Moskva - Už více než 50 tisíc pozemků rozdala ruská vláda lidem na Dálném východě. Je to součástí plánu, jak zastavit vylidňování této části Ruska. Zájem mají i lidé v Latinské Americe, v komunitách ruských starověrců, kteří utekli před náboženským pronásledováním bolševiků.
"Předáno už bylo 44 tisíc pozemků a dalších 6900 žádostí bylo schváleno," píše se v prohlášení ruské Agentury pro rozvoj lidského kapitálu na Dálném východě.
Největší zájem je podle ní o Přímořský kraj, který sousedí s Čínou a KLDR. Téměř deset tisíc pozemků bylo předáno také v Jakutsku a na třetím místě je Chabarovský kraj u Ochotského moře. Lidi přitom lákají také pozemky na Kurilských ostrovech, jejichž část si nárokuje Japonsko.
Agentura je jedním z nástrojů na udržení obyvatelstva v oblasti, kde počet lidí od počátku 90. let klesl o patnáct procent a stále se propadá. Ruští politici proto už déle varují, že země by mohla přijít o své východní území "demografickou cestou". Tedy že by Dálný východ de facto vymřel.
Hrozí to tím spíš, že na druhé straně řeky Amur leží Čína se svými milionovými městy. "Bylo zvláštní dívat se na ta zářící města na protějším břehu, když u nás v ulici nefungovalo ani veřejné osvětlení," vzpomíná na své dětství ve městě Blagověščensk programátorka Olga Kozlovová, která nyní žije v Brně.
Situace se postupně zlepšila, ale čínští sousedé stejně žili lépe. A Rusové dál oblast opouštěli.
"Hodně se říkalo, že přijdou miliony čínských dělníků, pak v Rusku zůstanou a nakonec zjistíme, že vlastně patříme Číně. Ale to se nikdy nestalo. Teď tam skoro nikdo není, v Číně jsou totiž vyšší platy," vysvětluje Kozlovová.
Hektar půdy na člověka
Aby se černé scénáře nevyplnily, založila ruská vláda zmíněnou agenturu pro rozvoj Dálného východu. Jedním z jejích prvních projektů je právě "dálněvýchodní hektar". Zákon o něm byl přijat v dubnu 2016.
Každý zájemce se může zaregistrovat na speciální stránce a požádat o přidělení pozemku o velikosti jednoho hektaru.
Pozemek mohou lidé využít ke stavbě vlastního domu, pro zemědělskou produkci, turistiku nebo jiné účely. Pokud po pěti letech prokážou, že pozemek využívají a zhodnocují, dostanou ho do vlastnictví nebo dlouhodobého pronájmu.
Nejprve mohli žádat o půdu jen lidé přímo z Dálného východu. Od jara letošního roku mohou pozemky získat i občané jiných států, nicméně stále to musí být etničtí Rusové. V rámci programu repatriace krajanů mohou získat pozemky, a jakmile dostanou občanství, přejdou "dálněvýchodní hektary" do jejich vlastnictví.
Nečekaný zájem z Uruguaye
Program se přirozeně týká hlavně států bývalého Sovětského svazu. Jeho tvůrci počítali se zájmem především Rusů ze Střední Asie.
O Amurskou oblast ale nečekaně projevili zájem občané jihoamerické Uruguaye. Jde o představitele staroobřadců, kteří z Ruska odešli v průběhu 19. a 20. století. Toto hnutí se objevilo po církevních reformách v druhé polovině 17. století, které starověrci odmítli, cara označili za představitele Satana a následně přešli do ilegality. Před pronásledováním se stěhovali stále dál na východ a v 19. století překročili i oceán. Jejich poměrně uzavřené komunity lze nalézt po celém západním pobřeží obou Amerik, od Kanady až po Chile.
V současnosti více než třicítka staroobřadců z Uruguaye buduje novou vesnici v Amurské oblasti, 10 kilometrů od města Svobodnyj. Další rodiny se chystají k přestěhování.
