Na sklonku příštího roku v listopadových volbách do Kongresu Bidenovi demokraté velmi pravděpodobně přijdou o svoji dosavadní většinu. Pro devětasedmdesátiletého prezidenta to zřejmě znamená, že rok 2022 bude poslední příležitostí, kdy má ještě šanci prosadit opravdu důležité a podstatné zákony.
Ve zbývajících dvou letech do příštích prezidentských na konci roku 2024 by pak už jen vládl formou exekutivních výnosů. Ty nemusí schvalovat Kongres, ale Bidenův možný nástupce v Bílém domě by je mohl snadno zrušit.
Příští rok tak může rozhodnout, jak výrazně se Joe Biden jako 46. prezident USA zapíše do historie své země. A zda to bude spíše s kladným, nebo naopak se záporným znaménkem.
Krátce po příchodu do Bílého domu Bidena pozitivně hodnotilo 57 procent Američanů. V současnosti je to 43 procent. Příčin jeho potíží je více a některé zdědil po svém předchůdci v Bílém domě. Nyní je ale jasné, že je veřejnost už přičítá Bidenovi a že budou amerického prezidenta zaměstnávat a výrazně mu komplikovat vládnutí i v nadcházejícím roce 2022.
Urputná pandemie
Život v USA především stále negativně ovlivňuje pandemie koronaviru, která začala bezmála už před dvěma roky. Po příchodu do Bílého domu Biden vyhlásil: "Víme, co musíme udělat, abychom virus porazili. Říkat pravdu. Poslouchat vědce a vědu." Covid se ale ukázal být odolnějším. Stejně jako jinde ve světě udeřila i v USA v průběhu roku varianta delta a nyní omikron.
Počet amerických zemřelých na koronavirus se před dvěma týdny vyrovnal obětem roku 2020. "Omikron je zde a na začátku příštího roku se začne šířit mnohem rychleji," varoval Biden v týdnu před Vánoci své spoluobčany, aby se připravili na další vlnu.
Kromě přímých zdravotních dopadů a společenské únavy z pokračujících restriktivních opatření se za Bidena v USA plně projevily další vážné negativní důsledky pandemie. Narušené dopravní řetězce, nespolehlivé dodávky zboží, nevyrovnaný pracovní trh, v němž se v některých sektorech nedostává zaměstnanců.
Na Američany ale zdaleka nejvíce doléhá inflace, která v listopadu činila 6,8 procenta, což je čtyřicetileté maximum. "Myslím, že krize vrcholí," předpovídá Biden, že inflace teď už začne ustupovat. "A bude to rychlejší, než si většina lidí myslí," tvrdí. Podle řady ekonomických analytiků se sice index spotřebitelských cen sníží, ale nejspíše až v druhé polovině roku 2022.
Pro většinu Američanů je přitom právě inflace, jejímž průvodním jevem jsou i vysoké ceny benzinu, hlavním důvodem, proč pesimisticky hodnotí celou Bidenovu ekonomickou politiku. Nezaměstnanost je nízká, akciovému trhu se daří, ale jen 37 procent Američanů si myslí, že prezident hospodářství zvládá.
Bidenovi rozhádaní demokraté
V domácí agendě Biden dosáhl na dva důležité úspěchy. V březnu podepsal mohutný stimulační balík k ekonomické podpoře občanů a byznysu proti dopadům pandemie. A v listopadu to byly investice do obnovy americké infrastruktury. V součtu obou programů šlo o tři biliony dolarů.
Vlajkovou lodí Bidenovy ambiciózní vnitropolitické agendy by ovšem mělo být historické rozšíření federálních programů sociálního a zdravotního zabezpečení a také mohutné investice do zelené politiky. Tato legislativa se ale stala předmětem boje mezi dvěma frakcemi Demokratické strany.
Původní prezidentův návrh se nejdříve zmenšil takřka o polovinu z 3,5 na 1,7 bilionu dolarů. A podle amerických médií už ani nelze předpovědět, kdy a zda vůbec se demokraté na podobě zákona dokážou shodnout. Středový demokratický senátor Joe Manchin ze Západní Virginie minulý týden oznámil, že není ochoten pro legislativu v její poslední podobě zvednout ruku. A bez něj strana nemá v horní komoře Kongresu dostatek hlasů.
"K dokončení dohod a na přípravu změn legislativy je potřeba čas," připustil Biden před Vánoci, že vyjednávání o zákonu "budou trvat ještě týdny". Pokud by prezident legislativu nedokázal prosadit, jak odhadují někteří analytici, byl by to pro něj velký osobní debakl.
Imigrace, zločinnost, Afghánistán
Problémem, který Joe Biden zdědil a jenž za jeho první rok v úřadě výrazně eskaloval, je složitá situace na jižní hranici s Mexikem. Tamní nápor imigrantů ze zemí Střední Ameriky je od Bidenova loňského vítězství ve volbách nejsilnější za poslední dvě dekády.
Další Bidenovou noční můrou je rekordní nárůst zločinnosti, se kterou se potýkají především větší města. Příčin je více. Kromě pandemie to byla i vlna demonstrací po loňské květnové vraždě černocha George Floyda. Součástí hnutí byly i násilné protesty a zároveň požadavky na osekání policejních rozpočtů.
Další přitěžující okolností pro prezidenta a jeho Demokratickou stranu byl navíc letos v srpnu Bidenův chaotický odsun z Afghánistánu. Američané sice obecně souhlasili, že USA se mají ze země stáhnout. Způsob, kterým to Biden provedl, však pro něj dopadl fiaskem. Podle politologů právě tato událost zahájila Bidenův sestup v průzkumech veřejného mínění.
Rusko, Čína, Írán
Na mezinárodní scéně se pak pro Bidena ostře hrotí tři problémy. Byť je převzal vesměs po Trumpovi, mohou přerůst ve vážné, i vojenské krize. Bezprostřední hrozbou je možnost ruského útoku na Ukrajinu. K jeho odvrácení si ruský prezident Vladimir Putin klade podmínky, například záruku, že Ukrajina a další země bývalého Sovětského svazu se nestanou členy NATO.
"V dokumentech jsou věci, o kterých Rusové vědí, že jsou pro nás nepřijatelné," komentoval Bílý dům Kremlem předložené návrhy. Amerického prezidenta tak hned zkraje příštího roku přinejmenším čekají velmi složitá jednání s jeho ruským protějškem na úkor domácí agendy.
Další zahraničněpolitickou situací, která bude vyžadovat jeho pozornost, je stále asertivnější postoj Číny vůči Tchaj-wanu. Americký ministr obrany Lloyd Austin varoval, že nedávné čínské vojenské manévry v blízkosti ostrova vypadaly jako "příprava na širokou invazi". Ani v tomto případě nelze vyloučit, že napětí by mohlo přerůst, třeba jen nechtěným incidentem, v otevřenou vojenskou konfrontaci s nepředvídatelným důsledky.
Problémový bude tak jaderný program Íránu. Donald Trump vypověděl dohodu, kterou předtím s Teheránem uzavřel demokratický prezident Barack Obama, a Biden začal letos o jejím možném obnovení vyjednávat. Írán se ovšem mezitím výrazně přiblížil k produkci dostatečného množství materiálu k možné výrobě atomové bomby.
Kongres je ztracen
Mnohé ze všech výše citovaných Bidenových potíží použijí republikáni proti demokratům v kampani před volbami do Kongresu v listopadu 2022. Ať už je to inflace, ilegální imigrace nebo vysoká kriminalita. Ostatně už nyní za to prezidenta a demokraty kritizují.
Do roku 2022 jde Biden jako nejméně oblíbený prezident (s výjimkou svého bezprostředního předchůdce Donalda Trumpa) ze všech poválečných šéfů Bílého domu.
V americké politice je přitom pravidlem, že prezidentova vládnoucí strana v první volbách do Kongresu, která Bidena čekají v listopadu, ztrácí křesla. Za posledních osmdesát let to v průměru bylo 28 mandátů. Demokraté nyní mají ve sněmovně převahu pouhých osmi křesel.
Americká média, liberální i konzervativní, se v předpovědi Bidenova druhého roku v úřadě vzácně shodují. Prezident má před sebou velmi složitý rok. A na jeho konci Bidena navíc s největší pravděpodobností čeká hodně velmi nepříjemná porážka v Kongresu.
