Káhira - Egypťané se dnes po téměř třiceti letech probudili do prvního rána bez prezidenta Husního Mubaraka. Co teď nejlidnatější a v mnoha směrech nejvlivnější arabskou zemi čeká?
-
Budou pokračovat protesty v ulicích?
Podle posledních zpráv nejsou lidé, kteří strávili dva týdny na náměstí Tahrír, jednotní. Někteří s protesty končí, jiní chtějí vytrvat, dokud armáda nepředá moc civilistům. Opoziční vůdci ale nevyzvali k pokračování protestů a vypadá to, že většina Egypťanů nyní preferuje návrat k "normálnímu" životu. Na náměstí už začal úklid.
-
Jak bude nyní postupovat armáda? Jak a kdy předá moc?
Rozpustí vládu, kterou Mubarak jmenoval teprve před několika dny. Zatím však tento kabinet ještě pracuje. Platnost ústavy už je pozastavena, parlament je rozpuštěn. Ten vzešel z listopadových voleb, které režim zfalšoval a zmanipuloval, takže devadesát procent poslanců měla dosud vládní Národní demokratická strana.
Nejvyšší rada ozbrojených sil neoznámila, jak konkrétně bude vypadat přechod k demokracii a kdy se mají konat prezidentské i parlamentní volby. Prezidenta by Egypťané měli volit v září, není ale jasné, zda to nadále platí. Armádní špičky oznámily, že chtějí vládnout půl roku či do konání voleb.
Zatím není také zřejmé, nakolik přísná bude cenzura médií.
-
Kdo tvoří nejvyšší velení ozbrojených sil, které teď stojí v čele země?
Šéfem Nejvyšší rady ozbrojených sil a v tuto chvíli tedy hlavou státu je dosavadní ministr obrany Muhammad Tantáví. Je mu 75 let, ministrem obrany byl poprvé už v roce 1991. Prošel třemi válkami s Izraelem v letech 1956, 1967 a 1973. Vždy měl pověst člověka, stoprocentně loajálního Mubarakovi.
Důležitou postavou je také náčelník generálního štábu Samí Inán, který je považován za nezkorumpovaného a čestného muže. Má důvěru Američanů, se kterými často jednal, i on se zúčastnil válek s Izraelem. Pokud bude kandidovat na prezidenta, zřejmě má velkou šanci uspět.
Vlivným mužem v armádě a radě je také velitel letectva Rizá Muhammad.
-
Jak si teď stojí Egypt ekonomicky?
Téměř tři týdny trvající nepokoje hospodářství samozřejmě poškodily. Znervózněly investory, zemi opustili turisté, ekonomika se téměř zastavila. Francouzská banka Crédit Agricole snížila předpověď ekonomického růstu Egypta pro letošní rok na 3,7 procenta z předchozího výhledu 5,3 procenta. Nepokoje stály zemi zhruba 4 miliardy dolarů.
Více než třetina z 80 milionů Egypťanů žije s příjmem nižším než dva dolary na den, vysoké ceny potravin a nezaměstnanost byly kromě jiného také důvodem protestů.
Pokud nové poměry bude provázet zhoršení už tak špatné hospodářské situace, může to vést k deziluzi z revoluce a růstu popularity populistů či islamistů.
-
Jaký bude další osud Husního Mubaraka a dalších představitelů jeho režimu?
Mubarak se uchýlil do své vily v Šarm aš-Šajchu na Sinaji na pobřeží Rudého moře, podle mnoha Egypťanů ale nakonec z bezpečnostních důvodů zvolí exil. Léčebný pobyt mu nabídlo Německo, ve hře jsou údajně také Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty. Několik nemovitostí Mubarak vlastní v USA. Švýcarsko zmrazilo jeho účty v tamních bankách.
Nejasná je nyní pozice dosavadního viceprezidenta Umara Sulajmána. O svůj post zřejmě v pátek přišel. Někteří bývalí ministři a představitelé režimu už jsou vyšetřováni pro korupci a zneužití pravomocí.
-
Jaké jsou ohlasy na vítězství egyptské revoluce v arabském a islámském světě?
Lidé, oslovení novináři v ulicích, jsou nadšení. Od Alžírska a Tuniska přes Gazu až po Sýrii a Saúdskou Arábii. „Když padá diktátor, je to vždy dobrá zpráva," řekl například agentuře Reuters čtyřiatřicetiletý inženýr Sálim Aluán z Alžíru.
Vlády se vyjadřují opatrně a diplomaticky. Íránský režim sice označil revoltu v Egyptě za vítězství islámu, ale zpravodajství o tamních událostech cenzuruje. Také se obává protestů opozice.
-
Jsou oprávněné obavy, že by v demokratických volbách mohli zvítězit islamisté?
Mnozí Egypťané i arabisté, znalí situace v Egyptě, považují obavy z triumfu Muslimského bratrstva za přehnané.
Argumentují tím, že hnutí nemá velkou podporu mezi mladou generací a egyptská společnost je názorově příliš pestrá na to, aby jeden směr dominoval politické scéně. Přední egyptský sociolog Sáad Ibrahím odhaduje, že islamisté mohou ve svobodných a demokratických volbách získat něco mezi dvaceti až třiceti procenty hlasů.
Důležitým faktorem je také armáda, která patrně nepřipustí přeměnu Egypta v zemi, ovládanou islamisty. Hovoří se o tom, že v Egyptě může vzniknout demokracie, do jisté míry hlídaná či držená v určitých mantinelech armádou. Jako tomu bylo v minulosti v Turecku nebo Pákistánu. V obou státech ozbrojené síly tradičně vystupovaly proti islamistům.
-
Vydrží v nových poměrech izraelsko-egyptská mírová smlouva?
Vztahy mezi Egyptem a Izraelem téměř jistě po odchodu Mubaraka ochladnou. Egyptské veřejné mínění je silně protiizraelské. Zda to povede až ke zrušení dohody a přerušení diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi, to se dá těžko předvídat. Pro Egypt je však mír s Izraelem svázán s masivní americkou finanční pomocí (kolem 1,5 miliardy dolarů ročně). Armáda dnes oznámila, že bude respektovat všechny smlouvy, které Egypt podepsal.
