Proti Sísímu stanuli pouze tři kandidáti, žádný z nich ale nebyl považován za vážného soupeře. Jediný prominentní kandidát z klání před volbami odstoupil s tím, že mu úřady bránily v kampani a zatýkaly jeho stoupence, píše agentura Reuters.
Hlavu státu Egypťané volili tři dny od 10. do 12. prosince, v předstihu mohli začátkem prosince hlasovat občané žijící v zahraničí. Oznámení výsledků v pondělí bylo plánované.
Sísí byl poprvé zvolen prezidentem v roce 2014, o čtyři roky později si ho Egypťané znovuzvolili. V obou případech získal 97 procent hlasů. V referendu v roce 2019 Egypťané schválili změny ústavy, na základě kterých bylo druhé Sísího funkční období o dva roky prodlouženo. Nyní kvůli změnám mohl kandidovat na třetí, šestileté období.
Někdejší generál stál v roce 2013 v čele armády, která svrhla prvního demokraticky zvoleného egyptského prezidenta Muhammada Mursího. V letech 2012 až 2013 Sísí působil jako egyptský ministr obrany a v letech 2013 až 2014 jako místopředseda vlády. Zároveň byl generálem v egyptské armádě a od roku 2010 působil jako šéf vojenské rozvědky. Armádu opustil v roce 2014, aby mohl kandidovat v prezidentských volbách, což jako příslušník ozbrojených sil nesměl.
Egypt zažívá vleklou ekonomickou krizi. Ta vznikla kvůli špatné hospodářské politice, ale i v důsledku pandemie covidu-19 a ruské invaze na Ukrajinu, která otřásla světovou ekonomikou. Země se 104 miliony obyvatel, z nichž skoro třetina žije v chudobě, je největším dovozcem pšenice na světě a tradičně ji většinu kupovala od Ukrajiny a Ruska.
Za Sísího vlády úřady podnikají tvrdé represe vůči odpůrcům režimu. Tisíce jejích kritiků byly umlčeny nebo uvězněny, mezi nimi také mnoho islamistů i sekulárních aktivistů, včetně těch, kteří stáli za povstáním, jež vedlo ke konci dlouholeté vlády autokratického prezidenta Husního Mubaraka.
