Washington D.C. - Muži trpící cukrovkou I. typu si možná jednoho dne budou moci vytvořit vlastní buňky produkující insulin.
Ukázalo se, že buňky, z nichž se vyvíjejí spermie (spermatogoniální kmenové buňky), se po vyizolování z tkáně varlat dají přeprogramovat na buňky tvořící insulin. Právě tyto buňky jsou v případě diabetu I. typu ničeny imunitním systémem a tělo pak trpí jeho nedostatkem.
Úskalí léčby
Každá z doposud zkoušených možností léčby diabetu I. typu má své nevýhody. Například transplantace od mrtvých dárců často vede k odmítnutí tělem příjemce, dárců navíc není mnoho. Hit posledních let, indukované pluripotentní kmenové buňky (iPS buňky), pak mají u myší tendenci tvořit nádory (teratomy), nehledě na problémy plynoucí ze zavádění genů nutných k jejich přeprogramování.
Infobox
Diabetes I. typu je onemocněním, které vzniká náhle a vyznačuje se především žízní, častým močením, hubnutím a únavou.
Vlastní imunitní systém při něm napadá a ničí beta-buňky pankreatu, které tvoří insulin. Ten normálně z krve vychytává cukr a předává ho životně důležitým orgánům a tkáním.
Nedostatek insulinu vede ke zvýšenému množství glukosy v krvi, jež zůstává nevyužita. Místo toho se nadměrně spalují tuky. Dochází k hubnutí, únavě, později i ke zvracení. V moči se, jako produkty nadměrného zpracovávání tuků, objevují toxické ketony a případně může dojít i ke ketoacidotickému komatu.
Kmenové buňky (opět) v hlavní roli
Místo použití iPS buněk se tak vědci obrátili přímo k těm, které mají potenciál požadovanou tkáň vytvořit - v tomto případě právě ke zmiňovaným časným předchůdcům spermií. Ty po vyjmutí z mužských pohlavních orgánů nejsou už dále směrovány k vývoji spermií, ale mohou dát vznik téměř jakékoliv jiné tkáni (proto jsou označovány jako pluripotentní, "kmenové").
Výzkumný tým odebral jeden gram tkáně z mužských varlat, z kterého pak vyprodukoval kolem jednoho milionu požadovaných kmenových buněk. Ty vykazovaly mnoho znaků typických pro normální beta-buňky Langerhansových ostrůvků, které produkují insulin. Tyto lidské buňky poté vědci vložili do diabetických myší.
Konec doživotním injekcím?
Po dobu jednoho týdne, která se během dalších pokusů podstatně prodloužila, se pak u těchto hlodavců vrátila hladina cukru do normálu, což znamená, že tyto buňky produkovaly dostatečné množství insulinu.
Výzkum vědců z Georgetown University Medical Center, který vedl docent G. Ian Gallicano, tak nabízí možnost mužům trpícím diabetem I. typu si v budoucnu vytvořit nové, tělu vlastní, buňky produkující insulin.
Výsledky této studie byly představeny na 50. výročním shromáždění americké společnosti pro buněčnou biologii ve Filadelfii.
Nemoc mladých
Diabetes I. typu obvykle postihuje mladé lidi do 35 let, ale může k němu dojít i v pozdějším věku. Jeho příčiny jsou převážně genetického původu, ale spolu s nimi se uplatňují i vnější vlivy, jako například prodělané virové infekce.
V roce 2009 bylo v České republice evidováno více než 55 tisíc diabetiků I. typu.
Pacienti trpící diabetem I. typu jsou v současnosti závislí na doživotním pravidelném příjmu insulinu a dodržování zvláštní diety.
