Biden ohlásil nové sankce vůči Rusku. USA vyhostily deset diplomatů

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 4. 2021 6:47
Spojené státy ve čtvrtek přijaly sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Vyhostily deset ruských diplomatů z Washingtonu a uvalily na Rusko řadu ekonomických sankcí.
Americký prezident Joe Biden v Oválné pracovně.
Americký prezident Joe Biden v Oválné pracovně. | Foto: Reuters

Krok následně podpořilo NATO, podle nějž počínání Moskvy ohrožuje bezpečnost Evropy i Severní Ameriky. Rusko vývoj odsoudilo jako eskalaci vzájemných vztahů, Moskva na agresivní chování Spojených států nevyhnutelně odpoví, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

USA poprvé oficiálně prohlásily, že za masivním loňským kybernetickým útokem na americké vládní instituce a firmy provedeným skrze bezpečnostní mezery v softwaru společnost SolarWinds stojí ruská civilní rozvědka SVR. Šéf této tajné služby Sergej Ivanov na to reagoval odmítnutím. V prohlášení podle agentury TASS uvedená obvinění označil za naprosté výmysly a nesmysly.

Prezident Spojených států Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, kterým zmocnil americkou vládu uvalit sankce vůči jakémukoli sektoru ruské ekonomiky s cílem omezit možnosti Ruska vydávat státní dluhopisy. Washington rovněž ztížil podmínky fungování amerických bank na trzích dluhopisů denominovaných v rublech. Ruský rubl ve čtvrtek kvůli novým sankcím klesl až o dvě procenta k dolaru a sestoupil na více než pětiměsíční minimum k euru. Později však ruská měna část ztrát smazala.

Washington vykázal deset diplomatů, přičemž některé z nich označil za činitele ruských zpravodajských služeb. USA rovněž ve spolupráci s Evropskou unií, Británií, Austrálií a Kanadou uvalily sankce na osm jedinců, kteří podle nich hrají roli v pokračující okupaci ukrajinského poloostrova Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014, a nesou zodpovědnost za tamní represe.

Biden podle televize CNN konstatoval, že oznámené sankce jsou "přiměřenou" odpovědí na ruské kybernetické útoky a vměšování se do prezidentských voleb. Opatření mohla být podle něj tvrdší, ale rozhodl se k tomu nepřistoupit.

Podle zahraničních médií přijmou USA vůči Rusku ještě další kroky, které však zřejmě veřejně neoznámí. Již v minulosti diskutovali američtí vládní činitelé o tom, že v reakci na kybernetické kampaně Moskvy chtějí provést protiútoky, které nebudou patrné na veřejnosti, ale o kterých se dozví Putin a jeho vláda.

Biden dále uvedl, že se chce dalšímu napětí vyhnout. "Chceme stabilní a předvídatelný vztah," prohlásil americký prezident. Zároveň upozornil, že nebude váhat a přistoupí v budoucnu k dalším opatřením, pokud se Moskva bude nadále vměšovat do americké demokracie. "Nemůžeme dovolit, aby cizí země beztrestně zasahovala do našeho demokratického procesu," uvedl Biden.

Šéf Bílého domu zároveň vyjádřil naději, že se v létě v Evropě sejde s ruským prezidentem na americko-ruském summitu, který ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi navrhl při úterním telefonickém rozhovoru. "Cesta kupředu je skrze pozorný dialog a diplomatický proces," poznamenal Biden.

Bílý dům rovněž uvedl, že Biden využívá diplomatických, vojenských i zpravodajských kanálů k reakci na informace tajných služeb o tom, že Rusko povzbuzovalo povstalecké hnutí Tálibán k útokům na americké jednotky v Afghánistánu.

Sankce proti Rusku ve společném prohlášení podpořili zástupci členských zemí NATO, kteří zároveň vyzvali Moskvu, aby zanechala destabilizačních aktivit. Mezi ně aliance řadí například vměšování do voleb, dezinformační kampaně a kyberútoky. Rusko by podle nich zároveň mělo zanechat provokací a okamžitě uklidnit situaci u hranic s Ukrajinou a na okupovaném Krymu.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová jednání Washingtonu označila za agresivní. Spojené státy podle ní nesou zodpovědnost za zhoršení vzájemných vztahů a "reakce na sankce bude nevyhnutelná".

Podle šéfa zahraničního výboru ruské Státní dumy (dolní komory parlamentu) Leonida Sluckého sankce devalvují konstruktivní tón rozhovoru Bidena s ruským prezidentem Vladimirem Putinem z počátku tohoto týdne. Biden v něm navrhl svému protějšku uspořádat v nadcházejících měsících summit na území třetího státu. Bílý dům ve čtvrtek potvrdil, že tato nabídka stále platí.

Podle agentury AP není jasné, zda nové americké kroky a sankce přimějí Moskvu ke změně jejích postojů, zejména proto, že obdobné pokusy předchozích administrativ v tomto ohledu selhaly. Vláda demokrata Baracka Obamy vyloučila ruské diplomaty kvůli údajnému vměšování Ruska do prezidentských voleb v roce 2016. A ačkoli se republikán Donald Trump jen velmi neochotně pouštěl do kritiky Putina, jeho vláda v roce 2018 rovněž vyloučila ruské diplomaty kvůli údajné roli Moskvy v otravě někdejšího ruského tajného agenta Sergeje Skripala v Británii.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 47 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, opět zasednou i odborné týmy. 

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Několik stovek lidí demonstrovalo v Praze a v Brně za klima

Několik stovek lidí v pátek v pražských a brněnských ulicích demonstruje, aby před blížícími se volbami upozornili na klimatickou krizi. Protest v Praze demonstranti zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem "Teď nebo nikdy", po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu.

Ulicemi Brna prošly další asi dvě stovky studentů. Organizátoři a další řečníci nejprve upozornili na dopady změn klimatu. "Z těchto voleb musí vzejít vláda, které nebude lhostejný boj za klimatickou spravedlnost," řekl Ctibor Prokop, student tišnovského gymnázia a mluvčí hnutí Fridays for Future.

Protesty jsou součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future, jehož členové zformulovali klimatické požadavky, podle nichž by lidé měli vybírat budoucí českou vládu. Je mezi nimi například udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia, přechod od preferování hrubého domácího produktu ke zjišťování stavu přírody a klimatu nebo ochrana klimatu jako priorita příští vlády. Politické strany pak podle těchto kritérií oznámkovali, nejlépe podle aktivistů dopadli Piráti se starosty a Strana zelených.

Zdroj: ČTK
Další zprávy