Brusel - Zhruba o tři hodiny se zpozdilo zahájení summitu Evropské unie, který měl ve čtvrtek začít ve 20:00 SEČ. Na něm se šéfové států či vlád unie pokusí dohodnout na dlouhodobém rozpočtu bloku na roky 2014 až 2020, jehož výše se bude zřejmě pohybovat někde kolem bilionu eur. Vrcholná schůzka bude pokračovat i v pátek.
Za zpoždění summitu, na němž Česko zastupuje premiér Petr Nečas, mohou průtahy v přípravných bilaterálních jednáních, která setkání předcházela. Na nich se mimo jiné šéf Evropské komise José Manuel Barroso a unijní prezident Herman Van Rompuy setkávali už od rána s lídry jednotlivých zemí, aby si vyslechli jejich přání a požadavky.
V pohledu na to, jakou by měl sedmiletý rámec výši a jak by měla být mezi státy rozdělena, dosud panují výrazné rozdíly. Van Rompuy by měl na základě probíhajících konzultací přijít s novým návrhem.
Evropská komise původně navrhla na dané období více než bilion eur. Hlavně bohatší země, které do rozpočtu dávají více, než z něj pak získávají zpět, ale chtěly výrazné škrty. Van Rompuy přišel s plánem úspor o nějakých 75 či 80 miliard eur. Ani jeho návrh ale neutišil vážné výhrady, které z některých zemí zaznívají.
Z českého pohledu je hlavní důraz kladen na takzvanou kohezní politiku, tedy fondy, které jsou určeny hlavně na pomoc chudším regionům. Těmi jsou v České republice všechny s výjimkou Prahy.
ČR měla dostat nejvíc peněz na hlavu
Podle zmiňovaného Van Rompuyova návrhu by Česko mohlo přijít proti současnému rozpočtovému období na roky 2007 až 2013 až o 30 procent ze zhruba 26,7 miliardy eur, které mohla ČR v tomto období získat. To je podle premiéra Petra Nečase pro ČR příliš.
ČR, která pro roky 2007 až 2013, měla na hlavu vyčleněno vůbec nejvíce peněz z celé EU, by tím v tomto pořadí klesla. I tak by nicméně podle návrhu Van Rompuye byla v první pětce pomyslného žebříčku.
Nečas také řekl, že ČR bude chtít mimo jiné prosadit, aby zůstala zachována současná míra spolufinancování projektů v kohezní politice, která činí 15 procent. Návrh ale chce, aby ze členských zemí na projekty plynulo 25 procent. Podle diplomatických zdrojů se nicméně zdá, že hranice by mohla nakonec zůstat zachována.
Z informací, které pronikají mezi novináře, prý ale třeba Británie chce, aby se z Van Rompuyova návrhu škrtlo dalších 70 miliard eur. Z vícero zemí zazněly z řady důvodů hrozby vetem. Velké obavy panují z postoje Británie.
Nizozemský premiér Mark Rutte v reakci na dotaz, zda je také připraven použít práva veta, které všechny státy v této otázce mají, řekl: "Myslím, že je třeba nechat zbraň v kapse. Když ji dáte na stůl, vytváříte tolik tlaku na vyjednávání, že nevedou k ničemu. Vždycky mám při vyjednáváních nabitou zbraň v kapse, samozřejmě pouze obrazně řečeno."
Slovenský premiér Robert Fico podotkl, že podle něj je šance na dohodu málo pravděpodobná. Řada zemí by musela přistoupit ke kompromisům, které si prý nyní neumí představit.
