Američtí vědci na misi ICESCAPE nakládají v Arktidě v roce 2011 zásoby, které jim byly shozeny z letadla. | Foto: Reuters

Pařížská klimatická dohoda

Loni počátkem června prezident Trump oznámil, že Spojené státy ustupují od pařížské dohody o klimatu. Už o necelé dva měsíce později ale francouzský prezident Emmanuel Macron po rozhovoru s Trumpem nahlas zadoufal, že by se k ní Washington mohl zase brzy vrátit.

"Donald Trump mi naslouchal a pochopil smysl mých slov, včetně spojitosti mezi globálním oteplováním a terorismem," prohlásil Macron. "Myslím si, že také viděl mobilizaci (amerických) měst, států a firem, aby Spojené státy zůstaly zapojeny do boje proti oteplování klimatu," dodal.

Trump připustil, že pařížská klimatická dohoda je jednou ze sporných otázek jejich jednání, a zároveň naznačil, že by se tento postoj opravdu ještě mohl změnit. O možné změně - za určitých podmínek - hovořil i letos v lednu. K dalšímu kroku ale zatím nedošel.

Bývalý newyorský starosta Michael Bloomberg dokonce před několika dny uvedl, že za USA uhradil jejich roční příspěvek k dohodě ve výši 4,5 milionu dolarů (93 milionů korun).

Země, která původně dohodu podepsala, od ní může odstoupit nejdříve tři roky po jejím vstupu v platnost, tedy 4. listopadu 2019. Pařížskou dohodu o ochraně klimatu v roce 2015 podepsalo 195 zemí.