Brusel - Vybrat (staro)nového šéfa Evropské komise (EK), dohodnout se na ústupcích Irům ohledně Lisabonské smlouvy, zajistit shodu na finančních regulací během krize a připravit platformu pro podzimní summit OSN o klimatických změnách.
To jsou hlavní body jednání poslední velké akce českého předsednictví Rady Evropské unie, které přijdou na pořad na dvoudenním summitu EU v Bruselu na úrovni šéfů vlád a prezidentů, který dnes začíná.
A čerstvý český premiér Jan Fischer, který poprvé povede tak rozsáhlá jednání, nebude mít vůbec lehkou úlohu.
Nejjednodušší otázkou je potvrzení současného šéfa EK v jeho křesle i na dalších pět let. Přestože čelí José Manuel Barroso odporu socialistů v Europarlamentu, špičky EU už se na jeho podpoře v zákulisí dohodly. Obtížnější budou ostatní body.
Co s Lisabonem a Iry?
Jedním z nich bude budoucnost Lisabonské smlouvy, kterou v loňském referendu odmítlo Irsko. Průzkumy ukazují, že letošní opětovné hlasování - především kvůli ekonomické krizi a touze Irů přiblížit se EU - zřejmě projde. Pokud by však řeklo Irsko znovu ne, bylo by to pro osud Lisabonu, který čelí opozici i v jiných státech, velmi nepříjemné.
EU hodlá poskytnout Irům záruky jejich autonomnosti v některých pro ně citlivých otázkách - týkají například potvrzení jejich neutrality nebo práva určovat si daňovou a potratovou politiku. V připraveném textu se o tom sice nemluví, zůstane ale také počet současných 27 eurokomisařů, do roku 2014 jich mělo být původně 18.
Samotné poskytnutí záruk je hotovu věcí a jejich obsah se za poslední půlrok nezměnil, sporná je však právní podoba. Špičky sedmadvacítky přitom nechtějí otevřít možnost nového projednávání smlouvy v ostatních členských zemích.
Druhé irské referendum se má konat na podzim a očekává se, že jeho přesné datum oznámí Irové právě na summitu v Bruselu.
Mimo Irsko čeká smlouva na definitivní schválení také v Německu, Polsku a České republice. Schválily ji obě komory českého parlamentu, ale prezident Klaus smlouvu zatím neratifikoval.
Klaus, který je známým odpůrcem Lisabonu, navíc před nynějším summitem prohlásil, že záruky pro Irsko bude muset schválit také český parlament. Podle premiéra Fischera však postačí vládní souhlas.
Jak regulovat?
Druhým nejdůležitějším bodem jednání je podoba nových regulačních institucí. Především Velká Británie by raději přijala obecnější text, který se nebude příliš zabývat detaily. Chce si totiž uchovat co největší nezávislost.
Naopak Belgie a Francie prosazují detailnější závazky.
Evropská komise navrhla ustavení nových orgánů: Evropské rady pro systémová rizika (ESRC) a Evropského systému orgánů finančního dozoru (ESFS). První z nich by měl pracovat na makroúrovni a včas varovat, pokud se v některé oblasti finančního systému objeví potenciál pro příští krizi.
Naopak ESFS má pracovat na mikroúrovni jednotlivých finančních institucí. Otázkou, kterou je třeba vyřešit, je, jaký vliv by měly tyto instituce na národní regulátory trhu a zda budou moci vládám něco nařizovat.
Klima padne na Švédsko
Na programu bude také otázka klimatických změn. Pravděpodobně však bude debatami ohledně Lisabonu a regulací zastíněna a padne především na hlavu následujícího švédského předsednictví. Švédská minulost je zde koneckonců mnohem příkladnější než ta česká.
Dalšími tématy v Bruselu má být situace v Íránu, energetická bezpečnost EU a nelegální migrace.
Novopečená česká úřednická vláda, pro kterou bude summit zkouškou ohněm, se před ním pustila do objíždění evropských zemí. Během turné nazvaného „tour de capitales" proběhly konzultace se všemi členskými zeměmi unie.
