Mys Canaveral - Raketoplán Discovery se po několikaměsíčních odkladech ve 22:54 našeho času konečně vydal na svou poslední cestu ke hvězdám. Se čtyřminutový zpožděním, které způsobil zkrat počítače v řídícím středisku, zahájil stroj konec třicetileté éry těchto kosmických plavidel.
Start bylo možné sledovat v přímém přenosu na stránkách Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).
Raketoplán měl původně letět už 5. listopadu, ale start byl několikrát odložen kvůli prasklinám na přídavné palivové nádrži, které se dlouho nedařilo opravit.
Po Discovery se do vesmíru ještě jednou vypraví dva poslední funkční raketoplány. Na jaře Endeavour a Atlantis v létě. Po jejich návratu nebudou mít američtí astronauti na dlouhou dobu vlastní dopravní prostředek a budou se muset spoléhat na výpomoc Rusů.
První humanoidní robot
K Mezinárodní vesmírné stanici ISS se na palubě Discovery vypravila šestičlenná posádka v čele s velitelem Stevenem Lindseym. Kromě běžných zásob je na palubě také první humanoidní robot Robonaut 2.
Devětatřicátá a poslední mise potrvá jedenáct dní. Během nich by měli astronauti dvakrát vystoupit do kosmu a opravit na ISS logistickou plošinu i skladovací modul. Po návratu se z věhlasného plavidla stane muzejní exponát.
V celkovém součtu strávil Discovery ve vesmíru od roku 1984 téměř rok (352 dní), urazil 230 milionů kilometrů a při rychlosti 28 tisíc kilometrů v hodině učinil pět tisíc okruhů kolem Země.
"Discovery je skvělé vesmírné plavidlo. Máme teď proto smíšené pocity. Vyrostli jsme a studovali, abychom raketoplány milovali a obdivovali je. Pracovali jsme s pocitem, že děláme pro svou zemi a svět něco výjimečného. Je to těžké," uvedl před posledním startem raketoplánu dojatý Mike Leinbach, který je v řídícím centru zodpovědný za zdárné starty a dává k nim poslední pokyn.
Třicetiletá éra raketoplánu má ale i své stinné stránky. Dvě tragické nehody, při nichž raketoplány explodovaly a posádky zemřely. V roce 1986 se krátce po startu vznítil raketoplán Challenger a v roce 2003 při návratu do atmosféry shořela Colombia.
Co bude dál?
NASA původně plánovala zastavit lety raketoplánů už během loňského září, zpoždění letů ji nicméně donutilo termín posunout. To však nic nemění na tom, že až se Endeavour, Atlantis a Discovery přesunou do muzea, jediným spojením mezi zemí a ISS budou stárnoucí ruské vesmírné kapsle Sojuz.
Kromě toho, že to bude pro Američany pokořující, se budou obyvatelé ISS i vedoucí výzkumu muset smířit s tím, že je v Sojuzech méně místa, a tak bude omezen objem přepravovaných zásob a vědeckého materiálu.
Nutnosti situaci co nejrychleji vyřešit si je samozřejmě šéf NASA Charles Bolden vědom.
"Je nepřijatelné, aby se nejmocnější národ na světě, tedy Spojené státy americké, nacházel v situaci, kdy nevíme, co nahradí raketoplány," uvedl Bolden. Podle svých slov doufá, že se najdou alespoň dvě soukromé společnosti, které budou ochotné do přepravy lidí ve vesmíru investovat.
NASA už na začátku února varovala, že zadání prezidenta Obamy - postavit do roku 2016 raketu, která bude schopna přepravit lidskou posádku na mezinárodní vesmírnou stanici ISS, Měsíc a případně i dál na Mars - není schopna splnit. Nemá na to prý dost peněz, a tak pomoc soukromého sektoru potřebuje.
S tím, že budou astronauté minimálně jedno desetiletí bez vlastních plavidel, se však už podle Boldena nezbývá než smířit.
