Lucemburk - Ministři vnitra Evropské unie v pondělí na jednání v Lucemburku tvrdě kritizovali Itálii kvůli udělení dočasného povolení k pobytu tuniským imigrantům.
Některé státy EU, především Rakousko a Francie, dokonce pohrozily obnovením kontrol na hranicích. Povolení k pobytu totiž Tunisanům umožňuje, aby se mohli svévolně pohybovat v rámci celého schengenského systému.
"Tisíce, desítky tisíc, možná stovky tisíc migrantů, by mohly přijít z Tuniska. Toto není čistě italská, italsko-francouzská či francouzsko-italská záležitost. To je čistě evropská záležitost," řekl novinářům italský ministr zahraničí Franco Frattini.
Itálie již delší dobu žádá, aby si imigranty rovnoměrně rozdělily všechny členské státy EU. Řada z nich to ovšem odmítá s tím, že jde o čistě italskou záležitost.
"My nemůžeme akceptovat, že do Evropy bude proudit spousta ekonomických migrantů přes Itálii," uvedl německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich.
Tisíce uprchlíků na moři zahynou
Německo se nabídlo, že přijme zhruba stovku imigrantů, ale z Malty, která je rovněž "zaplavena" uprchlíky ze zemí severní Afriky, kterými zmítají nepokoje.
Spolková republika, Francie a zejména Rakousko hrozí, že obnoví kontroly na hranicích, pokud si Itálie s imigranty nedokáže poradit. Podle důvěryhodných zdrojů ČTK již francouzské hlídky na hranicích zadržely několik málo Tunisanů a vrátily je zpět do Itálie. Zatím jde ovšem o jednotlivce.
Itálie čelí od ledna, od pádu tuniského prezidenta Zína Abidína bin Alího a od povstání v Libyi, nebývalé vlně migrace. Dorazilo tam již přes 22.000 běženců. Většinou to jsou frankofonní imigranti a chtějí do Francie.
Mnoho běženců, kteří směřují přes moře k jihu Itálie, však zahyne. Oficiální statistika mrtvých neexistuje. Italská charitativní organizace Fortress odhaduje, že v letech 2006 až 2008 přišlo ve Středozemním moři o život na 3600 imigrantů.
Směrnice o pomoci běžencům
Ministři vnitra Evropské unie v pondělí rovněž odmítli uplatnit směrnici, která umožňuje poskytnout uprchlíkům dočasně ochranu členských států. Směrnice vznikla v roce 2001 v reakci na násilí v Kosovu, ale zatím nikdy nebyla vyzkoušena, přestože se občas objevují návrhy na její využití během nejrůznějších krizí.
Většina členských států se obává, že by poskytování dočasné ochrany vedlo k obrovskému přílivu imigrantů do Evropy. Ochranu by přitom mohli získat jen ti, kteří se nemohou vrátit do vlasti.
Pokud by EU přeci jen časem směrnici využila, každý stát by musel sdělit, kolik je schopen přijmout uprchlíků. Jednalo by se o stovky až tisíce lidí.
Jednotlivé země by jim navíc musely poskytnout na rok okamžitý vstup na pracovní trh a do sociálního systému. Dočasnou ochranu je přitom možné poskytnout na jeden rok a případně ji dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců.
Jedinou možností, jak se může Italům či Malťanům od přílivu uprchlíků alespoň trochu "ulevit", zůstává případná ochota států některé imigranty přijmout.
Podle eurokomisařky pro vnitro Cecilie Malmströmové ochotu zatím projevily Belgie, Norsko, Portugalsko, Španělsko a Slovensko, které přijme asi desítku uprchlíků, kteří jsou momentálně na Maltě.
