Bagdád - Irácká vláda se zoufale snaží přesvědčit mezinárodní společenství, že život v zemi se pomalu vrací k normálu. Potřebuje totiž nalákat zahraniční investory a ti se do Iráku nevrátí bez výrazného zlepšení tamější bezpečnostní situace.
Jedním z prvních předpokladů obnovení starých obchodních kontaktů a navázání těch nových je zajištění pravidelného leteckého spojení mezi Bagdádem a hlavními středisky světového byznysu.
Několik společností již do Iráku létá z nejméně tří blízkovýchodních zemí, regulérní letecká linka mezi Evropou a iráckou metropolí ale doposud chyběla.
To se snaží napravit irácká společnost Al-Nasr, která obnovuje lety do Londýna, stejně jako francouzský přepravce Aigle Azur, jehož Airbus A319 v neděli přistál na bagdádském mezinárodním letišti.
Vystoupila z něj státní tajemnice pro zahraniční obchod Anne-Marie Idracová a s ní i čtyři desítky byznysmenů.
Nebezpečná destinace
Řada z nich sem přiletěla na mezinárodní obchodní veletrh, který v irácké metropoli začíná v pondělí za účasti 1200 firem z patnácti zemí.
Aigle Azur chce z pařížského letiště Charlese de Gaulla do Bagdádu létat dvakrát týdně.
"Jedná se o novou příležitost, jak rozvíjet obchod mezi Francií a Irákem a globálně také mezi Evropou a Irákem," zdůraznila Idracová.
Nebezpečné destinaci odpovídá také cena letenky. Stojí 1500 eur (37 tisíc Kč) v ekonomické a 2500 eur (61 500 Kč) v obchodní třídě.
Peníze ale jako obvykle nehrají žádnou roli. Obchodníci si jsou dobře vědomi toho, že ten, kdo přijde první, bude mít také nejlepší startovní podmínky.
Irák je i nadále ropnou velmocí, vyváží však denně jen dva miliony barelů suroviny a tuto situaci chce radikálně změnit.
Do roku 2007 hodlá irácká vláda navýšit denní těžbu na dvanáct milionů barelů. První velké kontrakty, s jejichž pomocí hodlá konkurovat hlavnímu vývozci černého zlata Saúdské Arábii, již byly podepsány.
Do Bagdádu létá Gulf Air z Bahrainu, společnost MEA z Bejrútu a Etihad Airways z Abú Zabí ve Sjednocených arabských emirátech. Německá Lufthansa a rakouské Austrian airlines mají pravidelnou linku do severoiráckého Irbílu.
Velké evropské aerolinie se ale zatím do Bagdádu nechystají. Lety by se totiž komerčně nevyplatily. Iraqi Airways svou linku do Londýna v dubnu zastavila hned po prvním letu.
Boeing společnosti se pokusil zabavit Kuvajt, který se v souvislosti s iráckou invazí z roku 1990 domáhá odškodnění ve výši 1,2 miliardy dolarů. Irácká armáda tehdy na letišti v Kuvajt City zničila deset strojů místních aerolinek.
Násili na denním pořádku
Irák má dnes k normálu takřka stejně daleko jako Afghánistán. Bezpečnostní situace v zemi se však ve srovnání s lety 2006-2007, kdy vrcholily povstalecké útoky na koaliční síly, přesto zlepšila.
Zatímco v období od července 2006 do března 2007 zahynulo v Iráku v průměru sto osob denně, dnes jsou to přibližně dvě až tři stovky měsíčně.
Spojené státy a jejich spojenci výrazně zredukovaly svou vojenskou přítomnost v zemi a irácké bezpečnostní síly mají pod kontrolou všechna větší města.
Neznamená to ovšem, že by Irák byl místem, kde by evropští či američtí obchodníci mohli v klidu vyvíjet své aktivity. Při osvobozování rukojmích, která v křesťanském kostele v centru Bagdádu zadržovali islámští extermisté, zahynuly v neděli desítky osob.
Cena Bushovy války
Pád iráckého diktátora Saddáma Husajna přivítal v roce 2003 s výjimkou jeho nejbližších spojenců celý svět.
Nikdo však netušil, že zemi čekají dlouhé roky občanské války a politické a ekonomické nestability, které si vyžádají nejenom stovky miliard dolarů, ale také stovky tisíc lidských životů.
Prominentní americký ekonom Joseph Stiglitz odhaduje průměrné měsíční náklady spojené s válkou v Iráku i následnou rekonstrukcí země na dvanáct miliard dolarů.
Rozpočtový výbor Kongresu tuto částku vyčíslil pro léta 2003-2017 na 2,4 bilionu USD.
Bývalý americký viceprezident Dick Cheney přitom na začátku války odmítal tvrzení některých ekonomů, že konflikt přijde daňové poplatníky na dvě stě miliard dolarů, za "ničím nepodložené šíření paniky".
Ještě horší je bilance takzvaných vedlejších ztrát, což je armádní eufemismus používaný pro výčet obětí na lidských životech.
Podle týdeníku Lancet věnujícího se problémům medicíny a vycházejícího v Londýně zahynulo až doposud v Iráku přes 600 tisíc osob, převážně civilistů. Agentura pro výzkum veřejného mínění Opinion Research Business, taktéž sídlící v Londýně, dospěla na základě rozhovorů s patnácti sty Iráčany dokonce k číslu 1,2 milionu.
Oficiální zdroje Pentagonu hovoří o přibližně sto tisících mrtvých.
