Bělobrádek: Uprchlíci do ČR? Můžeme přijmout až tisíc lidí

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 6. 2015 16:31
Česko by ale o přijímání uprchlíků mělo rozhodovat samo, a nikoli na přání Evropské unie, domnívá se Bělobrádek.
Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)
Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) | Foto: Martin Svozílek

Praha - Česká republika by podle vicepremiéra a předsedy lidovců Pavla Bělobrádka mohla přijímat přes tisíc uprchlíků ročně. Musí jít ale o lidi, které si vybere a kteří se budou chtít integrovat.

Bělobrádek to v úterý řekl na tiskové konferenci ve Sněmovně. K migraci se vyjádřily i další strany. Odmítají povinné kvóty Evropské unie, zpřísnění kontrol na hranicích Česka požaduje Úsvit.

"Já se domnívám, že to číslo může být ročně přes tisíc lidí. Otázkou je, jak velký tlak bude a jak ta naše kapacita bude velká," uvedl Bělobrádek na otázku, jaký počet uprchlíků může Česko přijímat. Později hovořil o stovkách až tisícovce imigrantů ročně.

Sobotka: Zhroutí se sociální systémy

Naprosto opačný názor zastává předseda vlády Bohuslav Sobotka. Ten ve středu řekl, že pokud bude pokračovat současná uprchlická vlna do Evropské unie i v příštích měsících, mohou se zhroutit evropské sociální systémy.

Řešením tohoto problému podle něj nejsou kvóty na přerozdělování migrantů a odmítá i zvýšené kontroly hranic uvnitř schengenského prostoru. Za nutné považuje stabilizaci zemí, odkud lidé do EU utíkají, a zlepšit zabezpečení vnější hranice schengenského prostoru.

"Druhé nutné opatření je, aby fungovala vnější schengenská hranice. Není možné, abychom měli volně otevřené hranice schengenského prostoru pro ekonomické migranty," dodal Sobotka v reakci na debaty ve Sněmovně.

Evropu zaplavují vlny uprchlíků a Česko stojí v řadě zemí Unie, které říkají: NE! Žádnou větší solidaritu po nás nechtějte. Postoj zatím zavání sobectvím. A to, jak víme, bývá výhodné jen krátkodobě.
1:35
Evropu zaplavují vlny uprchlíků a Česko stojí v řadě zemí Unie, které říkají: NE! Žádnou větší solidaritu po nás nechtějte. Postoj zatím zavání sobectvím. A to, jak víme, bývá výhodné jen krátkodobě. | Video: Petr Honzejk

Bělobrádek: Česko by si mělo uprchlíky vybírat

Bělobrádek řekl, že musí jít o dobrovolné rozhodnutí ČR, nikoliv závazné kvóty osmadvacítky. Česko by si podle něj mělo vybírat takové uprchlíky, kteří budou chtít sdílet hodnoty a systém života a dokážou se začlenit do společnosti.

Přijímání do tisíce uprchlíků ročně si dokáže představit i šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. I podle něj je důležité trvat na tom, že udělení azylu je výsostné právo každé země. Česko by přitom mělo dbát na to, z jakých oblastí migranti přicházejí a jaký mají potenciál, aby se zařadili do společnosti.

Čelíme bezpečnostnímu ohrožení, tepe Úsvit

Výrazně odlišný přístup k přijímání uprchlíků má Úsvit. "Pokud česká vláda teď neposiluje skokově kontrolu státních hranic, tak bohužel tragicky selhává," uvedl poslanec hnutí Martin Lank.

"Nemůžeme se totiž spoléhat na nikoho jiného než sami na sebe. Jediný, kdo nás ochrání před nelegálními migranty, jsme my sami," zdůraznil.

"Čelíme pravděpodobně největšímu bezpečnostnímu ohrožení, jakému kdy byla Evropa vystavena," soudí Lank, podle něhož je jen otázkou času, kdy se přesune i k hranicím Česka.

Podle předsedy klubu Marka Černocha by Česká republika měla na hranicích přijmout stejná opatření jako nedávno Německo v souvislosti s pořádáním schůzky lídrů států G7.

To, jak dlouho mají tyto zvýšené kontroly trvat či zda znovu obnovit ostrahu hranic jako před vstupem země do schengenského prostoru, je podle něj na diskusi.

Uzavření hranic není řešení

"Není řešením posílení kontroly a už vůbec není řešením uzavírání hranic. Tento problém můžeme řešit jenom v rámci celé Evropské unie. Jakékoli uzavření hranic, které by znamenalo ohrožení schengenského systému, by také znamenalo obrovský hospodářský problém a ztrátu statisíc pracovních míst," odmítla názor Úsvitu místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.

Proti uzavírání hranic uvnitř EU jsou i ostatní sněmovní strany, včetně hnutí ANO, lidovců, KSČM nebo ODS. Rozhodování o uprchlících by podle nich mělo zůstat na národní úrovni.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) má za to, že pro Česko je životně důležité, aby se podařilo udržet prostupnost hranic uvnitř Evropské unie. Za zásadní zároveň označil ochranu vnějších hranic osmadvacítky.

Výhrady mají hlavně východoevropské státy

TOP 09 chce příští týden na jednání předsedů poslaneckých klubů Evropského parlamentu navrhnout, aby Evropská unie zvýšila rozpočet na řešení problémů imigrace z dnešních 350 milionů eur, což odpovídá 0,25 procenta rozpočtu EU.

Výhrady proti přijímání běženců mají zejména země visegrádské skupiny, státy Pobaltí, Rumunsko, Bulharsko, ale třeba také Španělsko či další země. Především východoevropské a středoevropské státy odmítají celý princip, jiným se nelíbí způsob, jaký Evropská komise navrhla pro výpočet přidělovací kvóty. Ten je založený na počtu obyvatel, ekonomickém výkonu země i třeba množství v minulosti udělených azylů.

Nejvíce uprchlíků letos přišlo ze Sýrie

Podle úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) od počátku roku k 10. červnu přeplulo přes Středozemní moře do Evropy 105 tisíc lidí, při pokusu o tuto cestu nalezlo smrt 1 850 osob. Loni za celý rok moře překonalo 214 tisíc migrantů, zahynulo jich 3 500.

Celkem 39 procent letošních příjezdů připadá na občany Sýrie. Na druhém místě se jedná o Afghánce (17 procent), následované občany Eritreje (osm procent), Somálska (šest procent) a Nigérie (čtyři procenta).

O mimořádnou schůzi Sněmovny kvůli přijímání uprchlíků usiluje i opozice. Reagují tak na to, že koalice o neumožnila debatu o tomto tématu na úterní zahájené řádné schůzi.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Východní Indii zasáhl cyklón, do pobřežních oblastí přinesl záplavy

Prudké deště a silný vítr přinesl do východní Indie cyklón, který vyvrátil tisíce stromů a sloupů elektrického vedení. Část pobřežních oblastí postihly záplavy, které odřízly od spojení s okolním světem stovky vesnic, informovala v pondělí agentura AP.

Ze zasažených oblastí zatím nejsou hlášeny žádné potvrzené oběti. Jeden rybář je pohřešován a další utrpěl zranění, když jejich loď smetla vysoká vlna.

Úřady ve státech Odiša a Ándhrapradéš byly v neděli v nejvyšší pohotovosti před příchodem cyklónu, který provázela rychlost větru až 85 kilometrů v hodině. Tisíce lidí byly preventivně evakuovány. V pondělí už bouře zeslábla, zatímco postupuje směrem na západ.

Letos v květnu zasáhla západní pobřeží Indie silná bouře, která si vyžádala nejméně 140 obětí. O týden později zasáhl východní pobřeží Indie a sousední Bangladéš další cyklón, který si vyžádal nejméně šest mrtvých a evakuaci více než miliónu obyvatel.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Policie chce postavit nový hangár pro vrtulníky za 800 milionů

Policie chce nechat postavit na Letišti Václava Havla v pražské Ruzyni nový hangár pro vrtulníky a drony za 800 milionů korun. V pondělním vydání to píše deník E15.

Stavba by mohla začít v roce 2023 a trvala by asi dva roky. Policie podle deníku nyní provozuje devět vrtulníků EC-135 a šest vrtulníků Bell­ 412. Stávající ruzyňský hangár pro policejní vrtulníky je starý více než 100 let a během své existence byl podle policie jen částečně upraven. Policie má ještě druhý hangár, a to na letišti Brno-Tuřany.

Zdroj: ČTK
Další zprávy