Epidemii antraxu způsobily na Sibiři zřejmě žíly mrtvých sobů, roli hrála i zrušená vakcinace

ČTK ČTK
9. 8. 2016 20:39
Za nákazou 70 lidí na Sibiři antraxem, po níž zemřel dvanáctiletý chlapec, stojí staletá tradice, kdy děti vytahují z mrtvých sobů vlastními zuby žíly potřebné pro výrobu nití. Na rozšíření viru sněti slezinné na Jamale však podle úřadů stojí i "nezkušenost mladého pokolení kočovníků" a v roce 2007 zrušená povinná vakcinace sobů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Moskva - Sibiřské děti se na Jamalském ostrově nakazily antraxem, když z mrtvých sobů vytahovaly vlastními zuby žíly potřebné pro výrobu nití. V Moskvě to v úterý prohlásila předsedkyně inspekční služby Rospotrebnadzor Anna Popovová. Kvůli údajné staleté tradici se na severozápadě Sibiře nakazilo smrtelně nebezpečnou nemocí 70 lidí, jeden dvanáctiletý chlapec zemřel.

Virus sněti slezinné (antraxu) se na Jamalu rozšířil mezi početnými stády polárních sobů v důsledku neobvykle teplého počasí, ale i kvůli zrušení povinné vakcinace zvěře.

Gubernátor Jamalskoněneckého autonomního okruhu Dmitrij Kobylkin přiznal, že důvodem je i "nezkušenost mladého pokolení kočovníků". Z uhynulé zvěře děti vytahovaly žíly a pomáhaly si přitom vlastními zuby. Někteří kočovníci prý požívali tepelně nezpracované sobí maso.

V roce 2007 byla podle Kobylkina povinná vakcinace sobů na Jamalu zrušena, protože podle vědců se v tvrdých podmínkách severské tundry antrax nemůže rozšířit. Jamal má v Rusku největší stádo sobů čítající 700 000 kusů.

Antrax se vyskytuje v plicní, střevní a kožní formě. Bakterie se staly surovinou pro výrobu biologických zbraní. Nákaza u lidí byla v Rusku zaznamenána poprvé za 75 let.

 

Právě se děje

Další zprávy