Brusel - Týden poté, co schválila záchranný balík v hodnotě jednoho bilionu eur, s jehož pomocí chce sanovat unijní finance, vytáhla EU do boje proti burzovním spekulantům.
Spolková kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker požádaly již v pondělí v dopise amerického prezidenta Baracka Obamu, aby v USA umožnil lepší kontrolu nad hedge fondy.
Dnes se ministří financí EU dohodli na tom, že se zajišťovací fondy musí napříště nechat řádně zaregistrovat a seznámit regulační úřady se svou strategií. Ty musí varovat také před riziky, jež budou svými aktivitami na burzách představovat pro země, které se neúměrně zadlužily a s jejichž obligacemi (případně s cennými papíry sloužícími k finančnímu zajištění těchto obligací), obchodují.
"Dosáhli jsme dohody," citovala agentura Reuters španělskou ministryni financí Elenu Sagadovou. "Teď můžeme začít jednat s Evropským parlamentem."
Britové byli proti
Španělské předsednictví EU muselo překonat odpor Velké Británie, kde sídlí čtyři pětiny evropských hedge fondů. Návrh příštích unijních direktiv bude mimo jiné obsahovat povinnost nahlásit, kde přesně fond sídlí.
Hedge fondy se na akciových trzích podílejí na řadě neprůhledných transakcí s komplexními cennými papíry, mimo jiné swapy úvěrového selhání CDS. Od loňska na nich vydělaly miliardy dolarů a neúměrně tak prohlubují hospodářské problémy některých zemí eurozóny. V rámci spekulativních prodejů a nákupů akcií navíc cíleně útočí na kurs eura, který se nyní propadá.
Řecký premiér Jorgis Papandreu, jehož země se dostala do vážných ekonomických potíží, nadto Obamovi navrhl, aby trh se swapy nechal zcela uzavřít. Mimo jiné také díky čilému obchodování s těmito finančními deriváty mají Atény čím dál větší problémy půjčovat si peníze na krytí svého státního dluhu.
Německo navrhne sankce
Hedge fondy se zcela vymykají dozoru regulátorů finančních trhů a podílely se na zhoršení řecké krize. K té ovšem přispěly Atény hlavním dílem tím, že se v uplynulých letech nijak nesnažily brzdit hrozivě narůstající státní dluh.
Spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble navrhne proto v pátek svým evropským partnerům zpřísnění pravidel platných pro eurozónu. Země, které nebudou dodržovat přísnou fiskální disciplínu by mohly napříště příjít o právo účastnit se důležitých společných rozhodování a dokonce být i z eurozóny vyloučeny.
Evropská centrální banka (ECB) chce obdobně mít možnost kontrolovat rozpočty jednotlivých zemí účastnících se projektu eura a v případě potřeby je hodlá sankcionovat.
Regulační úřady, které dozírají nad finančními trhy, by napříště měly mít také možnost zasáhnout, pokud objem obligací, s nimiž se obchoduje, "neúměrně" přesáhne sumu vlastního kapitálu hedge fondů.
