Paříž - Nebudu čekat. Hodlám udržet tempo reforem, abych posílil důvěru Francouzů i investorů, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron.
V příštích měsících chce zreformovat zákoník práce, zjednodušit složitý důchodový systém nebo snížit podporu v nezaměstnanosti. A to se neobejde bez demonstrací a protestů.
Už na 12. září vyhlásila druhá největší odborová centrála ve Francii CGT celodenní stávku.
Po třech měsících od nástupu do prezidentského úřadu Macronovi skončila "doba hájení". Dostal se už dokonce i do prvního vyhroceného sporu - s náčelníkem generálního štábu armády Pierrem de Villiersem, který se razantně postavil proti snížení rozpočtu obrany o 850 milionů eur.
Macron poprvé narazil
Vůbec poprvé tak Macron ostře narazil se svými plány. Po ostré slovní výměně uznávaný de Villiers odešel z funkce.
Na Macrona se kvůli odchodu respektovaného šéfa francouzských sil a snížení armádního rozpočtu snesla kritika jak ze strany levice a pravice, tak i z jeho vlastního hnutí Republika vpřed.
Například Jean-Jacques Briday, Macronův spojenec, politoval škrtů, "když naši muži každodenně riskují své životy".
Na ostré slovní přestřelky, rostoucí kritiku a možná i rozbouřené Francouze v ulicích se prezident musí připravit.
Podniky mají strach nabírat zaměstnance
Vůbec největší výbušný potenciál má plánovaná reforma pracovního trhu, který patří mezi nejsešněrovanější v Evropě. "Podniky mají strach nabírat nové lidi. Zákoník práce je příliš složitý," uvedl nedávno Pierre Gattaz, šéf francouzského svazu podnikatelů Medef.
Macron plánuje zmírnit podmínky pro nabírání, ale i propouštění zaměstnanců a uvolnit ruce firmám, aby si mohly samy se svými pracovníky vyjednávat o přesčasech nebo pracovní době.
Prezident už dříve oznámil, že vlajkovou loď svých reforem prosadí už letos, a to pomocí prezidentského dekretu bez zdlouhavé debaty ve francouzském parlamentu.
Jenže to je pro mnohé nepřijatelné. Proti se zatím staví část francouzských odborářů, které se ale Macron pokouší získat na svoji stranu. Už několik měsíců s nimi vede rozhovory o zjednodušení 3000stránkového zákoníku práce.
Chystají se demonstrace
Na 12. září svolaly odbory CGT první větší protesty a stávky. Umírněnější a největší odbory ve Francii CFDT zvažují, že přistoupí s Macronem na kompromisy. Pokud ale vláda přitvrdí, tak "riziko protestů a násilí vzroste", upozornil šéf CFDT Laurent Berger.
Macron doufá, že s reformou firmy ve Francii přestanou mít strach nabírat nové lidí. Zemi dlouhodobě trápí vysoká nezaměstnanost, která se už měsíce pohybuje kolem deseti procent.
Už předchozí prezident Francois Hollande se pokusil prosadit hluboké změny zákoníku práce. Jenže kvůli ostrým protestům, které několik týdnů trvaly po celé Francii, nefungovaly ani rafinérie a na benzínkách nebyl k dostání dostatek paliva, ustoupil. Vláda pak schválila osekanou reformu.
Bez škrtů to nepůjde
Po reformě pracovního trhu přijde na řadu i zpřísnění pravidel pro přijímání podpory v nezaměstnanosti.
Macron hodlá omezit počet pracovních nabídek, které může nezaměstnaný odmítnout. Současně chce stanovit i limit na dobu, po kterou má nezaměstnaný právo na vyplácení podpory.
Následovat bude ještě reforma důchodového systému nebo školství. A to jsou všechno další témata, která mohou dostat Francouze do ulic.
Reformy musí Macron navíc doprovodit novým úsporným balíčkem. Aby upevnil důvěryhodnost Francie v Evropské unii, tak musí snížit rozpočtový schodek z odhadovaných 3,2 procenta pod tři procenta HDP. Jen letos musí Paříž seškrtat nejméně čtyři miliardy eur.
Úsporám se tak nevyhne ani školství, místní samosprávy nebo právě armáda, což vyvolalo razantní odpor zmíněného de Villierse. Macron se ale hájí tím, že škrty dopadnou na obranu jen tento rok, od příštího se pak budou výdaje opět navyšovat.
