Noční můrou Evropy je triumf islamistů v Egyptě

Martin Novák Martin Novák
31. 1. 2011 18:42
Analýza Aktuálně.cz: Protesty proti Mubarakovi vrcholí. Kdo přijde po něm?
Foto: Reuters

* USA i EU prudký vývoj událostí v Egyptě zaskočil * Mubarak sám sebe prezentoval jako hráz proti fundamentalismu * Muslimské bratrstvo je nejlépe organizovanou opoziční stranou

Káhira - Několik let běžela v televizních CNN, BBC i na českých kanálech reklama plná modrého moře a modré oblohy, pláží, slunce, orientálních delikates a slavných staroegyptských památek.

"Přál bych si teď být v Egyptě," volal toužebně hlas na konci tohoto reklamního spotu.

Právě teď by si asi mnoho lidí v Egyptě být nepřálo. Starý režim, spojovaný hlavně s třicet let vládnoucím Husním Mubarakem se kácí a jak už to v podobných případech bývá, provázejí to chaos, nejistota, rabování a mizení potravin z obchodů, tanky a obrněné vozy v ulicích.

Mubarak sice ještě nerezignoval a není jasné, zda ho armáda alespoň na přechodnou dobu ještě nepodrží, ale už se samozřejmě hovoří o tom, kdo nastoupí po něm. Respektive pokud budou demokratické volby, jaký Egypt z nich vzejde.

V Evropě, Spojených státech a Izraeli má právě s tím leckdo problém. Mezi stranami, které jsou na straně opozice viditelné a které mají nárok dělat si velké naděje ohledně budoucnosti, je Muslimské bratrstvo.

Seskupení, které chce více islámský, více protizápadní Egypt. Obavy z něj už nepřímo ve svých projevech naznačili například šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová nebo italský ministr zahraničí Franco Frattini.

Představa, že nejlidnatější arabskou zemi a v řadě ohledů jednu z nejlidnatějších muslimských zemí světa ovládnou "vousáči s turbany na hlavě a koránem v ruce," je málokomu v Evropě příjemná (strana používá jako své logo zkřížené meče s koránem na zeleném podkladu).

Je však takový scénář reálný?

Muslimské bratrstvo existuje už od roku 1928 a má oproti jiným stranám výhodu v tom, že má velký počet členů (kolem půlmilionu), hustou síť aktivistů po celé zemi a velký vliv v odborech a profesních svazech. Zajímavé je, že se k hnutí hlásí kromě jiných profesí hodně lékařů.

Provozuje vlastní zdravotnická a vzdělávací centra, organizuje sociální pomoc.

Bratrstvo má podporu značné části středních vrstev a také chudých Egypťanů. Milionů těch, kteří žijí v přelidněných oblastech bez valných vyhlídek na výrazné zlepšení svého života.

Foto: Reuters

Příkladem egyptských kontrastů je například káhirská chudinská čtvrť Imbaba, kde žije natěsnáno v nuzných podmínkách skoro milion lidí. Na druhé straně mostu přes Nil se pak nachází ostrov Zamalek, kde žijí bohaté elity v luxusních vilách mezi přepychovými butiky, drahými restauracemi a golfovými či tenisovými kluby.

Právě v Imbabě si na začátku devadesátých let islamisté začali vytvářet paralelní mocenské struktury, takže tam musela zasáhnout armáda.

V roce 1992 ale Káhiru a okolí postihlo zemětřesení, které připravilo o domovy na 50 tisíc lidí. Tehdy bratrstvo získalo velkou popularitu, protože jeho dobrovolníci poskytovali stany, jídlo a veškerou pomoc mnohem dříve a efektivněji než stát.

Současné vedení hnutí odsuzuje terorismus a hlásí se k politickému pluralismu a spolupráci s jinými názorovými proudy. Tvrdí, že nechce nic nikomu vnucovat násilím a někteří představitelé prezentují stranu jako jakousi muslimskou obdobu evropských křesťanskodemokratických stran.

Útoky, jakými byl masakr 58 turistů v Údolí králů v Luxoru v roce 1997 nebo exploze v hotelích na Sinaji, byly dílem fanatických skupin, od kterých se Muslimské bratrstvo distancuje.

Nemálo Egypťanů - i těch, kteří s bratrstvem nesympatizují - považují západní obavy z jejich vítězství za přemrštěné. Většina členů hnutí prý nechce vytvářet islamistickou diktaturu.

Nikdo také nezná přesnou odpověď na otázku, kolik lidí by skutečně bratrstvo volilo.

"Až volby ukážou, jaká je jejich skutečná popularita v Egyptě," řekl analytik z Centra politických a strategických studií Al-Ahrám v Káhiře Vahíd Abdal Magíd agentuře AFP. Podle něj ale bratrstvo nemá většinovou podporu a odboj proti Mubarakovi je tvořen širokým spektrem lidí.

Za vypuknutím současných protestů Muslimské bratrstvo nestálo a neiniciovalo je. Naopak, zpočátku o něm nebylo vůbec slyšet.
Zatím není jasné, zda další vývoj v zemi se bude odehrávat pod kontrolou armády jako garanta stability a pořádku, nebo zda se politická soutěž stane skutečně zcela otevřenou.

Armáda je totiž jednou z institucí, kde Muslimské bratrstvo a islamisté obecně moc velký vliv nemají.

V Izraeli panují obavy, že nový režim bude vůči židovskému státu méně vstřícný než ten Mubarakův a po více než třiceti letech trvání mírové dohody může mít Izrael s Egyptem znovu problém.

Bývalý izraelský velvyslanec v Káhiře publikoval v deníku Haarec názor, že pokud budou volby opravdu svobodné a demokratické, výhra Muslimského bratrstva je nevyhnutelná.

Expert na Egypt z Ben-Gurionovy univerzity Joram Meital mu ale odporuje: "V opozici vůči Mubarakovu represivnímu režimu bylo Muslimské bratrstvo velkou silou. Ale teď, v nových podmínkách, může zjistit, že většina Egypťanů dá přednost jiným silám," tvrdí.

Jedno lze říci s jistotou. Muslimské bratrstvo může těžko počítat s deseti procenty těch hlasů, které v egyptské populaci představují koptští křesťané.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Armáda USA po incidentu pozastavila letecký výcvik Saúdů na Floridě

Americké velení dnes pozastavilo letecký výcvik saúdskoarabských vojenských studentů na třech floridských základnách. O opatření, které se týká 300 frekventantů, informoval média představitel armády Clay Doss. Důvodem je incident z minulého týdne, kde saúdskoarabský student na základně Pensacola zabil tři lidi.

Pachatelem, který se na základně účastnil výcviku, byl jednadvacetiletý příslušník saúdskoarabského letectva Muhammad Šamrání. Zasahovali proti němu policisté i vojáci a nakonec se jim podařilo ho zlikvidovat. Kromě tří mrtvých si útok vyžádal také osm zraněných. Motivy činu jsou dosud neznámé.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

USA, Kanada a Mexiko se dohodly na nové podobě obchodní smlouvy

Spojené státy, Kanada a Mexiko se dohodly na upravené podobě nové severoamerické dohody o volném obchodu. Diplomatičtí zástupci dnes dohodu podepsali v Mexiku, smlouvu však ještě musejí ratifikovat zákonodárci všech tří zúčastněných zemí. Upravená dohoda má podporu Bílého domu i amerických demokratů, kteří mají většinu ve Sněmovně reprezentantů USA a kteří požadovali změny oproti původní podobě smlouvy sjednané administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa už v loňském roce.

Demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová dnes uvedla, že upravená dohoda je nesrovnatelně lepší než původní plán Trumpovy administrativy z loňského roku. Dodala, že úpravy zahrnují například přísnější pravidla pro trh práce a ochranu životního prostředí.

Trump sám dnes zdůraznil, že nová obchodní dohoda bude pro Spojené státy "skvělá". "Bude to nejlepší a nejdůležitější obchodní dohoda, jakou kdy USA uzavřely," prohlásil. "Konečně skončí naše nejhorší obchodní dohoda, NAFTA," dodal prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy