Praha - Československé ministerstvo zahraničí získalo už 20. srpna v podvečer informaci o tom, že za několik hodin na území tehdejší ČSSR vstoupí armády vojsk Varšavské smlouvy.
Vyplývá to z dokumentů uložených v archivu ministerstva zahraničí, které má Aktuálně.cz k dispozici.
V tzv. "šifrovce", kterou odeslala československá ambasáda v Budapešti, se hovoří o anonymním telefonátu, který obdržel budapešťský reportér České tiskové kanceláře. Ten pak informaci předal velvyslanectví.
Další podobné varování přišlo z Varšavy.
Varování z Maďarska
"Dnes 20. 08. v 17 hodin zavolal telefonicky zpravodaji ČTK v Budapešti anonymní hlas a rozčileně sdělil, že dnes o půlnoci začne obsazování ČSSR. Žádal ihned toto sdělit voj. přidělenci ZÚ," stojí v dokumentu, který podepsal tehdejší velvyslanec v Maďarsku Jozef Půčík.
Zpráva, která je označena jako přísně tajná, byla zašifrována v Budapešti a v 18.10 poslána radiogramem na ministerstvo zahraničí do Prahy, kde byla v 18.45 na šifrovacím oddělení rozkódována, přepsána na blanket a předána dál.
"Šifrovku někdo četl, je tu podpis, ale není jasné, komu patří," říká vedoucí oddělení dokumentace Ústavu pro výzkum totalitních režimů (ÚSTR) Vojtěch Ripka.
"Obecně to pak chodilo rovnou k ministrovi, na ústřední výbor nebo k prezidentovi. Uvědomte si ale, že byl večer, všude byly jen pohotovosti a služby a jednalo se o anonym," poznamenává vedoucí oddělení zkoumání komunistické totalitní moci ÚSTR Petr Blažek.
Šifrovky kódovali na ambasádách příslušníci vojenské i civilní rozvědky, kteří měli krytí jako konzulární úředníci nebo jiní obyčejní zaměstnanci. Jednalo se o tajné či přísně tajné materiály.
Budapešťská zpráva s pořadovým číslem 7723 byla ohodnocena jako urgentní a rychle předána, ale protože se jednalo o anonym, nebyla její důležitosti zřejmě přikládána přílišná váha.
KSČ paralyzována
Podle Prokopa Tomka, který se na ÚSTR zabýval šifrovkami detailně, by na základě podobné anonymní zprávy předsednictvo Ústředního výboru komunistické strany ČSSR nezasáhlo.
"Toto podivné varování jistě přišlo pozdě na to, aby mohlo být provedeno nějaké vojenské protiopatření," řekl Aktuálně.cz.
"Ovšem tehdejší vedení KSČ sotva mohlo reagovat jinak než nedůvěrou. Nebylo schopno překročit svůj stín a postavit se Moskvě, i kdyby informace přišla z důvěryhodných míst."
Historici tápou i ohledně povahy anonymního zdroje. Podle Tomka je však pravděpodobné, že se jednalo o někoho z maďarské administrativy nebo armády.
"Samozřejmě nechci říci, že by s tím měl něco společného tehdejší maďarský předseda vlády János Kádár," tvrdí Tomek. "Že to bylo právě v Maďarsku, je však zajímavé. Právě jen Kádár se jako jediný z komunistických vůdců sešel v Komárně (17.8. 1968 - pozn. red.) s Dubčekem a varoval ho před okupací."
Výstraha z Varšavy
Další zpráva přišla z Varšavy, kde byla na desátou hodinu večerní svolána schůze tajemníků obvodních výborů komunistické strany. V průběhu noci měli komunisté držet pohotovost a 21. srpna v 6 hodin ráno informovat další organizace.
Podle "důvěryhodného zdroje" šlo pravděpodobně o "stranicko-organizační a psychologická opatření v souvislosti s eventuální přípravou zákroků vojsk Varšav. smlouvy" v ČSSR.
Informace se na československou ambasádu v Polsku dostala v 16.00, ve čtvrt na osm šifrovku obdrželo ministerstvo zahraničí v Praze a za další půl hodiny byla předána dál.
"Jako podnět k nějaké akci, která by se musela uskutečnit velmi rychle, neměly tyto zprávy nějakou větší hodnotu," říká Blažek "Jsou však zajímavým - a tím nejvíce konkrétním - dokladem, že tu existovaly varovné signály."
I ty, Moskvo?
Podle Adama Hradílka, který na ÚSTR dokumentuje osudy pamětníku komunistického režimu, je možné, že další výstraha přišla z Moskvy, a to už 29. července.
V ten den k československé ambasádě dorazilo několik lidí, aby odevzdali velvyslanci dopis vyjadřující podporu politickým změnám v ČSSR. Jedním z nich byl i pozdější účastník demonstrace 25.8. na Rudém náměstí Vladimir Dremljuga.
Petr Grigorenko, bývalý sovětský generál vyloučený z armády v 60. letech, zde měl podle slov jeho syna Alexandra Grigorenka československému velvyslanci popsat podrobný plán útoku na ČSSR a poradit způsob obrany.
"Tato skutečnost se však skrze dochovanou korespondenci mezi velvyslanectvím v Moskvě a ministerstvem zahraničí v Praze nepodařila potvrdit," říká Hradílek.
