Oslavy dvaceti let svobody východu Evropy hořknou

Martin Novák Martin Novák
12. 3. 2009 19:15
Ekonomické problémy udeřily plnou vahou zrovna v roce plném výročí

* 12.března uplynulo deset let od prvního rozšíření NATO na východ * Letos uplyne také pět let od velkého rozšíření Evropské unie * Komunistické režimy ve východní Evropě padly před dvaceti lety

Praha - Letošní rok měl být pro východní Evropu dobou oslav, vzpomínání a bilancování.

Na dnešek spadá také kulaté výročí prvního rozšíření NATO o bývalé komunistické země Varšavské smlouvy. Právě před deseti lety 12. března 1999 přijala aliance za členy Českou republiku, Polsko a Maďarsko.

Blíží se také páté výročí tzv. velkého třesku v Evropské unii: rozšíření o země střední a východní Evropy v roce 2004.

A je tomu dvacet let, co vzalo za své poválečné uspořádání kontinentu a zmizelo to, co se po čtyři desítky let nazývalo sovětským či komunistickým blokem.

Rok 1989 znamenal konec totality a nástup demokracie. Nejprve rozhovory mezi zástupci režimu a opozice u kulatého stolu v Polsku, poté dobrovolným vzdáním se mocenského monopolu maďarskými reformními komunisty.

Jako trvalá vzpomínka na Ceaušeska zůstal v centru Bukurešti jeho megalomanský
Jako trvalá vzpomínka na Ceaušeska zůstal v centru Bukurešti jeho megalomanský | Foto: Reuters

Pak následovaly v rychlém sledu pád berlínské zdi, odklizení dlouholetého bulharského diktátora Todora Živkova do důchodu i sametová revoluce v Československu.

Závěrečnou kapitolu napsalo krvavé povstání v Rumunsku a poprava tamního vůdce Nicolae Ceaušeska.

Rok 1989 byl zlomový i pro pobaltské státy Litvu, Lotyšsko a Estonsko, protože právě tehdy začaly demonstrace a kampaně za jejich vystoupení ze Sovětského svazu a obnovení nezávislosti.

Oslavy výročí ale poněkud zhořknou. Právě letos kvůli krizi většina ekonomik bývalých komunistických zemí poprvé výrazně klesá od dob, kdy zaváděly tržní ekonomiku a demokratický systém.

Může krize a rostoucí nezaměstnanost otřást v někdejším komunistickém bloku důvěrou v demokracii a trh?

V Maďarsku a Lotyšsku se už odehrály násilné demonstrace, populistické a extremistické strany se budou snažit z problémů a deziluzí vytěžit maximum.

Zaměstnanci bulharské ocelárny protestují proti chystanému propouštění.
Zaměstnanci bulharské ocelárny protestují proti chystanému propouštění. | Foto: Reuters

Analytik bulharského Centra liberálních studií Ivan Krastev se domnívá, že může nastat jistá deziluze z demokracie a volání po pořádku a pevné ruce podobně, jako tomu bylo v Rusku na konci devadesátých let.

"V době prudkého pádu rublu v roce 1998 velká část ruské střední třídy přišla o peníze a obrátila se zády k liberální demokracii. V Bulharsku to může být podobné," řekl Krastev listu Financial Times.

Český politolog Jan Kubáček už dříve uvedl pro Aktuálně.cz, že vzestup populistických stran nabízejících jistoty a rychlá, jednoduchá řešení nevylučuje.

"Pokud by vsadila na viditelnou manifestaci síly, skrze politiku v ulicích, rychlá a jednoduchá řešení, razantní slovník, vytváření umělých nepřátel a obětních beránků v kombinaci s "naoko" kultivovaným předákem s kravatou, který by přidával zdání profesionality a umírněnosti, tak pak by mohli zabodovat a vybudovat si pevnější pozici v českém politickém systému."

"Po vzoru našich sousedů - italské Ligy severu a Národní aliance, francouzské Národní fronty, rakouské Strany svobodných nebo sousedních německých krajně pravicových populistických formací, jež vzývají nacionální přístup a silný stát," domnívá se Kubáček.

Obchody v Lotyšsku váznou, lidé méně nakupují a nejsou schopni splácet úvěry. I tohle může být důsledek - krámek v historickém centru Rigy, opuštěný a k pronájmu.
Obchody v Lotyšsku váznou, lidé méně nakupují a nejsou schopni splácet úvěry. I tohle může být důsledek - krámek v historickém centru Rigy, opuštěný a k pronájmu. | Foto: Karel Toman

Do velkých oslav výročí se letos asi nikdo nepohrne, aktuálních problémů mají všichni dost.

Maďarsko a Lotyšsko už dostaly pomoc od Mezinárodního měnového fondu, Rumunsko o ní jedná. Bulharsko ji zatím nechce, i když jeho export drasticky klesá kvůli poklesu poptávky.

Polsko zatím proplouvá krizí bez vážných nárazů. V posledním čtvrtletí ekonomika dokonce rostla o 2,9 procenta. Pozitivní čísla se ale nevztahují na nezaměstnanost. Ta se znovu vyšplhala přes deset procent a podle některých ekonomů může být ke konci roku bez práce až každý šestý Polák.

Česká národní banka v prognóze očekává, že ekonomika Česka letos klesne o 0,3 procenta

Slovenská ekonomika výrazně zpomalila, což se odráží i na kampani před prezidentskými volbami. Je velmi skromná, všichni kandidáti málo utrácejí.

Německo má nejhorší výsledky od sjednocení jeho západní a východní části v roce 1990. Vláda pro celý tento rok čeká propad o 2,25 procenta po loňském růstu o 1,3 procenta.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Česká národní banka ve středu podle analytiků začne zvyšovat úrokové sazby

Bankovní rada České národní banky zvýší na svém středečním zasedání úrokové sazby, shodují se ekonomové oslovení ČTK. Podle nich tak centrální banka zahájí postupnou normalizaci měnové politiky, další růst sazeb by totiž podle jejich odhadů měl následovat v srpnu a na podzim.

Důvodem jsou obavy kvůli růstu inflace, což souvisí s očekávaným ekonomickým oživením. Základní úroková sazba by tak měla podle analytiků ve středu stoupnout o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.

Například podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je podle posledních komentářů představitelů bankovní rady ČNB středeční zvýšení sazeb poměrně jisté. "Pokud však ve středu sazby vzrostou jen o tradičních 0,25 procentního bodu, další nárůst pak může přijít relativně záhy, a to již na nadcházejícím měnovém jednání začátkem srpna," uvedl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy