Dostal se až do blízkosti Trumpa. Sankce USA míří na prominenta, který donášel Rusům

Martin Novák Martin Novák
16. 4. 2021 16:45
Americká vláda uvalila sankce na ruské firmy a několik jednotlivců s odůvodněním, že se vměšovali do voleb v USA a vedli kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám. Mezi pěti osobami zaujímá "prominentní" místo muž, který sám sebe označuje za politického konzultanta a jehož život je spojen s Ukrajinou stejně tak jako s Ruskem.
Za informace vedoucí k zatčení Kilimnika vypsala FBI odměnu čtvrt milionu dolarů.
Za informace vedoucí k zatčení Kilimnika vypsala FBI odměnu čtvrt milionu dolarů. | Foto: FBI

Na seznamu americké vlády je jméno jedenapadesátiletého Konstantina Kilimnika, zaměstnance Paula Manaforta, bývalého šéfa volební kampaně Donalda Trumpa z roku 2016. Odsouzeného na sedm a půl roku do vězení, ale pak tímto bývalým prezidentem USA omilostněného.

Kilimnika vyšetřovatelé Národní bezpečnostní agentury (NSA) považují za člověka, který pracuje pro ruské zpravodajské služby a snažil se ovlivnit prezidentské volby v neprospěch Joea Bidena šířením nepravdivých a manipulujících informací. Ruské rozvědce podle vyšetřovatelů předával informace a data o strategii Trumpovy předvolební kampaně, které získal od Manaforta nebo ke kterým měl v USA sám přístup.

Kilimnik se podílel například na rozšíření zprávy o tom, že Joe Biden chtěl ochránit svého syna Huntera před vyšetřováním korupce na Ukrajině. Hunter Biden několik let pracoval ve službách ukrajinské těžařské firmy Burisma Holding. Americký Úřad pro vyšetřování (FBI) už před třemi lety vypsal za informace vedoucí k zadržení Kilimnika odměnu 250 tisíc dolarů (téměř 5,5 milionu korun) a zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller ve své zprávě o vyšetřování ruského vlivu na volby popsal Kilimnika jako člověka s vazbami na ruské zpravodajské služby.

Také výbor amerického Senátu pro zpravodajské záležitosti loni ve své zprávě konstatoval, že Kilimnik je jednoznačně důstojníkem ruské rozvědky. "Manafortova blízkost k Trumpovi vytvořila pro ruské zpravodajské služby obrovskou příležitost uplatnit svůj vliv a získávat důvěrné informace," uvádí se ve zprávě Senátu.

Kilimnik rozhovory novinářům nedává, výjimku udělal jen jednou pro Rádio Svoboda. "S žádnými službami nemám nic společného. Používají mě jako chybějící článek v příběhu, který je vymyšlený," prohlásil v tomto rozhovoru.

Že by se Kilimnik dostal v dohledné budoucnosti do rukou americké justice, je nereálné, s rodinou žije ve vile na okraji Moskvy. S Paulem Manafortem začal spolupracovat už v roce 2005 v jeho firmě Global Endeavor. Ta připravovala volební kampaň pro bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Když v roce 2010 volby vyhrál, Kilimnik pracoval v jeho administrativě. Konec Janukovyčova mandátu byl však neslavný - politika smetly protesty na kyjevském Majdanu na začátku roku 2014.

Zpráva Senátu z loňského roku o možném ruském vměšování se do amerických voleb zmiňuje Kilimnikovo jméno více než osmsetkrát. Uvádí také, že tento muž byl v blízkém kontaktu s vlivným ruským oligarchou a byznysmenem Olegem Děripaskou.

Kilimnik pochází z Krivého Rohu na východní Ukrajině. Z města, které v Česku proslulo tím, že v něm několik měsíců pobýval syn českého premiéra Andrej Babiš mladší s přítelkyní. Na Vojenské univerzitě ministerstva obrany v Moskvě studoval Kilimnik angličtinu a švédštinu. Pracoval pak pro ruské výrobce a exportéry zbraní jako tlumočník a překladatel ze švédštiny.

Ironií je, že v letech 1995 až 2005 pracoval také pro americkou neziskovou organizaci Mezinárodní republikánský institut, která má ve stanovách jaké své cíli uvedeny podporu demokracie, svobody a občanské společnosti.

Video: Je studená válka zpět? Rusové provedli cvičení, jaké tu ještě nebylo

Rusové na sněhu, ledu i pod mořem testovali svou sílu a nové zbraně, napsala CNN. | Video: Asociated Press, Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 6 minutami

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy