. V Bulharsku to může být podobné," řekl Krastev listu Financial Times.

Český politolog Jan Kubáček už dříve uvedl pro Aktuálně.cz, že vzestup populistických stran nabízejících jistoty a rychlá, jednoduchá řešení nevylučuje.

"Pokud by vsadila na viditelnou manifestaci síly, skrze politiku v ulicích, rychlá a jednoduchá řešení, razantní slovník, vytváření umělých nepřátel a obětních beránků v kombinaci s "naoko" kultivovaným předákem s kravatou, který by přidával zdání profesionality a umírněnosti, tak pak by mohli zabodovat a vybudovat si pevnější pozici v českém politickém systému."

"Po vzoru našich sousedů - italské Ligy severu a Národní aliance, francouzské Národní fronty, rakouské Strany svobodných nebo sousedních německých krajně pravicových populistických formací, jež vzývají nacionální přístup a silný stát," domnívá se Kubáček.

Do velkých oslav výročí se letos asi nikdo nepohrne, aktuálních problémů mají všichni dost.

Maďarsko a Lotyšsko už dostaly pomoc od Mezinárodního měnového fondu, Rumunsko o ní jedná. Bulharsko ji zatím nechce, i když jeho export drasticky klesá kvůli poklesu poptávky.

Polsko zatím proplouvá krizí bez vážných nárazů. V posledním čtvrtletí ekonomika dokonce rostla o 2,9 procenta. Pozitivní čísla se ale nevztahují na nezaměstnanost. Ta se znovu vyšplhala přes deset procent a podle některých ekonomů může být ke konci roku bez práce až každý šestý Polák.

Česká národní banka v prognóze očekává, že ekonomika Česka letos klesne o 0,3 procenta

Slovenská ekonomika výrazně zpomalila, což se odráží i na kampani před prezidentskými volbami. Je velmi skromná, všichni kandidáti málo utrácejí.

Německo má nejhorší výsledky od sjednocení jeho západní a východní části v roce 1990. Vláda pro celý tento rok čeká propad o 2,25 procenta po loňském růstu o 1,3 procenta.

autor: Martin Novák | 12. 3. 2009 19:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama