Londýn - Tak jako se letos v únoru ukázala být podvrhem studie britského lékaře, podle kterého může za autismem stát očkování, potvrdila nyní jiná vědecká práce, že "epidemie" poruch autistického spektra v USA a Velké Británii ve skutečnosti vůbec nenastala.
Za vším stojí totiž fakt, že se o dětském autismu a Aspergerově či Rettově syndromu v současnosti hovoří mnohem častěji, než tomu bylo ještě v nedávné minulosti. Poruchy autistického spektra jsou dnes díky nejmodernějším metodám a hustější síti odborníků také snadněji diagnostikovatelné.
Podle studie zveřejněné v týdeníku Archives of General Psychiatry platí i nadále, že nejrůznější formy autismu se projevují u přibližně jednoho procenta osob starších šestnácti let, což je stejné číslo, jako u dětí ve věku tří až šesti let, u nichž je porucha odhalena.
"Je to pro nás všechny překvapující," citovala agentura Reuters doktora Traolacha Brughu, psychiatra z univerzity v Leicesteru, který stál v čele týmu, jenž studii vypracoval. "Pokud jsou naše závěry správné, staví nad takzvanou epidemií autismu velký otazník."
Jiná studie, kterou předloni vypracovalo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí v Atlantě ve státě Georgia, totiž nenadálý nárůst počtu autistických diagnóz zaznamenaných v USA po roce 2002 přirovnala k "epidemii". Stejné tendence naznačovaly i práce britských vědců.
Lepší diagnostika
Tým doktora Brughy, který kontaktoval přes třináct tisíc britských domácností, zjistil, že poruchy autistického spektra byly zaznamenány u 9,8 promile mužů a dvou promilí žen.
To odpovídá dřívějšímu závěru, že autismus postihuje muže čtyřikrát častěji než ženy.
K nárůstu počtu diagnostikovaných případů přispěla v prvé řadě skutečnost, že řada poruch, která dříve spadala do kolonky mentální retardace či byla pokládána za projev excentrického chování dítěte, je dnes jasně označována jako autismus a zabývá se jimi více specialistů.
O Aspergerově syndromu či dětském autismu se také více píše v tisku a na toto téma vznikla řada filmů či knih.
Vakcíny? Falešná stopa
Skupina amerických lékařů z Národního institutu duševního zdraví, vedená doktrorkou Lisou Gilottyovou, přišla na druhé straně s návrhem, podle kterého by rodiče dětí ve věku dvanácti měsíců měli být podrobeni jednoduchému testu s cílem zjistit, zda jejich potomek některou z těchto poruch netrpí.
Podle jejich studie zjistili lékaři nesrovnalosti v chování celkem 184 z deseti tisíc dětí, jejichž rodiče s testem souhlasili. U 144 z nich se posléze také projevily nejrůznější vývojové poruchy. Dvaatřicet dětí z tohoto počtu obdrželo později diagnózu potvrzující autismus.
Jako zcela zcestnou se letos naopak prokázala teorie britského lékaře Andrewa Wakefielda, který v roce 1998 uveřejnil v týdeníku Lancet studii, podle které může za poruchy autistického spektra kombinovaná vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.
Práce zveřejněná v únoru v týdeníku British Medical Journal prokázala, že doktor Wakefield data, která ve své studii použil, záměrně překroutil a že řada dětí vykazovala autistické rysy ještě před očkováním.
Poruchy autistického spektra sahají od dětského autismu, projevujícího se především špatnou sociální komunikací, až po Rettův syndrom spojený s těžkou mentální retardací.
