Lucemburk - Členské země Evropské unie nejsou jednotné v názoru na možnost povinného přerozdělování žadatelů o azyl. Po lucemburské diskusi se svými resortními kolegy to novinářům společně řekli ministři vnitra Slovenska Robert Kaliňák a České republiky Milan Chovanec.
Obě tyto země patří do skupiny, která odmítá návrh Evropské komise na ulehčení situace Řecku a Itálii. Brusel chce, aby všechny členské státy převzaly část běženců žádajících o azyl v těchto dvou středomořských státech.
"Myslíme si, že povinná solidarita je mimořádně škodlivá," prohlásil před novináři Kaliňák. Pomoc podle něj i podle českého ministra Chovance musí být na dobrovolném základě.
Lídři evropských zemí na své mimořádné schůzce k migraci v dubnu zdůraznili právě potřebu dobrovolnosti, přesto později Evropská komise nabídla mechanismus povinného přerozdělování. Její zástupci poukazují na to, že dobrovolný princip platí už nyní a není neřešením.
"Chceme se rozhodovat suverénně, na základě našich možností," poznamenal Chovanec. Podle slovenského ministra není možné čerpat vodu z domu, do kterého stále zatéká. "Nejprve musíme ten příval zastavit," dodal Kaliňák.
Evropská komise v květnu jako součást odpovědi EU na migrační vlnu navrhla přerozdělit za dva roky 40 tisíc žadatelů o azyl ze Sýrie a Eritreje, u nichž je naděje na získání azylu v Unii. To by mělo ulehčit Itálii a Řecku, které příval přestávají zvládat. Na Českou republiku by připadlo 1328 osob, na Slovensko 785 lidí.
Podobné rozhodnutí není podle Kaliňáka možné prosadit násilím. Výhrady mají země visegrádské skupiny, státy Pobaltí, Rumunsko, Bulharsko, ale třeba také Španělsko či další země. Především východoevropské a středoevropské státy odmítají celý princip.
Jiným se nelíbí způsob, jaký Evropská komise navrhla pro výpočet přidělovací kvóty. Ten je založený na počtu obyvatel, ekonomickém výkonu země i třeba množství v minulosti udělených azylů.
"Nezazněl názor, že by neměla být solidarita a pomoc," zdůraznil český ministr vnitra. Italský ministr Alfonso Alfano podle něj na jednání připomínal, že situace jeho země je skutečně špatná. Alfano poté novinářům společně s kolegy z Německa Thomasem de Maziere a Francie Bernardem Cazeneuvem řekl, že ze strany zemí střední a východní Evropy slyšel "konstruktivní příspěvky".
EU musí vyslat jasný vzkaz vlastním občanům, že migrace je také otázkou vnitřní bezpečnosti, míní Chovanec. Zločinečtí pašeráci lidí by měli slyšet, že Evropa se chystá jim potápět lodě a zabavovat majetek. A migranti, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu, musí podle Chovance pochopit, že budou vraceni zpět.
Plán komise, jak čelit nynější migrační vlně, počítá s evropskou vojenskou operací. K jejímu plnému spuštění ale stále chybí souhlas Rady bezpečnosti OSN.
Lepší spolupráce se třetími zeměmi by měla snížit počty těch, kdo se snaží moře překonat. Součástí návrhů je i program přesídlení 20 tisíc lidí s právem na mezinárodní ochranu, kteří zatím nejsou na evropském území, snazší způsob legální migrace, ale i změny ve způsobu, jak nyní funguje azylové řízení.
Podle úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) od počátku roku k 10. červnu přeplulo přes Středozemní moře do Evropy 105 000 lidí, při pokusu o tuto cestu nalezlo smrt 1850 osob. Loni za celý rok moře překonalo 214 tisíc migrantů, zahynulo jich 3500.
Celkem 39 procent letošních příjezdů připadá na občany Sýrie. Na druhém místě se jedná o Afghánce (17 procent), následované občany Eritreje (osm procent), Somálska (šest procent) a Nigérie (čtyři procenta).
